Makejte, bratři…!

Pokoušel jsem se dnes zrána udělat trochu pořádek na svém FB profilu a narazil jsem na článek, který jsem si tam umístil předloni 19.dubna. Autorem byl novinář a koordinátor podzemního hnutí v ukrajinském přístavním městě Nikolajev Sergej Lebeděv s přezdívkou „Lochmatyj“(chlupatý). Z článku na mě vyzářila velká síla touhy po zničení ukronácků, kteří se od roku 2014 dopouštěli a dopouštějí se dodnes hrozných zločinů – na svých spoluobčanech a lidech téže krve. A protože stále nemálo tuzemců žije v jakémsi bludu o spravedlivém boji Ukrajiny za svobodu a neustále blábolí cosi o nevyprovokovaném útoku Rusů, řekl jsem si, že nezaškodí leccos připomenout – právě pomocí tohoto článku, který vyšel týden před zahájením ruské SVO na Ukrajině (překl.)

———-
 Sergej Lebeděv (Lochmatyj)         16.04.2021

Ruský člověk je tak uspořádaný, že nespravedlnost je pro něj jako hřebík v botě…
 
Ukrajina se nevzdala myšlenky zaútočit na Donbas. Možná jim bylo naznačeno, že k útoku by mělo dojít pouze v případě prokázané provokace ze strany lidových republik. Ukrajinské speciální služby připravují provokace a teroristické útoky, ale nezahálejí ani ukrajinské ozbrojené síly. Vojenské formace Ukrajiny si vybraly nejbolavější místo u našich bojovníků a doufají, že tímto způsobem vytvoří situaci, v níž je téměř nemožné nepodlehnout provokaci.
 
Rusové jsou tak uspořádaní, že nespravedlnost je pro ně jako hřebík v botě. Ruský lid nesnese bezpráví, a pokud je spácháno zvěrstvo na bezbranných lidech, vyvolává to zvláštní vztek. Komisařka pro lidská práva v DNR Daria Morozovová komentovala nedávné události v Donbasu právě taktikou vytváření provokace.
 
Předevčírem, 14. dubna, ukrajinské ozbrojené síly ostřelovaly Kyjevskou čtvrť Doněcka. Několik hodin ostřelovaly dělostřelectvem ráže 122 milimetrů. Ve svém bytě zemřel muž narozený v roce 1964: střela zasáhla dvůr vícepodlažního bytového domu.
 
Nedávno odstřelovač zabil důchodce, který byl na svém záhumenkui. A poté dron shodil výbušninu, která zabila malého chlapce. Chlapec byl nejen zabit, ale jak se uvádí v závěru expertízy, “zemřel na traumatickou amputaci končetin”. Chlapec si hrál na zahradě, když mu to utrhlo nohu a ruce – a nezemřel hned – to jen pro pochopení…
 
Důchodce, který byl zabit odstřelovačem, neměl na své zeleninové zahrádce uniformu, nenosil pušku ani minomet, neměl na dvoře tank a neměl ani dělo. Odstřelovač dobře viděl, že střílí na neozbrojeného civilistu, stejně jako operátor dronu viděl, že shazuje výbušniny na mladého chlapce. Tělo důchodce zastřeleného odstřelovačem nemohlo být několik hodin evakuováno, protože odstřelovač střílel na ty, kteří si pro mrtvého přišli. A nebyla to četa speciálních sil na BVP nebo dělostřelecká jednotka, která si pro mrtvého muže přišla. Evakuovali ho zdravotníci, což odstřelovač viděl naprosto přesně, ale dál střílel na neozbrojené lidi v naději, že zabije někoho dalšího.
 
Muž, který 14. dubna zemřel ve svém bytě, nebyl voják. Nebyl v kasárnách, ale ve svém domě. Možná jen uklízel byt… Manželka mého přítele byla zabita tímto způsobem: připravovala večeři a přitom uklízela, zatímco on s dcerou chodili po městě, uklízela byt… a do umytého okna vletěl granát.
 
Vidíte, to není “náhoda”, to je ÚMYSLNÉ zabíjení civilistů. A pro bojovníka je to horší než jeho vlastní smrt. Měl by je OCHRÁNIT, ale nemohl, byl bezmocný. Vyvolává to tak spalující vztek, že má člověk chuť tu verbež roztrhat holýma rukama. Je téměř nemožné se ovládnout a neudělat jim nesnesitelné Peklo. Ano, oplácíme, ale opatrně a bodově, ale chci je zasáhnout tak silně, že to jejich polní krematorium nezvládne!
 
Když jsem v září 2014 přijel do LNR, byl už „komunista“ legendou. Legendou se stal ani ne tak u nás, jako u ukrajinských karatelů. Po jednom ostřelování, kdy “omylem” zasahovali po několik hodin dětský internát, Valentin Kiselev  s volacím znakem „komunista“, bývalý gardový rozvědčík ze 103. vitebského výsadkového oddílu, sebral skupinu a vydal se na území pod kontrolou banderovců. Ráno byli ukrajinští karatelé v šoku: několik dělostřeleckých jednotek, které ten den ostřelovaly, bylo jednoduše vyřazeno. Nepadl jediný výstřel, všichni byli prostě pobiti. To ukrajinské “kastróly” na chvíli zpacifikovalo a „komunista“ se pro ně stal jakousi legendou, která přichází v noci a krutě se mstí za bezbranné lidi.
 
Vím, že kluci z jednotky rychlé reakce “Batman” organizovali zhruba stejné „flash moby“ pro karatele. A v DNR, když “vojíni světla” znásilnili mladou dívku, tak “Běs” (velitel milice Igor Bezler) a skupina milicionářů násilníky vykastrovali. Ukrajinskému nacistickému kolaborantovi, který přes území LNR přivážel granáty pro ukrajinské dělostřelectvo, usekli místní milicionáři ruce. Pilot milicí sestřeleného letadla, které bombardovalo Donbas, se “zachránil” tím, že se katapultoval padákem. Skočil zbytečně: přistál ve vesnici, která byla nedávno bombardována. Než přijeli milicionáři, místní babičky ho umlátily motyčkami a motykami k smrti tak, že ho nebylo podle čeho identifikovat.
 
To je přesně to, co chcete udělat! Ale přesně tohle ukrajinští vůdci od našich bojovníků očekávají. A co máme dělat? Nevím, na tuto otázku nemám odpověď. Napsal jsem to všechno proto, že dobře chápu, jaké pocity naši chlapci cítí, když se dozvědí o nové oběti ukrajinských nacistů. Sílu a statečnost vám, chlapci! My dosáhneme svého. Já  bych to na vašem místě nezvládl, asi bych se z toho zbláznil.
 
Chci, aby ti, kdo si tento článek přečtou, pochopili: – tady nejde o žádné náhody, ukrajinští nacisté úmyslně zabíjejí civilisty, snaží se zaměřit na ty nejbezbrannější: staré lidi a děti, aby našim chlapům došla trpělivost. A pak nás obviňují z narušování minských dohod a snaží se vzít Donbas útokem. Mohou to zkusit, ale je bude to velká dřina. A pokud naši bojovníci přece jen nevydrží, rozhodně jim to nebudu vyčítat. Nevyzývám je k útoku, ale chápu, co cítí.
 
Jste teď už armáda, ne domobrana. V tom je vaše síla. Znovu opakuji, že já bych to nedokázal a mohu na vás být jen hrdý.
 
Makejte, bratři!
Sergej Lebeděv (Lachmatyj)