Ilustračné foto – Pixabay free photos
Ve včerejším pokračování svého cyklu otázek a odpovědí se Valerij Vladimírovič Pjakin věnoval dvěma tématům: – kampani kolem koronaviru v Rusku a s tím spojenými administrativními opatřeními, a Bidenem svolanému „Summitu pro demokracii“. Zatímco prvnímu z témat se, zejména v poslední době, dostává ve veřejnosti širšího posouzení, Summit zatím zůstává (nezaslouženě) stranou pozornosti. Proto se s vámi dělím překladem právě o druhou část záznamu…(překl.)
Text sa venuje časti od 52:47´
.
USA na 9. a 10. prosince svolaly globální videokonferenci s názvem „Summit pro demokracii“ a zveřejnily seznam pozvaných 110 zemí, kde chybí mj. Rusko, Čína, Turecko a Maďarsko – co se za tímto vznešeným názvem skrývá?
USA jsou v časové tísni, vše u nich doutná, vše na ně tlačí – a proto si potřebují koupit pauzu. Proto se všichni podpindosníci*) uvnitř Ruska rozeřvali o tom, že je nezbytné zapomenout prehistorii vzájemných vztahů s USA a vstoupit do jednání s nimi. K čemu jednání potřebují USA, víme – ale k čemu je nám? Pokud celou prehistorii přiznáme v jejich prospěch, přiznáme jejich právo konat, jak dosud konaly a uznáme vše, čeho dosáhly. Takže oni otevřeli Overtonovo okno, udělaly krok, my jim ho přiznáme – bez jakýchkoli předběžných podmínek?
Jestliže tedy oni chtějí snížit napětí, které sami vyvolali, ať sami vlastními skutky, toto napětí sníží. Na co taková jednání, jestliže se tu situaci vytvořili oni a ne my? Máme se za možnost pouhého pohovoru s nimi vzdát své země?
… „Ano, tak je třeba!“ – zní od našich podpindosníků. Je u nás taková dáma, představitelka NATO, která v televizním studiu hystericky křičí, že ano, protože to tak přece chce náš „Pán“… Tak proč jí ale v tom studiu nikdo neřekne, ať tedy „Pán“, který napětí vyvolal, vytvoří prostor pro jednání a couvne?
Ve Spojených státech je katastrofa a potřebují vše řešit v nejbližší době. Proto je u nás tak napjatá atmosféra. Na Západě začínají pomalu ustupovat: – v Portugalsku, Francii a v Itálii přiznávají, že údaje o množství nakažených a smrtnosti na koronavirus byly vylhané, že všecky ty lockdowny byly zcela neopodstatněné – proces se dal do pohybu, zajímavý článek vyšel v Deutsche Welle. Pomalu začínají odpouštět páru – protože cíle 1. etapy už dosáhli.
.
U nás ale se podpindosníci snaží dotlačit situaci do úplného kolapsu. Oni potřebují buď postavit národ jako dobytek do ohrady, nebo aby se národ srazil v občanské válce – každá z variant je uspokojuje. Ale oni nepochopili význam nedávného společného prohlášení ministrů obrany Ruska a ČLR a souběžného společného prohlášení velvyslanců Ruska a ČLR v USA. Oni, ti podpindosníci, nechápou hloubku chyby, jíž se USA dopouštějí v souvislosti s tímto „Summitem pro demokracii“.
Proč Amerika onen summit potřebuje? U nás svého času celá ta parta vykřikovala, k čemu je OSN, když nefunguje… Proč tak křičeli? Protože z Washingtonu přišel befél, že tuto mezinárodní platformu, na níž lze z nadstátní úrovně realizovat součinnost se zeměmi v problémových vzájemných vztazích, je třeba zrušit. A podle toho, jak Putin uskutečňoval návrat suverenity Ruska, a Rusko se vracelo na úroveň globální politiky, sílily u nás výkřiky, že tato organizace není potřeba. Totéž na příkladu Minských dohod, které jsou kostí v krku našich protivníků, ale u nás si všichni hurápatrioti trhají košili na hrudi a vykřikují, že je nutné se těchto dohod vzdát. Třebaže si všichni dobře uvědomují, jak silný je to diplomatický nástroj pro řešení nejen regionálních problémů na Donbasu – ale obecně je to instrumentárium schopné pomoci řešit problémy kdekoli. Zemské elity USA je potřebují zrušit za každou cenu.
