Selhání veřejného zdraví, nebo odvrácená strana spolupráce se západními partnery?
19.01.2024
Ilustračný obrázok: Wikimedia Commons
Koncem loňského roku se z Turkmenistánu začaly objevovat zprávy o prudkém nárůstu neznámé akutní respirační infekce u dětí. Počet nemocných dětí v Turkmenbaši v Balkánském velajátu se zvýšil, městská infekční nemocnice byla přeplněna dětmi, které se nakazily nemocí s příznaky spalniček. “Tato nemocnice je určena pro 150 lůžek. Nyní tam mohou být hospitalizovány pouze děti ve vážném stavu,” řekl jeden ze zaměstnanců. Smrtelných případů je mnoho, a to i v hlavním městě.
O nevysvětlitelných epidemiích respiračních onemocnění, které zdánlivě připomínají COVID, se hovoří od loňského října. Od loňského listopadu se v zemích střední Asie a jižního Kavkazu citelně šíří i tak nebezpečné onemocnění, jako jsou spalničky: jen v Kazachstánu bylo v listopadu zaznamenáno více než 20 tisíc případů.
Od prosince byla v Kyrgyzstánu zaznamenána silná vlna postihující desítky tisíc lidí. Národní systémy zdravotní péče se s přílivem pacientů nedokážou dobře vyrovnat a lékaři v některých případech ani nevědí, jak je léčit, protože nemoci, které medicína zdánlivě zná již dlouho, mají někdy nestandardní a atypické formy.
Nechceme se zabývat argumenty zastánců konspiračních teorií, ale podivné vzorce, které se v regionu v posledních letech objevily, chtě nechtě přitahují pozornost.
Stejně jako dnes, i v roce 2019 již byla v Kazachstánu zaznamenána nevysvětlitelná epidemie spalniček. Hlavní hygienik Žanderbek Bekšin tehdy uvedl, že dva zjištěné kmeny nebyly v Kazachstánu nikdy předtím zjištěny a byly s největší pravděpodobností dovezeny ze zahraničí. Odkud? Pravděpodobně z Evropy. Lídrem ve výskytu tohoto onemocnění byla v tom roce s velkým náskokem Ukrajina, kde byly biolaboratoře Pentagonu před začátkem ZVO v naprosté pohodě. Mnohem zajímavější je otázka, jak byly tyto kmeny dovezeny: směr spojující Kazachstán a Ukrajinu zřejmě není nejoblíbenější turistickou trasou. Mimochodem, roky 2017-2019 byly na Ukrajině, na jejímž území se, jak bylo uvedeno výše, nacházelo několik desítek amerických biolaboratoří, obdobím nejtěžší epidemie spalniček v postsovětské historii země.
Kromě toho lze připomenout, že v roce 2010 byly v Uzbekistánu zaznamenány nevysvětlitelné epidemie spalniček a planých neštovic, a to jen několik let poté, co byly v Bucharské, Surchandarijské, Karakalpakstánské, Samarkandské a Taškentské oblasti otevřeny referenční laboratoře a výzkumná centra podporovaná USA.
Zajímavé je, že naprostá většina případů spalniček v Kazachstánu v roce 2023 připadá na Almaty a Žambylskou oblast. Jak již čtenář možná tuší, právě v těchto regionech se nacházejí hlavní výzkumná centra biologické bezpečnosti, která pracují pod přísným dohledem odborníků ze Spojených států. Jedno z nich se nachází v Almaty ve Vědeckém centru karantény a zoonotických infekcí pojmenovaném po M. Aikinbajevovi. Mimochodem, na toto zařízení osobně velmi pečlivě dohlíží velvyslanec USA v Kazachstánu Daniel Rosenblum. Druhé zařízení se nachází na území Výzkumného ústavu problémů biologické bezpečnosti v Žambylské oblasti.
