Ilustračné foto: Marián Moravčík

…pokračovanie 1. časti: https://belobog.sk/sergej-glazev-rusko-bojuje-o-buducnost-ludstva-1-3/

Jaký je rozdíl mezi novým světovým řádem a tím předchozím, imperiálním? Všimněte si, že stát, který se dnes vytváří v Číně a Indii, absorbuje všechny úspěchy budování státu v předchozích epochách. Je to sociální stát. Je to demokratický právní stát, ale zároveň suverénní stát. To znamená, že zvláštností nového světového hospodářského řádu je, že vedoucí stát se nesnaží vnutit svůj model všem ostatním zemím.

Jestliže imperiální světový řád měl tři modely, z nichž dva uspěly – sovětský a americký, a třetí, který neuspěl – německo-fašistický. Snažili se přetvořit celý svět k obrazu svému. Vytvořit všude stejné fraktály jako v centru.

V novém světovém řádu se obnovuje světová hospodářská suverenita. To je zásadně důležitý bod. Stát v tomto novém světovém ekonomickém řádu obnovuje morální hodnoty. Je to stát humánní, spravedlivý, intelektuální, zodpovědný a, stručně řečeno, ideologicky je to stát socialistický.

V Číně však vidíme známý obraz komunistické strany v čele. Indie má největší demokracii na světě, ale nepodceňujme gándhíovský socialismus. Všechny tyto tradice jsou živé a modely vládnutí – věnuji tomu pozornost – v Číně a v Indii jsou si dost podobné. Státní kontrola bankovního systému, neomezený úvěr pro růst výroby a využití trhu pro ekonomickou efektivnost tržní konkurence.

Stát stimuluje soukromé podnikání, a to neomezeně, dokud generuje zisk. Z toho vyplývá růst blahobytu lidí. Pokud je soukromé podnikání destruktivní, spekulativní, snaží se vydělat na destabilizaci ekonomiky, je tvrdě blokováno. Čína i Indie mají přísné měnové kontroly a nedovolují vývoz kapitálu. Peníze se půjčují s úrokem od 0 % do 4-6 % v závislosti na tom, jak jsou půjčky upřednostňovány. Cílená emise úvěrů je široce využívána jako nástroj strategického plánování.

Nazvali jsme ji integrální, protože stát zde sdružuje společnost. Sdružuje různé sociální skupiny kolem hlavního kritéria, kterým je zvýšení veřejného blahobytu. Na tomto kritériu je proto založena celá hospodářská politika. Porovnejme podstatu hospodářské politiky v novém světovém řádu.

Při porovnávání stávajících modelů Washingtonského konsensu zde upozorním na hlavní rozdíl. Především účelem ekonomiky není v žádném případě vydělávat peníze. Účelem ekonomiky je zvyšovat sociální blahobyt.

Proto strategické plánování, proto použití peněz jako nástroje. Proto progresivní zdanění a praktická opatření k zajištění sociální spravedlnosti. Všechny požadavky sociálního státu jsou ve školství a zdravotnictví. Které by měly být bezplatné a zajišťovat co nejúplnější reprodukci lidského kapitálu. Daňový systém fiskálního rozpočtu je zaměřen na rozvoj, nikoliv pouze na “policejní byrokratické funkce státu”. Ceny jsou regulovány na základě požadovaných proporcí ekonomické reprodukce.

Pracovním vztahům dominuje spolupráce, antagonismus mezi prací a kapitálem definitivně mizí. Dominantní formou soukromého vlastnictví v našem pojetí je lidový podnik. Podnik, v němž jsou zaměstnanci zároveň vlastníky.

Takto z družstev vyrůstají Huawei, Xiaomi a další. Jedná se tedy o ekonomiku sociálního partnerství, kde peníze, zisky a všechny ty věci, které sužují naši ekonomiku s ústupem kapitálu, to vše je omezeno v systému ekonomické regulace tak, aby se zvýšily příjmy lidí. A podnikatel roste úměrně tomu, jak přispívá k růstu společenského blahobytu.

A není otázkou, zda je zapotřebí průmyslová politika, zemědělská politika, politika vědy a techniky. To vše jsou zřejmé klíčové veřejné politiky, které řídí tržní mechanismus tak, aby se zvýšil společenský blahobyt.

Nyní přejděme k ideologickým verzím tohoto nového světového hospodářského řádu. V Číně pokračuje budování socialismu. Sice s čínskými specifiky, ale je třeba to tak chápat. Jestliže sovětský socialismus usiloval o to, aby byl celý svět šťastný, chtěli jsme dosáhnout socialistického řádu na celém světě a utratit za to spoustu peněz, pak socialismus s čínskou specifikou znamená, že socialistická myšlenka a národní myšlenka jdou ruku v ruce.