Spojeným státům se to všude tak připaluje, že to nemohou vydržet, že musí nějak vymanévrovat. Součinnost Ruska a Číny roste, stejně jako součinnost Ruska a Iránu, a tím klesají možností řízení, jež mají k dispozici USA, Británie, Evropa, atd. Oni ale potřebují možnosti přístupu ke zdrojům Ruska a jeho vykrádání – a proto nečekají na krach OSN (který v nynějších podmínkách nebude) a svolávají „Summit pro demokracii“, shromažďují všechny své, tak říkajíc lidi, přes které si slibují ovládnout svět – „…vidíte, kolik nás proti vám je?“.
.
Tak ale svět nefunguje. Sto beranů se nevyrovná jednomu vlkovi. Čteme-li si v práci o státu, tak existuje stát umělý a stát historický – v této souvislosti nutno chápat, že prioritu mají státy – historická impéria. Ať chcete, nebo ne, Čína je historickým impériem a Rusko je historickým impériem, třebaže založenými na různém základě: – Čína je meziregionálním konglomerátem a Rusko mnohoregionálním blokem. USA jsou projekčně-konstruktérským státem, přibližně takovým, jakým byla mezi 15-20. stoletím Osmanská říše.
Zmíněný „Summit pro demokracii“ svolává americká zemská elita. Ale „Pax Americana“, tedy spotřebu zdrojů podle amerických norem svět už nevydrží, zdroje docházejí a záložní planeta není. Proto je nutné vybudovat zde způsob života a technologické prostředí odpovídající ekosystému. Pro globalisty je dnes narůstání potenciálu USA nežádoucí – ony si to nepřejí ani USA. Jak bylo možné vyloučit s onoho summitu Čínu, jež se stává centrem koncentrace řízení globální úrovně? Čína je všudypřítomná svými penězi. Malé země se setkávají se dvěma potenciály – čínským a americkým – a kdo vyhraje, není dáno počtem států. Jak mohli nepozvat Rusko, Turecko, Maďarsko?
.
Oni jsou to totiž protivníci… Jsou země prvního, druhého a třetího světa. SSSR byl zemí prvního světa, ale po jeho zhroucení jsme se stali zemí třetího světa s koloniální ekonomikou atd. Nicméně samotný vnitřní potenciál státního systému se nevyčerpal. Ke zhroucení Francie jako impéria, například, bylo třeba sto let – ale důležité není, jakým vojenským způsobem ji tehdy ohnuli. Důležité je, jaké informační moduly výstavby státu fungují v kultuře státu, jaké se předávají dědictvím. Jestliže se generace mění po 20-25 letech, nic se nedá uspěchat – lze to vyřešit jen úplným zničením všeho obyvatelstva. Co dělá Západ s obyvatelstvem, když tam přijde? Co dělal Hitler? Vyhlazoval obyvatelstvo, aby se neobnovil ruský státní duch – proto bylo nutné vybít jeho nositele, nositele kultury – odtud taková nenávist k termínu ruský svět. Protože to je jedinečná kultura výstavby státu, jež zahrnuje harmonický rozvoj všech národů ve světě.
Turecko a Maďarsko patří k zemím druhého světa. Maďarsko se stává centrem koncentrace obrody podoby Rakousko-Uherské říše, ať se nazve jakkoli – třeba „Trojmoří“. Turecko bylo vždycky „kufrem bez držadla“**). Britské „kulaté stoly“ plánovaly ho jako státnost k roku 1920 ukončit, protože mu došly zdroje, ale přepočítali se – a tak daly dohromady „Dohodu Sykes-Picot“, která jim měla pomocí ruské vojenské síly zajistit ovládnutí průlivů. Nicméně po říjnové revoluci v Rusku bolševici postupně vnutili Turecko Západu jako onen kufr bez držadla. Proto, aby Turecko dnes nestáhlo tonoucí USA ke dnu svými problémy, rozhodly se ho nepozvat. Spojené státy mají svoje vlastní problémy k řešení. Ze svolaného summitu ale nic dobrého nevzejde.
.