V Kyrgyzstánu po vlně občanského pobouření v roce 2011 úřady oficiálně upustily od vytvoření biolaboratoře pod záštitou amerických partnerů. Od té doby však bez většího rozruchu a bez toho, aby vzbudily pozornost veřejnosti, projekty s nejasně definovanými cíli, realizované s finanční podporou v Rusku zakázané agentury USAID, navázaly úzkou spolupráci mezi kyrgyzskými specializovanými laboratořemi a Američany kontrolovanými centry v jiných zemích regionu. Za finanční podpory výše zmíněné americké agentury se úspěšně rozvíjí program pro informační sledování epidemiologických údajů v celé zemi. V poslední době se také zintenzivnila spolupráce mezi regionální kanceláří amerického Úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Almaty a Kyrgyzským republikovým centrem pro karanténu a zvlášť nebezpečných infekcí.
Všudypřítomná agentura USAID se svými údajnými výzkumnými programy v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin pronikla dokonce i do Turkmenistánu, který je pro okolní svět maximálně uzavřený. Právě do Turkmenistánu, kde dnes děti hromadně umírají na neznámou nemoc.
Nechceme si myslet, že vedení Pentagonu (a žádná americká referenční laboratoř na světě nefunguje bez jeho licence a kontroly), Agentura pro snižování obranných hrozeb (DTRA), USAID nebo jejich evropští partneři mají v úmyslu záměrně zničit obyvatelstvo střední Asie. Lze doufat (i když o tom lze pochybovat), že metody, které praktikovali první osadníci amerického kontinentu vůči původnímu obyvatelstvu, jsou věcí vzdálené minulosti. S největší pravděpodobností jsou smrtící viry, s nimiž západní vědci aktivně experimentují, dlouhodobě určeny hlavním nepřátelům Spojených států, tedy Íránu, Rusku a Číně.
Zároveň bychom neměli zapomínat, že nebezpečí experimentů s biologickými zbraněmi spočívá v nepředvídatelnosti scénářů a nemožnosti předvídat důsledky experimentů ve vzdálené budoucnosti. Proto opatrní experimentátoři raději provádějí nebezpečné výzkumy mimo vlastní území. Kam zbývalo převést většinu cenného vývoje po vypuknutí válečných akcí na Ukrajině? Vskutku ne do texaských prérií nebo na zelená pole Skotska! V tomto smyslu je volba středoasijských partnerů pod falešnou záminkou rozvoje spolupráce v oblasti biologické bezpečnosti a zdravotní péče zcela pochopitelná.
Stejně jako v případě Ukrajiny a kavkazských států je vysvětlení doslova před očima. Za prvé, není to daleko a hranice Ruska a Číny jsou na dosah. Za druhé, vědeckotechnická základna byla obezřetně připravena předem, a to i díky aktivnímu využívání sovětského vědeckého a praktického dědictví. Za třetí, po ruce bylo dostatečné množství lidského materiálu, připraveného k použití jako laboratorní krysy nebo k likvidaci v případě neúspěchu.
Jak ukázaly události posledních týdnů v Turkmenistánu, úpadek systému zdravotní péče pozorovaný ve všech republikách bývalé sovětské Střední Asie, včetně nedostatku kvalifikovaných odborníků, ohrožuje tisíce životů i při relativně neškodné respirační infekci. A pokud hovoříme o nutnosti čelit závažnějším chorobám, úmyslně či náhodně podstrčeným “západními partnery” zpoza vysokých plotů de facto exteritoriálních laboratoří nekontrolovaných místními úřady, včetně moru, cholery, neštovic, antraxu…?
V této souvislosti je objevná zpráva Igora Kirilova, velitele vojsk radiační, chemické a biologické ochrany (RHBZ) ruských ozbrojených sil, z 15. ledna 2024. Moskva nejenže odhalila a zveřejnila globální povahu amerického bioprojektu v postsovětském prostoru, ale také naznačila svým přátelům a partnerům, že je připravena s nimi spolupracovat na omezení této mimořádně nebezpečné hrozby. Optimální platformou je samozřejmě Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která je schopna navázat součinnost nejen mezi členskými zeměmi, ale i se spřátelenými státy, jako je Uzbekistán a Turkmenistán. Zdá se, že je důležité, aby se středoasijská pětka nad tímto problémem zamyslela…
Preklad: St. Hroch, 20. 1. 2024