A v Číně se setkáváme s následujícími hesly – je to společnost všeobecné prosperity, je to velké znovuzrození čínského národa. To znamená, že zde je klíčovou charakteristikou myšlenka socialismu a pozitivního nacionalismu, který si neklade nárok na národní výlučnost, ale upřednostňuje blaho vlastní země.

To vidíme i v Indii. Kombinace socializmu, tržního hospodářství a národní myšlenky. Národní myšlenka, i když platí z hlediska růstu blahobytu. To je pochopitelné u země s obrovským počtem obyvatel, kteří po staletí žijí v chudobě. Vzestup blahobytu pro ně není klíčovým bodem, ani národní myšlenkou. Tím spíše, že na rozdíl od sovětského socialismu, který vyrostl v prostředí “obléhané pevnosti”, a proto měl nevyhnutelně mobilizační rysy a potlačoval svobodu jednotlivce v zájmu společnosti a státu – zde taková rizika nehrozí. Ani v Číně, ani v Indii.

Je však jasné, že další vývoj světa bude v dohledné době probíhat stejně jako ve 20. století, kdy mezi sebou soupeřily komunistický Sovětský svaz a demokratická Amerika. Nyní dojde ke konfrontaci mezi “demokratickým Západem”, komunistickou Čínou a demokratickou Indií. Otázkou je, kde se budeme nacházet my.

Existuje i třetí varianta této ideologie nového světového řádu. Je to vlastně pokračování nacistického západního, takříkajíc ideologického vektoru. Rasismus ovládal britské impérium v 19. století, nacismus ovládal Evropu po dlouhou dobu během druhé světové války.

A nyní se objevují přejímatelé této misantropické formy, kteří ji naplňují obsahem posthumanismu. Elektronický koncentrační tábor, kde všichni musí chodit ve formaci a podřizovat se požadavkům Světové zdravotnické organizace nebo jiných obdob světové vlády.

Jde o myšlenku přechodu k posthumanistickému, postlidskému stavu, kdy jsou lidé vnímáni jako nástroje manipulace. Přesněji řečeno, objekt manipulace – a ideologie je konstruována tak, aby atomizovala společnost.

To znamená, že hlavním ideologickým vektorem je zbavení lidí jakékoli kolektivní identity. Národní identita, genderová identita. Obecně i lidská identita. Lidé se začínají vidět jako cokoli – kyborgové, zvířata, rostliny.

Dochází k nelidskosti a tento druh posthumánního materiálu je začleněn do snadno manipulovatelné a umělé inteligence, která obecně nahrazuje ideology, vnucuje této posthumánnosti své modely chování a nutí lidi chovat se tak, jak to vyžaduje globální umělá oligarchická kontrola.

Zároveň jsme svědky zdokonalování metod, které umožňují uvést tuto posthumánní společnost do jakéhokoli stavu. Až po kolektivní sebedestrukci. Jsem si jistý, že pokud začnou do vakcíny píchat nějaký jed, už existují mechanismy, většina se seřadí a vakcínu si vezme.

Jsme v tomto přechodném světovém stavu na periferii, abychom to řekli na rovinu. Po rozpadu Sovětského svazu jsme se ocitli na ekonomické periferii Spojených států. Naše země byla využívána jako typická periferní země, z níž byly odčerpány miliardy tun zdrojů a odčerpán kapitál. Odliv mozků od nás tam je to, k čemu byl Boloňský systém vlastně určen.

Ti, kdo prosazovali boloňský systém, se styděli říci přímo – boloňský systém byl nutný, aby se usnadnil odliv mozků. Že jsme tu zdarma školili kvalifikované zaměstnance, kteří se mohli snadno a přirozeně přemístit, získat magisterský titul v zahraničí a zůstat tam. Stali jsme se periferní zemí se všemi jejími charakteristikami.

Poté, co s námi Západ začal válčit a postavil bariéry téměř ve všech směrech, mluvíme o změně paradigmatu ve správě věcí veřejných. Musíte ale pochopit, že se nás tato změna systému vládnutí zatím vůbec nedotkla. Na druhé straně byly postaveny překážky, které narušily náš systém správy věcí veřejných. Ztížily tedy vývoz kapitálu, ale podotýkám, že jakmile se situace trochu stabilizovala, naše „měnové orgány“ (minfin a Centrální banka) začínají kapitál opět vyvážet.

