Blahobyt na úkor ostatných – ako sa Západ snaží oddialiť dlhovú krízu

Obrázok od un-perfekt z Pixabay

Dovolím si tématicky poněkud odbočit z hlavního proudu informací – válka na Ukrajině, bojkotování Ruska, energetická, či potravinová krize, různé „moribundusy“… Je to ale odbočení jen zdánlivé, protože za tím vším se schovává problém hlavní – a ten je populárně popsán níže … (pozn.překl.)

Eduard Birov

Žít na dluh, který nemůžete nikdy splatit, se nazývá parazitismus. Západní ekonomové vymysleli celou pseudovědu “ekonomics”, aby takový parazitismus ospravedlnili, ale děsivé je, že zbytku světa tato “ekonomika” také nevadí a americkému Fedu se nijak silně nebrání. Pravda o nezajištěném dolaru nebrání USA v tom, aby nadále profitovaly z tisku fiktivních rezervních měn a financovaly mimo jiné válku na Ukrajině. Všichni to považují za samozřejmost a dokonce napodobují USA v zalepování finančních děr na úkor špatného dluhu – dokonce i Číně to zřejmě vyhovuje.
 
Pravdou však je, že parazitický systém už dávno zkrachoval, nicméně všichni dělají, že si toho nevšimli. Autoři portálu „Expert“ v článku předpovídajícím bezprecedentní finanční krizi v podobě nudného seriálu píší:
 
Abychom si představili rozsah problému, musíme se podívat na absolutní a relativní čísla globálního dluhu. Očekává se, že celosvětový veřejný dluh letos překročí 70 bilionů dolarů, což je více než 80 % světového HDP (viz graf 1). Celkový dluh, který zahrnuje i dluhy domácností a nefinančních podniků, přesáhl 300 bilionů dolarů, což je dvaapůlnásobek ročního světového HDP. Před čtyřiceti lety celý svět dlužil jen o něco více než 100 % HDP; v posledních čtyřiceti letech se všechny ekonomické subjekty snaží žít na dluh, ale nejvíce dluží vlády“.
 
Země                                 Státní dluh (v bil.USD)                  Státní dluh (v % HDP)
USA                                                    30,1                                                   133
Japonsko                                          12,1                                                   263
Čína                                                   4,5                                                      25,4
Británie                                             2,6                                                      96
Francie                                              2,9                                                      112
Itálie                                                  2,8                                                      151
Německo                                          2,3                                                      69
Kanada                                              2,25                                                   112
Indie                                                  1,9                                                      90
Brazílie                                              1,4                                                      80
Indonézie                                         0,6                                                      41
Rusko                                                0,3                                                      17
Saud.Arábie                                     0,27                                                   33
Emiráty                                             0,14                                                   38
Irán                                                    0,1                                                      41,5
Nigérie                                              0,1                                                      37
 
V roce 2020 zaznamenal MMF největší roční nárůst dluhu od druhé světové války, kdy se globální dluh zvýšil na 226 bilionů dolarů (256 % globálního HDP), protože svět zasáhla globální zdravotní krize a hluboká recese. Více než polovina tohoto nárůstu připadá na vládní půjčky…
 
V roce 2021 a na počátku roku 2022 pokračoval růst globálního dluhu – a nesvádějte to jen na USA, svůj dluh aktivně zvyšovala i Čína. Jen v prvním čtvrtletí roku 2022 se dluh Číny zvýšil o 2,5 bilionu dolarů a dluh USA o 1,5 bilionu dolarů. Obecně lze říci, že Čína má nyní třetí největší státní dluh na světě po USA a Japonsku. A přestože poměr čínského veřejného dluhu k HDP činí příjemných 25 %, má tato země svá specifika, o nichž bude pojednáno níže…
 
Stručně řečeno: problém spočívá v tom, že sazby na celém světě prudce rostou. Sazba amerického Federálního rezervního systému se letos zvýšila osmkrát, z 0,5 na 4 %, což se ještě v lednu zdálo nemyslitelné. Stejný proces probíhá ve většině zemí světa: centrální banky se snaží omezit inflaci. Takto prudký nárůst úrokových sazeb je pro zadlužené ekonomiky zničující, protože vlády i podniky si musí stále více půjčovat na refinancování úvěrů.
 
V důsledku toho nemají úřady žádné dobré řešení. Pokud přestanou zvyšovat sazby, inflace se vymkne kontrole a bude stále více snižovat úspory, čímž banky přijdou o zdroj pasiv. Kromě toho je již nyní obtížné najít kupce nového dluhu, a to i státního, protože nikdo nechce investovat peníze se zápornou sazbou. Pokud bude nárůst pokračovat, nevyhnutelně to způsobí bankroty společností, které nemohly dluh refinancovat. A teoreticky i některých zemí.

Nejvíce ale zaráží, že navzdory objektivnímu obrazu jsou všichni na tento předbankrotový stav parazitické ekonomiky tak zvyklí, že takzvaní finanční experti nemají strach z kolapsu a myslí si, že vše bude v pořádku.
 
