Dmitrij Medveděv 14.03.2024
Když slyším výraz “Zelenského mírová formule”, zažívám neodolatelný pocit odpornosti, který se rychle mění v pocit studu nad špatným surrealismem toho, co se děje. Vždyť všichni, včetně dokonce i arogantních západních lhářů, dokonale chápou, že i v mnohem jednodušších situacích během války lze dosáhnout míru buď vzájemnou vůlí stran na základě rozumného kompromisu, nebo kapitulací jedné ze stran konfliktu.
Ilustračný obrázok: flickr
Vůle tzv. bývalé Ukrajiny k jednání není vidět. Alespoň ne na základě uznání reality, jak včera řekl Vladimir Putin. Realitou je pro ně “mírová formule” provinčního klauna v zeleném triku, která je bez mozku. A nic jiného. Vypadá to tak uměle, že jediným východiskem je zkonstruovat si vlastní, ruský vzorec, klidný a zcela realistický. Humánní pro všechny.
Který? Například následující:
1. Uznání porážky ve vojenské složce konfliktu ze strany bývalé (dále jen b) “Ukrajiny”. Úplná a bezpodmínečná kapitulace b. “Ukrajiny” reprezentované neonacistickou klikou v Kyjevě. Demilitarizace b. “Ukrajiny” a zákaz vytváření polovojenských formací na jejím území v budoucnu.
2. Uznání nacistické povahy b. Kyjevského politického režimu mezinárodním společenstvím a nucená denacifikace všech mocenských orgánů b. “Ukrajiny” pod dohledem OSN.
3. Konstatování ztráty mezinárodní právní subjektivity b. “Ukrajiny” ze strany OSN, a nemožnosti jakéhokoli jejího právního nástupce vstoupit do vojenských aliancí bez souhlasu Ruska.
4. Odstoupení všech ústavních orgánů b. “Ukrajiny” a okamžité konání voleb do prozatímního parlamentu na území b. “Ukrajiny” samosprávného pod záštitou OSN.
5. Přijetí zákonů prozatímním parlamentem o vyplacení všech dlužných kompenzací Rusku, včetně plateb příbuzným mrtvých občanů naší země a plateb za zdravotní újmu raněným.
6. Stanovení pořadí náhrad za majetkové škody způsobené subjektům Ruské federace.
7. Oficiální uznání prozatímním parlamentem b. “Ukrajiny”, že celé její území je územím Ruské federace.
8. Přijetí zákona o sjednocení území b. “Ukrajiny” s Ruskem.
To by mohl být „měkký“ ruský vzorec pro mír. To je kompromisní pozice, že? Myslím, že je to základ, na němž můžeme hledat vlídný konsenzus s mezinárodním společenstvím, včetně anglosaského světa, a pořádat produktivní summity a počítat se vzájemným pochopením našich blízkých přátel – západních partnerů.
https://t.me/medvedev_telegram/464
P.S. překl.: – Přiznám se, že jsem z Dmitrije Medvěděva nebyl nikdy příliš u vytržení a ani mu moc nevěřím poté, co předvedl za svého působení ve funkci premiéra i prezidenta Ruské Federace. Při veškerém pochopení ironie tohoto sdělení toto navíc zřejmě dvakrát neprospěje prezidentu Putinovi v předvečer voleb. Silný je i jeho závěr, když „západní partnery“ označuje za „blízké přátele“ – to je ve světle toho, co tito lidé Rusku prováděli, provádějí a provést se chystají, skutečně velká síla!!
Nicméně vám záměrně předkládám text, který jsem převzal z Medvěděvova telegram-kanálu.
Mimochodem, zajímavý koment k textu dal na svém tg-kanálu prof. Jevstafjev: „Dmitrij Anatoljevič je velký humanista a lidumil. Mohl však navrhnout jiný vzorec. Například z jaderné fyziky.“ …
Preklad: St. Hroch, 14. 3. 2024