Opět začnou stimulovat vývoz kapitálu! Vezměte nám to v rublech, vezměte nám to, jakkoli chcete! To znamená, že naše “měnové orgány” pracují stejně jako dříve. Jim neumožňují vytvářet podmínky pro odliv kapitálu, vlastně zrušili možnost uplatňovat rozpočtové pravidlo, ale to všechno tu stále je a rozpočtové pravidlo*) se nikam neposunulo. V situaci, kdy jsou devizové rezervy Západem zabaveny, ho jednoduše nelze použít.

Tyto naše „měnové orgány“ zavedly povinný prodej devizových příjmů, aby stabilizovaly směnný kurz. Nyní chtějí ponechat devizové příjmy v zahraničí a sledovat, zda budou zabaveny stejným způsobem jako státní devizové rezervy. To znamená, že naše měnová politika zůstává hluboce periferní, stále se řídí pravidly MMF a Washingtonského konsensu.

Díky sankcím si společnost najednou uvědomila, že jsme velmi bohatá země, že si můžeme žít dvakrát tak dobře, protože únik kapitálu se zastavil. Jakmile se odliv kapitálu zastavil, rubl okamžitě vzrostl, kupní síla se zvýšila 1,5-krát a rubl dále posílil. Jinými slovy, hlavní cílovou funkcí “měnových autorit” bylo dosud obohacování měnových spekulantů.

Přesně o to se centrální banka snaží. Její cílení inflace je směšné, protože hlavní hnací silou inflace je devalvace rublu v situaci, kdy je rubl formován spekulanty, především mezinárodními spekulanty. A pouze 5 % transakcí na moskevské burze připadá na vývozce a dovozce.

Je zřejmé, že rubl byl po celých 8 let manipulován. Z Ruska byly vyvedeny desítky miliard dolarů. Ze současné měnové politiky profitovali především měnoví spekulanti, přičemž hlavní roli hráli spekulanti z USA. Nyní je to kvůli politickým sankcím nemožné. Jsme nuceni přejít na nový systém řízení.

Jaký systém řízení by měl být zaveden? Zde nemusíme hádat. Příklady nového systému řízení vidíme v Číně a v Indii. Jedná se samozřejmě o smíšený systém řízení, kde hlavní nastavení funguje za účelem zvýšení sociálního blahobytu. Stát se zabývá strategickým plánováním.

Elena Vladimirovna Panina je jedním z autorů zákona o strategickém plánování a věnovala mnoho úsilí jeho propagaci. Tento zákon máme již mnoho let. Nejprve se však jeho uzákonění opozdilo a nyní končí sepsáním desítek tisíc dokumentů strategického plánování, ale neexistují žádné mechanismy pro jeho realizaci.

I když, když se na to podíváte, máme všechno – jenže izolovaně. Mechanismus partnerství soukromého a státního sektoru, speciální smlouvy, mnohostranné investiční dohody, speciální nástroje refinancování, které by mohla centrální banka využít k poskytování levných úvěrů na zvýšení investic. To vše existuje izolovaně, ale systém jako celek nefunguje.

*) Rozpočtové pravidlo – dlouhodobé omezení ukazatelů rozpočtové politiky „doporučené“ Rusku MMF, zaměřené na brzdění nadměrných rozpočtových výdajů, zvláště pak v ekonomicky příznivých časech. Háček byl ovšem v tom, že tyto „přebytky“ (především z exportu ropy a plynu) musely být investovány do západních, zejména amerických cenných papírů. Tím byla těmito obrovskými prostředky vlastně financována ekonomika USA a částečně i některých dalších zemí Západu, namísto podpory rozvoje domácí ekonomiky. Nyní se navíc potvrdila rizikovost tohoto opatření, když se Západ rozhodl tyto ruské rezervy u sebe „zablokovat“ – přesněji řečeno – ukrást.

Pokračovanie (dokončenie): v sobotu 2. 7. 2022 – https://belobog.sk/sergej-glazev-rusko-bojuje-o-buducnost-ludstva-3-3/

Preklad: St. Hroch, 29. 6. 2022

Právne vyhlásenie

Celý obsah tohto článku, ak nie je výslovne uvedené inak, je chránený autorským zákonom. Pri akomkoľvek použití je nutné uviesť meno autora, názov a zdroj (Belobog).

Pri interpretácii obsahu sa predpokladá primerané všeobecné vzdelanie a zdravý rozum.

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

WC Captcha + 83 = 87

Scroll to Top