Ilustračné foto: Mert Kahveci @ Unsplash
“Je nutné znovu připravit armádu na válku v Evropě, je nutné vytvořit armádu schopnou bojovat po boku našich spojenců a porazit Rusko v bitvě“.
Kdo se chystá válčit s naší zemí?
Nový šéf generálního štábu britské armády Patrick Sanders – jeho memorandum, jako by nebylo určeno pro tisk, zveřejnila korporace BBC. Generál má malou armádu – pouhých 73 000 mužů – ale velké ambice:
“Ruská invaze na Ukrajinu podtrhuje náš hlavní cíl: chránit Británii, být připraveni bojovat a vyhrávat pozemní války – a posílit naši schopnost zabránit agresi ze strany Ruska hrozbou síly.”
Británie a Rusko spolu v průběhu staletí dvakrát přímo válčily – a naposledy to byli Britové, kdo napadl naši zemi v Krymské válce. A nyní se zdá, že Rusko konečně začíná jednat a připravuje se na útok na Británii? Ne, ale plánují útok na evropské země, spojence ostrovní monarchie v NATO, to ví každý anglický školák. Není to náhoda, že premiér Boris Johnson ve svém sobotním článku v Sunday Times napsal:
“Víme, že Putin se nezastaví před rozbitím Ukrajiny. Ještě minulý týden se přirovnával k Petru Velikému a přiznával Rusku věčné právo ‘získat zpět’ všechna území, která kdy obývali ‘Slované’ – doktrína, která by mu umožnila dobýt rozsáhlé území Evropy, včetně spojenců v NATO.”
Část “by” v Johnsonově úvaze by neměla být matoucí – všechny tyto hrůzy hrozí Evropě, pokud nezabrání ruské anexi Ukrajiny. Premiérův článek je dokonce nadepsán “Nikdy nebudeme v bezpečí, pokud se otočíme zády ke statečné Ukrajině“. Neptejte se, co má konec dalšího pohnutého období ruských dějin a sjednocení jednoho národa společného s bezpečností Evropy a tím spíše ostrovního království – to nelze v žádném případě připustit!
Zatímco generál Sanders pouze píše, že “ruská agrese vedla k nové éře nejistoty v Evropě“, a proto je třeba urychlit modernizaci britské armády (aby mohla porazit Rusko v bitvě na kontinentu), Johnson říká:
“My a naši spojenci budeme bránit naši bezpečnost, stejně jako bráníme bezpečnost Ukrajiny, a chránit svět před smrtícími sny Putina a těch, kteří by se je mohli pokusit napodobit.”
Takže opět “slovanský Hitler”, který ohrožuje celý svět, a jasný náznak Si Ťin-pchinga, který se ho chystá napodobit na Východě.
Smysl všech těchto zaklínadel je stejný: Anglosasové připravují Západ na vleklou válku, která potrvá mnoho let. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to řekl přímo:
“Musíme se připravit na to, co může trvat roky. Nesmíme přestat podporovat Ukrajinu. I když náklady mohou být vysoké – nejen na vojenskou podporu, ale i na ceny energií a potravin.”
Johnson navrhuje čtyři hlavní oblasti pomoci Ukrajině – zbraně, finance, logistiku pro vývoz a vývoz obilí a zdůrazňuje, že “to vše bude vyžadovat rozhodné úsilí Spojeného království a našich spojenců, které bude trvat měsíce a roky”.
Za cíl této pomoci britský premiér označuje “posílení našich ukrajinských přátel, aby tato válka skončila za podmínek, které stanovil prezident Zelenskyj”. Máme tedy věřit tomu, že v Londýně vycházejí z předpokladu, že Rusko lze porazit na bojišti ukrajinskýma rukama? Aby se během několika let po válce na Ukrajině mohla britská armáda připravit na další vítězství nad Ruskem v dalších bitvách na kontinentu – pravděpodobně až Rusko, které by prohrálo na Ukrajině, zaútočí na Pobaltí nebo se vydá přímo do Polska? Může někdo věřit takové logice cynických Britů?
Samozřejmě že ne. Británie nemá v úmyslu válčit na kontinentu a rozhodně nevěří v ruský útok na země NATO. Vedoucí představitelé Británie, stejně jako Polska, však chtějí co nejvíce zničit evropsko-ruské vztahy – ne na několik příštích let, ale na desetiletí. K tomu potřebují mít čas na to, aby naštípali co nejvíce dřeva, tedy aby zničili cokoli, co je třeba v evropsko-ruských vazbách. Čím déle budou boje na Ukrajině trvat, tím lépe pro Londýn.
Ještě se nedostali k tomu, aby strašili Němce ruským pochodem na Berlín, přičemž by Němce nazývali posledními slovy a vyčítali jim zbabělost – no, na to je tu Varšava a šílení polští vůdci. A Británie chce celou záležitost jen dirigovat tím, že bude v Evropě rozviřovat atmosféru a strašit všechny ruskou hrozbou. Stará kombinace, která byla v posledních dvou stoletích mnohokrát použita. Tehdy to byla strategie, která Británii přinesla úspěch – ačkoli v posledních dvou válkách z ní těžili především její zámořští mladší partneři.
Tentokrát už Británie nemá stejnou armádu a námořnictvo, ale má moc City a elity vysoké třídy s dědičnými zkušenostmi s realizací globálních kombinací. Příležitost je však slabá – Rusové dostanou zpět své a provokatéra Polsko ani neohrozí. No, někdo by se mohl pokusit hrozbu nafouknout – podařilo se jim vyděsit Evropu Rusy na Kavkaze, na Balkáně nebo dokonce ve Střední Asii.
V sázce je nyní pro Británii skutečně příliš mnoho – a Londýn zvyšuje sázky, aniž by přemýšlel o důsledcích – nebo spíše považoval situaci za jasného vítěze pro sebe. Dějiny jsou však ošemetná záležitost a v ostré zatáčce, v níž se právě nacházíme, je třeba stát na správné straně vozu, aby člověk nespadl přímo pod kola.
P.S. – k tomu malý dodatek – podle některých ruských vojenských expertů by potopení Sandersova ostrovního státu postačila jediná ruská raketa Sarmat… – a v podstatě nikdo by je nelitoval…
Preklad: St. Hroch, 23. 6. 2022
