Bidenovi předpověděli katastrofu, Zelenskému doporučili trhat drápky

Rusko pohřbí západní ekonomiku na dně Tichého oceánu, předpovídají americká média
Alexander Sitnikov          
 
To, že pokud se Biden rozhodne kandidovat ve volbách, Spojené státy začnou nutit Kyjev k jednání s Moskvou, pochopili i zběsilí ukro-experti. A problém není v tom, že by se americká veřejnost bála jaderné války s Ruskem a starý Joe potřeboval alespoň na chvíli obléknout uniformu mírotvorce. Problém Amíků je mnohem mnohotvárnější, a to navzdory slibu Washingtonu, že “půjde s Kyjevem až do konce”. Zkušenosti z Iráku a Afghánistánu ukazují, že Amerika takovéto reputační a finanční ztráty snadno překonává.
 
A když 25. dubna současný šéf Bílého domu prohlásil, že chce zůstat nadále, byl to pro Ukrajinu v americkém tisku černý den. Téměř všechny přední noviny, časopisy a televizní kanály ve Spojených státech zveřejnily články o chmurných vyhlídkách Ukrajiny v konfliktu s Ruskem.
 
Deník „Politico“, hlásná trouba zámořského establishmentu, nejprve vyzval Zel-komando, aby přehodnotilo svá přání (zapomeňte na Krym a Donbas), a poté poukázal na rizika ofenzivy VSU. “Američtí představitelé informovali Ukrajinu o nebezpečí přehnaných ambicí a rozptýlení vojsk,” píše Politico a připomíná přesně totéž – přesně totéž řekl Biden afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghánímu v roce 2021. A to bylo těsně před velkým stahováním americké armády z Kábulu.
 
Publikace také hovořila o velké skepsi Američanů, Francouzů a Němců v souvislosti s novými “úspěchy” VSU a citovala bývalého ukrajinské vicepremiérky Klimpuš-Čincadze, která absolvovala řadu setkání s vlivnými politiky USA, Francie a Německa. Připustila, že západní spojenci zaujali vyčkávací postoj: “Pocit (z těchto setkání – A. S.) byl takový: “Vy (VSU) máte ještě jeden protiútok, a pak uvidíme, jak se věci vyvinou… Bylo to všude, na Kapitolu i v exekutivě.”
 
Časopis National Interest (NI) vyvodil pro Ukrajinu další neblahý závěr: “Není v zájmu Spojených států, aby Rusko bylo v náručí Číny. Spojenectví těchto dvou mocností je největší noční můrou Ameriky. Pokud globální továrna [Čína] získá přístup k levným ruským zdrojům, které dříve pracovaly pro EU, evropská ekonomika půjde na ‘dno Pacifiku’ a americká ekonomika bude trpět nejsilnější konkurencí.“
 
Mnohem děsivější však je, – pokud Národní osvobozenecká armáda ČLR  s ruskou podporou ovládne Tchaj-wan, který vyrábí 90 % všech čipů na topologii 28-7 nanometrů. “Nejlepší strategií je, pokud možno, přimět Putina (nebo jeho nástupce) k jednání o přijatelném řešení situace a poskytnout mu za to jasné výhody. Mezi tyto výhody by patřil návrat ke globálnímu obchodu, ukončení sankcí a na příště zacházení s Ruskem jako se světovou velmocí, kterou ono je, a ne jako s poníženým,” napadá NI.
 