Autoři portálu „Expert“ to s překvapením konstatují:
 
Zdá se, že deset a půl roku zaplavování ekonomiky penězi, ekonomy a finančníky zcela uklidnilo“.
Odborníci oslovení časopisem Expert odhadují stav zadlužené světové ekonomiky na 6-7 bodů na desetibodové stupnici, přičemž 1 znamená, že není pravděpodobné, že země nesplní své závazky, a 10 znamená, že země jde neprodleně do úpadku.
 
Podle Denise Rakši, generálního ředitele odborné poradenské společnosti Neocon, v současné době žádná dluhová krize neexistuje, stav veřejných financí v USA a Evropě zůstává navzdory místním problémům stabilní. “Pokud bychom mluvili o nějaké obecné Argentině, pak ano, připustil bych možnost nesplácení. Ale západní země to nedovolí, mají k tomu všechny nástroje a možnosti,” řekl Rakši…
 
Podle Rakši bude problém rostoucích dluhů na Západě tentokrát vyřešen stejně jako vždy.
Ano, USA a Velká Británie, stejně jako dříve, nemohou splatit svůj veřejný dluh v plné výši, ale to od nich nikdo neočekává. Hlavní věcí pro investory je, aby tento dluh pečlivě obsluhovali. Ano, obsluha tohoto státního dluhu je kvůli rostoucím úrokovým sazbám obtížnější, ale FED, Bank of England nebo ECB mohou emitovat tolik peněz, kolik je potřeba. A problém bude vyřešen,” řekl Rakša s důvěrou. Ostatní tací odborníci se opírají o poměrně příznivé prognózy MMF (podle něj se relativní dluh vůči HDP sníží díky růstu HDP) a o ekonomické statistiky z minulosti.
 
To znamená, že liberální ekonomové cynicky očekávají, že zbytek světa bude i nadále “obsluhovat dluh” Anglosasů a umožní jim žít na úkor ostatních zemí.
 
Západní země navíc našly způsob, jak část dluhu spálit – zvýšením inflace.
 
Nejvyšší inflace na světě je nyní pro svět paradoxně přínosem, protože umožňuje znehodnocovat obrovské nahromaděné dluhy. Zdá se, že tímto směrem se budou ubírat všichni “dlužníci”, jak vyspělí, tak rozvojoví. Dokonce ani ti, kteří nyní vyhlašují boj proti inflaci (USA, Anglie), nejsou připraveni ji ukončit – budou se snažit udržet sazby na takové úrovni, aby nedocházelo k masovým bankrotům, a peníze použijí na pokrytí sebemenších vážných problémů. To ovšem znamená roky vysoké inflace a pravděpodobně i stagnace ekonomiky” – píší autoři portálu Expert.
 
Inflace, která vyhnala ceny nahoru, včetně cen potravin, je tedy uměle vytvářena příjemci dolarového systému – v důsledku toho budou chudí trpět a umírat kvůli vysokým cenám potravin, ale dluhy v této globální finanční pyramidě se mírně sníží. Je to jezuitsky cynický a nelidský trik.
Není však jisté, zda tato finta ještě zachrání parazitický finanční systém před bankrotem:
 
Co by se ještě mohlo pokazit? Vlastně spoustu věcí. Úrokové sazby již nyní velmi prudce rostou – a kdykoli se může stát, že finanční instituce bude naléhavě potřebovat peníze a začne prodávat státní dluhopisy za každou cenu. Pokud několik velkých hráčů potřebuje naléhavě peníze, znamená to katastrofu pro dluhový trh a zaručený odchod vlády a centrální banky s dodatečnou kapitalizací. Příklady již existují: začátkem října byly anglické penzijní fondy ohroženy výzvou k úhradě doplatku. Zdánlivě nejkonzervativnější investoři na světě, kteří však chtějí být zcela imunní vůči snižování sazeb, nakupují deriváty. Pokud výnosy dluhopisů prudce vzrostou, musí dát do zástavy deriváty, a to okamžitě. Jediným způsobem, jak mohla Bank of England tento problém vyřešit, byl nákup na trhu vládního dluhu“ – píše „Expert“.
 
Ano, obsluha státního dluhu při 3-4% úrokových sazbách nebo podnikového dluhu při 0% úrokových sazbách jako v Japonsku se nezdá být obtížná – ale pouze v případě, že se na trhu náhle neztratí všichni kupující. Pokud ano, pak dojde k masivnímu výprodeji, výzvám k doinvestování marginu nebo uzavření pozice a kapitál finančních institucí se během několika hodin rozplyne.
 
A nechť se apologeti neoliberalismu těmto předpovědím vysmějí (říkají, že se už desítky let mluví o kolapsu dolaru, ale ten žije). Nicméně fakta tvrdošíjně hovoří o blížícím se kolapsu, který je oddalován jen triky velkého kapitálu. Ať se smějí: čím klidnější jsou šílenci, tím pravděpodobnější je jejich konec. Neboť, jak říkával jeden Anglosas: koho chce Bůh potrestat, toho nejprve zbaví rozumu…

Ostatně, něco v tom samém smyslu nedávno říkal Tucker Carson:

Preklad: St. Hroch, 18. 11. 2022

1 názor na “Blahobyt na úkor ostatných – ako sa Západ snaží oddialiť dlhovú krízu”

  1. I agree with your point of view, your article has given me a lot of help and benefited me a lot. Thanks. Hope you continue to write such excellent articles.

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore