Světová globální krize – a nic nenaděláte…

Michail Chazin                 
 
Současný stav
Oni vůbec nežijí v ekonomice, ale v systému moci – tato mocenská skupina, která dominovala ve světě v posledních desetiletích a která prakticky v každé zemi dosadila svoje klony vypěstované uvnitř. Všimněme si, že zpočátku to byli lidé – zloději, zrádci atd. Ale podstatná část z nich nejsou ani zloději ani zrádci – tito lidé sami sebe přesvědčili, že pro naši zemi bude lepší, budeme-li v západním systému. Poslední 2-3 roky se nám dostalo řady důkazů toho, že je toto přesvědčení mylné. No, představte si, že je vám už přes 50 a celý svůj život jste žili ve stále stejné myšlence, že toto je dobré a toto špatné. A najednou vám začínají říkat, že ne, že to, co bylo dobré, bylo vlastně špatně, takže je nutné to dělat jinak. Tvoje celé nitro proti takové pozici protestuje.
 
Mám zkušenosti – už 20 let píši o tom, co se děje v ekonomice a od roku 2008 bylo jasné, že to, co, píšeme je aktuální, že to není žádná blbost a poslední 2 roky běží jakoby podle námi popsaného. Jen jsme předpokládali, že to začne dříve – ale ani nás nenapadlo, že ti debilové odsunou krizi o 15 let, aby ji udělali dvakrát silnější. Na druhé straně těm, kteří to odsouvali, bylo už tenkrát přes 70 a do dneška skoro všichni zemřeli. Jistě, v jistém smyslu se na to můžeme vykašlat. Ale problém je v tom, že tito lidé, ať už v Americe nebo u nás, v EU či jinde, se za každou cenu pokouší zachovat tuto svou komfortní zónu. Ta jejich je liberální, a proto se snaží zachovat liberalizmus – nikoli proto, že by byli přesvědčenými liberály, jakým je třeba Soros. Většina amerických úředníků, nebo – s prominutím příslušníků ANB či CIA, vůbec liberály nejsou. A vůbec – Američan starší 40 let přesvědčeným liberálem být nemůže. Ale jen vykonává svou práci, za níž dostává peníze, nebo ještě cosi. Zónu komfortu ale mají v liberálním světě, a proto se nijak nemohou smířit s tím, že z této komfortní zóny je nutné vyjít.
 
Tendence
Oni nechápou, co se děje, a proto dochází k záměně pojmů. Jen si vzpomeňte, jak ještě před dvěma týdny celý civilizovaný svět včetně nás vykřikoval o onom pseudodefaultu… Rozumní lidé, jako já, jim říkali, aby neblbli, protože celá ta záležitost s defaultem nestojí za fajfku tabáku a je to jen záminka k donucení Bidena, aby přijal nějaká rozhodnutí a dle všeho soudě, byla tato rozhodnutí přijata. A v tomto týdnu uvidíme nějaký výsledek. Proč? Protože je dnes úterý a k večeru USA vyloží nějaké výsledky o inflaci, ve středu se vyjádří k sazbě a bude tiskovka šéfa FED Powella, který na předchozí tiskovce rozpoutal hysterii, jejímž smyslem bylo asi toto: – Bílý dome, řekni mi politické rozhodnutí. Politická rozhodnutí byla učiněna a není důležité, zda je učinil Biden, či někdo jiný, a koncem týdne bude zřejmé, co se děje v EU.
 
Detaily popisuji ve Fondech Chazina, a tam se rýsuje velmi zajímavý obrázek podle objektivních čísel, protože to, co probíhá, je strukturální krize, která se od obyčejné cyklické liší tím, že zatímco se v cyklické krizi svalí všechno a je jasno. Ve strukturální krizi máte odvětví nebo region a vše tam běží normálně – +0,1% -0,2%; +0,3% -0,1%… a najednou okamžitý propad o 2% a poté zase +,1%…atd. A pokud tento propad neukážete, máte pocit, vše jde dobře – ale k propadům dochází v různých odvětvích a je to velmi dobře vidět. Když se díváš do „Přehledů M.CH.“, vidíš naprosto zřetelně jak je ve 3-4 zemích propad průmyslu, ve 3-4 zemích ve spotřebě, ve 3-4 ve stavebnictví. Ale každý týden jde o různé země, a proto, když vybereš správný obrázek, vzniká dojem, že je vše o.k. a sedíš si v komfortní zóně. Negativa se ale stále vrší a ve výsledcích pololetí se ukáže, že k propadu došlo všude – a toto je dnešní situace.
 
Přitom se dostáváme do obrázku, v němž, pokud tomu rozumíte, je možné velmi mnoho vydělat. Já hovořím se svými lidmi, operujícími na fondovém trhu, a ti tvrdí, že přišel čas žní. Když se jich zeptám, dokdy, řeknou mi, že nějak do podzimu – 3 měsíce to bude prostě paráda. Neptám se jich proč, protože tomu vůbec nerozumím. Oni říkají, že bude všechno výborné. Pokud se přitom podíváte na americký trh, roste tam cca 10 společností a ostatní přinejmenším nerostou a některé padají. Pokud se na obrázek podíváme systematicky, vidíme, že vše postupně boří. Když vaříte kávu v džezvě, tak ona si klidně stojí, nic se neděje, na hladině je jen hustý hnědý film. Najednou se ale po okrajích začínají objevovat bublinky – ještě moment a musíte ji rychle sejmout z plamene, jinak vám vyběhne. A my se nacházíme v situaci, kdy cítíme, že teplota dole roste a během sekundy může vypěnit.
 
A já jsem sem, přijel, s prominutím, do Petěrburgu, protože mě pozvali na Fórum^*) (jako poprvé loni) – ale onen pocit, že je nutné vylézt z komfortní zóny nikomu nevyhovuje – bije to do očí. Lidé nechtějí. Přitom to nechtějí úředníci, podnikatelé i ostatní – ale nic s tím nenaděláte. Nicméně, k východu z komfortní zóny jistě dojde. V tom je ten problém – my jsme v SVO už z komfortní zóny vyšli. Jsou ale lidé, mající za to, že v ní lze zůstat… My jsme ale už vyšli, oni ještě ne.
 
Pokud jde o dolar
Nějací novináři řekli, že místo dolaru bude juan, což mě velmi překvapilo, protože juan nemůže být místo dolaru, protože pod dolarem je obrovské množství institucí – Brettonwoodský systém, MMF, Světová banka, ratingové agentury, atd. Číňané se, mimochodem, pokoušeli před 8-10 lety vytvořit vlastní systém ratingových agentur – neuspěli. Pochopili, že pokud žijete v dolarovém systému, tak tyto agentury mohou být asociované pouze s brettonwoodským systémem – a tak museli ty své agentury postavit pod tyto agentury typu Moody´s, PWC atd. To je velmi složitá a těžká situace. Nebude záměna dolaru jinou měnou – to není možné. Dojde k úplnému rozpadu systému a vytvoření několika alternativních systémů vytvářených od nuly. 
 
Amerika a Evropa
Mimochodem, v USA začala velmi intenzivní,  sice zatím ne industrializace, ale nejspíš už začali investovat velmi velké peníze do průmyslové infrastruktury. Takže se na industrializaci připravují, včetně plynové energetiky – o té příliš nahlas nemluví, aby nevyvedli z komfortu evropské politiky. Mám-li mluvit v historických analogiích, pak je obrázek takovýto: – když byly dva systémy, ruský a americký, tak si konkurovaly a v rámci této konkurence u sebe vytvářely nadspotřebu. Sice ne všude, ale vytvářely. My jsme se v 90. letech zhroutili, zatímco oni zatím ne a dnes se na časové ose nacházejí někde v našem roce 1990. Všem, kdo chápou, je jasné že se zhroutí, zatímco lid to ještě nepochopil, a proto je čeká velmi silná destrukce. Pokud si vzpomínáte, tak v letech 1990-92 byla značná část sovětských elit svržena, ale nemalá část zůstala – Jelcin byl tehdy kandidátem ÚV KSSS. Nejzajímavější je to, že oni nyní stojí na prahu obrovského zlomu svého systému spotřeby. Jak z toho budou vylézat je jejich problém, ale my to uvidíme pouhým okem.
 
Jistěže se to projeví i na nás, protože pokud se u nich propadne spotřeba, tak značné množství levného spotřebního zboží ve světě zmizí – u nás rovněž. Ano, ono u nás podražilo kvůli sankcím, ale zatím je. Pak nebude vůbec a bude to jistě rána a budeme na to muset být připraveni. Z hlediska systémového na tom proděláme – ale co bude u nich, si představit nedovedu, protože u nich pokles spadne pod čáru, pod níž dochází ke zlomu sociálně-politického modelu. Bude tam diktatura se silnými fašistickými elementy – ale co bude v Západní Evropě … Ve slabší situaci 30. let, kdy byl tentýž pokles hospodářského mechanizmu, ale slabší než dnes, byly v Evropě všehovšudy dva státy, jež bylo možné nazvat demokratickými – Švýcarsko a Československo. Československo v roce 1938 rozebrali, takže zůstala země jediná. Ve všech ostatních byla v té či oné formě diktatura dost tvrdá. To je asi obrázek, k němuž spějeme.
Pokud

Dovětek
Jistěže zatím nemohu vzít do ruky ruský telefon a zavolat z něho, ale to není žádný problém a nemá smysl je u nás vyrábět, protože Číňané je vyrábějí v takovém rozsahu, že je mají silně levnější – technicky to ale není žádný problém. Ale co se týká svobody a demokracie, tak mi promiňte, ale když slyším, co mi povídají lidé ze Západu … Měl jsem v minulých dnech v Soči seminář, na který přijeli i lidé z Evropy v docela velkém počtu. A všichni říkali totéž: –  jak je u vás svobodně! Ano, u nás je svoboda, zatímco u nich už dávno není…
 
^{*) SPIEF – Sankt petěrburgské investiční a ekonomické fórum. Každoroční čtyřdenní mezinárodní setkání expertů, politiků a byznysmenů, pořádané od roku 1997. Začíná dnes a letos se ho účastní zástupci ze 130 zemí a teritorií.}