Divoké karty, NATO a válečná výroba

Sergej Pereslegin                   11.02.2024

Vy pořád analyzujete situaci na frontě, počínání Ukrajiny, její správné a nesprávné pozice s hlediska strategie. Můžete se trochu zmínit o oněch „divokých kartách“ války, v souvislosti s tím, že letadla F-16 se mohu nacházet na území Polska a NATO se bude omlouvat, pokud k něčemu dojde… Ale ze situace kolem IL-76 vidíme, že na území Ukrajiny operují naprosto různé síly, které se vzájemně nekoordinují. Mohou jednat ve směru nějakých provokací a vtažení nových účastníků do válečných operací?
 
Samozřejmě, že ano. Řekněme si hned, pokud jde o vtažení nových účastníků: – pokud by NATO chtělo do této války vstoupit, dávno by tak učinilo. NATO do této války vstoupit nemůže, ze dvou příčin (nebo spíš ze dvou a půl), které jsou mu jasné:
 
Zahájení jaderné války s Ruskem nevyvolává v Evropě ani nejmenší uspokojení. Je naprosto jasné, že taková válka povede k obrovským sociálním ztrátám v Rusku, velmi silně se dotkne USA, v menší míře Číny, ale naprosto devastující účinek a smrt bude znamenat pro Evropu. To chápou všichni. Přičemž pro Evropu to bude smrt dokonce i při použití pouze taktických jadrných zbraní.
Poroto vstup NATO jako obrovské jaderné aliance by byl krok ke globální jaderné válce, jejímž jediným vítězem by byla Čína.
 
Vstup NATO jako nejaderné síly. Tady je problém v tom, že to určitě vytvoří Rusku problémy, ale nijak mimořádné. Jde o to, že Rusko i dnes vede válku s Ukrajinou s jednou rukou za zády a má dostatek sil, aby vytvořilo jak západní, tak i severozápadní frontu. Jihozápadní už vytvořilo a aby tam NATO zvýšilo množství reálných zdrojů, nevypadá reálně.
 
Takže nám vychází, že se NATO vtahuje do velmi těžké války, přičemž první krok této války je dostatečně zřejmý – likvidace jeho severního křídla (Finsko a Pobaltí) a velmi riskantní situace (jak naprosto správně samo NATO píše), v Suvalkovském koridoru a dál v Polsku.
 
V první fázi války nic jiného, než krizi získat nemůže. A dál vyvstane otázka, kdo má silnější válečnou výrobu.
Ale dle všeho soudě, se NATO smířilo s tím, že nyní má válečnou výrobu slabší než to, co může dostat Rusko, s přihlédnutím k některým možnostem v souvislosti s KLDR, Čínou a Iránem. Odsud nám vychází, že vstup NATO do takové války (i konvenční) mu skýtá víc rizik než výhod. Zatím politika, kterou zvolili, což je politika nebojujícího účastníka konfliktu, je pro ně mnohem výhodnější. Mimochodem, takovou politiku, ale v 1. i 2. světové válce, vcelku úspěšně vedly USA.
 
Když kdosi prohlásil, že „my natolik porušujeme neutralitu, že Německo má plné právo nás napadnout“, řekl americký prezident: – „Tak ať nás napadne! Ale my sami ten krok neuděláme“.
 
Já se přikláním k myšlence, že si NATO tuto strategii zachová, protože je to pro ně maximálně výhodné a vystoupení z tohoto stavu by pro něj znamenalo mnoho rizik.
 
Mluvil jsem vlastně o 2,5 rizik. Tou polovinou je otázka, že NATO je (přinejmenším zatím) převážně americkou strukturou. A pozice Bidenovy administrativy je v této otázce naprosto nepředvídatelná. Biden a Amerika mohou s aktivním rozhodnutím NATO jak souhlasit, tak se od něj úplně distancovat – jak se stalo například v roce 1956. A to je pro alianci další nepřijatelné riziko.
 
Takže na Vaši otázku odpovídám, že ne, vtáhnout se nenechá. Zda dokáží využít možnosti zvýšení počtu provokací? A proč používat slovo „provokace“? – Bojuje s námi Ukrajina a prostor Ruska je válečným prostorem, což znamená, že mohou být použity jakékoli akce a těžko je nazvat provokacemi.
Otázka, že v případě sestřelení IL-76 jedna část armády UA nevěděla o rozhodnutí části druhé, je velmi tragické, nicméně musím říci, že ve válce se takové věci stávají dost pravidelně, protože rozhodnutí jsou přijímána většinou na místě. Já bych to nenazval příkladem špatné koordinace, „přátelské palby“ a rozpadu ukrajinského velení. Takový stav zatím, bohužel, nepřišel.
 
Takže si nemyslím, že tady jsou nějaké složitosti. Ukrajina bojuje, bojuje dobře a dělá, co může. Z mého pohledu to, co může, už dnes nestačí a nebude stačit čím dál víc.
 
Že by NATO mohlo použít svoje síly na ukrajinském území? Ano, mohlo. Ale proto mělo integrovat ukrajinská vojska do aliančních norem, integrovat do norem NATO ukrajinskou logistiku a integrovat veškerou válečnou výrobu. To neudělali a už udělat nestihnou. Proto v této otázce neočekávám nějaké závažné změny.