Turecko má celou řadu vážných problémů. Už jsem dříve říkal, abychom si chránili Erdogana. On má hospodářské problémy, v zemi sociální napětí a v té situaci začíná svoje oponenty zavírat, čímž napětí zvyšuje. Dále vstoupil do konfrontace se světovým finančním systémem, jehož vedení mu ovšem nepatří.
Putin chápe, že lichvářský úrok je výchozím problémem v inflaci v zemi, a stále říká, že máme jinou ekonomiku – koloniální, kterou nám tu postavili po pádu SSSR. Potřebujeme znovuzrodit suverenitu a převzít řízení ekonomiky do vlastních rukou. Ale do té doby musíme politickými metodami pracovat na tom, abychom neměli příliš vysoký úrok (snížil ho prakticky na 3%) – ale protože USA mají problémy, tak šéfka ruské centrální banky Nabiulina (která je člověkem MMF) zvýšila sazbu 6x po sobě a ta je teď 7%. Putin chápe, kde se nacházejí řídící páky ekonomiky, aby odtud nezatlačili na jednu nebo druhou sféru, a proto říká, aby na nás uvalili sankce, abychom se mohli úplně uzavřít a vytvořit svoji vnitřní ekonomiku… Tyto sankce nám pomáhají vystavět ekonomiku nekontrolovanou Západem.
.
Erdogan to takto nechápe. Nechápe, jak jeho ekonomiku řídí z nadstátní úrovně. On chápe, že 15-16% úroku centrální banky znamená konkrétní krach jakýchkoli plánů rozvoje státu. Ten se nedokáže rozvíjet, protože přírůstek energetického zabezpečení v úspěšných zemích vždycky činil 3-5%. Za takové sazby se lze úvěrovat a vše ostatní odchází do sféry obratu kapitálu a za těch podmínek ekonomika a vědecko-technický výzkum fungovat úspěšně nemůže. Navíc má velmi škodlivou pozici neoosmanizmu. On potřebuje ekonomický efekt, aby se nějak zvedl – ale on ten efekt nemá, protože se zakousl s globálními hráči. Takže on sice tlačí klíčovou sazbu dolů, zatímco oni využívají jiných mechanizmů k potlačení ekonomiky. V důsledku toho lidé vychází do ulic protestovat.
Takže si hýčkejme Erdogana, protože on Turecko pohřbí… Natož, aby táhl myšlenku vytvoření „Velkého Turanu“ v němž viděl možnost, jak se zakotvit ve světě. Kazašský Nazarbajev, jemuž předal žezlo, už na tom není zdravotně nejlépe. Erdogan vydal prohlášení, že do Velkého Turanu patří i Rusko a Čína (což je teritoriálně částečně pravda), nicméně náš potenciál je vyšší, takže tím, kdo to povede, můžeme být i my. Erdogan se fakticky vzdal s tím, že někdo z těch dvou ideu Velkého Turanu dokáže převzít, protože on si vzal příliš velké sousto. Já říkám, že je to třeba vzít. Formát „Astany“ sice přejmenovali na „Nursultan“ – ale Bůh s tím, protože formát Astany zůstane. Tak proč by turkský svět nemohl být spravován z Ruska? Turků tu máme mnoho.
.
Na závěr chci připomenout, že abyste nebyli pěšcem v cizí hře, aby vás nezapsali mezi malé lidičky, jimiž manipulují elity, které realitu zkreslují а zkreslenou ji vydávají za pravou a na základě toho zkreslují v lidech vidění světa, brání jim stát se lidmi a veškerou svou mocí tyto elity potlačují všechny, kdo se brání fašizaci společnosti, nebo z toho jsou jen podezřelí. Proto musíme sami znát, jak se řídí složité supersystémy. Takové znalosti jsou vyloženy v jediném zdroji a tím jsou práce Vnitřního prediktoru SSSR, publikované do července 2018 a v sérii knih „O světě křivých zrcadel“ vydaných Fondem konceptuálních technologií.
*) -Podpindosník – člověk podléhající Američanům. Termín je odvozen od slova „pindos“ – pojem pochází z války NATO proti Jugoslávii, kde američtí vojáci, kteří s ohledem na pojistky, byli nuceni všude chodit v plné polní, místním Srbům připomínali tučňáky – pindosy.
**) – kufr bez držadla – je líto ho odhodit, ale těžko ho nést…
Preklad: St. Hroch, 30. 11. 2021