Čínského tématu se chopil britský Guardian, který odráží zájmy Londýna: “Uprostřed slábnoucí chuti na nekonečnou opotřebovávací válku začínají západní podporovatelé Kyjeva trvat na vyjednaném příměří nebo na dlouhodobém příměří do doby, než dojde k dlouhodobému urovnání. Do hry vstupuje také Čína a souhlasí i Rusko. Ať se nám to líbí, nebo ne, tento výsledek se stále více jeví jako nejpravděpodobnější.“
 
Proprezidentská televizní stanice CNN ve svém internetovém sloupku naznačila, že “pokud bude konflikt pokračovat, Ukrajina se příští rok pravděpodobně nedočká stejné podpory ze strany Západu jako nyní“. Američtí novináři se domnívají, že VSU již postupují, nebo se o to alespoň pokouší, včetně Bachmutu a Kremenné. Avšak ani zdaleka se to nepřibližuje tomu, co se stalo během takzvané Slobožanské ofenzívy Ukrowerhmachtu.
 
Není třeba převyprávět povídání CNN o údajné “jednotě Západu při pomoci VSU”. Má však smysl uvést prognózu strategie USA a EU vůči Ukrajině v krátkodobé (a střednědobé) perspektivě. Podpora Zel-komandu bude velmi brzy snížena “volbami, ekonomickými proměnnými a dalšími rozptylujícími faktory”.
 
Stručně řečeno, na vlně kritiky současné vlády se na Západě objeví lídři, pro které “konflikt na Ukrajině není jejich válkou”. Celkově se černý den pro nesamostatnou zemi v americkém tisku redukuje na formulaci, kterou vyslovil Politico: “Takové signály únavy už zazněly dříve, ale přehlušila je protiofenzíva kolem Charkova na severu a Chersonu na jihu… A tentokrát bude Ukrajina potřebovat stejný úspěch, nebo možná ještě větší“.
 
O únavě Západu ve skutečnosti nemůže být řeč. Podle zasvěcených osob z Bankové (sídlo prezidenta UA) varovaly USA Zel-komando před nebezpečím porážky ukrajinských ozbrojených sil již v letošním roce. Ukro-experti uvádějí, že zámořskému zákazníkovi se kategoricky nelíbí probíhající modernizace ruské armády s prioritním rozvojem bezpilotního letectva a vysoce přesných zbraní.
 
K čemu to už vede, píše známý ukrajinský blogger: “V poslední době se ztráty VSU výrazně zvýšily v důsledku použití plachtících leteckých bomb (UPAB) ze strany Ruska. Ruské bojové letectvo tak zasahuje přímo, aniž by vstoupilo do ukrajinské zóny protivzdušné obrany. Je mnoho mrtvých a zraněných a velitelé skutečně vrhají vojáky na jatka a vyhrožují jim vězením, pokud neuposlechnou rozkazů“.
 
A čím déle konflikt trvá, tím nezvratnější jsou procesy formování ruské armády XXI. století, a to navzdory zoufalým pokusům “páté kolony” přezbrojení pozdržet. Lze se například dočíst, že ke kapitulaci Chersonu by sotva došlo, kdyby se UPAB objevily dříve v potřebném množství. Podle názoru dalšího, na Ukrajině populárního, „pravdomluva“, se mnoho účinných typů našich zbraní právě nyní zefektivňuje a zdokonaluje po jejich bojovém použití.
 
Američané ke svému zděšení pozorují na frontách změny, které by nakonec mohly vést k pohádkové porážce ukroarmády. Poté se na světovém trhu se zbraněmi vytvoří obrovská fronta na ruské UPAB, drony Lancet, Orlan, Orion atd.
 
Vítězství Ruska nad Ukrajinou by mohlo přimět Čínu k silovému řešení tchajwanské otázky, což by pro Spojené státy znamenalo katastrofu kosmických rozměrů.
 
Výroky Bílého domu na adresu Bankové v duchu toho, co se stalo v Afghánistánu před velkým stahováním americké armády, by mohly pro Kyjev znamenat Saigon 3.0. „Nezávislí“ expert doufají, že k přemetu Kyjeva přes americký bok nedojde zítra nebo pozítří, ale později. Nicméně pokud se ofenziva VSU utopí v ukrajinské krvi, bude se muset Zel-komando zachraňovat úprkem do Izraele.