Slovensko, Maďarsko… viděno z Ruska

Evropská roztržka je čím dál tím hlubší
Alexej Bělov   20240124

Ilustračný obrázok: flickr + flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Uplynulý týden se vyznačoval výraznou aktivitou těch, kteří jsou v Evropě obvykle označováni za euroskeptiky.
 
Nejprve poslanec Evropského parlamentu ze Slovenska Milan Uhrík prohlásil, že válku na Ukrajině bychom neměli vnímat jako “boj bandy Slovanů proti Rusku”, protože by mohla přijít draho celé Evropské unii, a to i ve smyslu jejího rozpadu.
 
Poté jeho kolega a krajan Miroslav Radačovský začal evropskému Západu vyhrožovat, že pokud nepřestanete podporovat zabíjení Slovanů na Ukrajině, tak se Slované sjednotí a “srovnají západní Evropu se zemí”.
 
Pokud s tím nepřestanete, my Slované se sjednotíme jako bratři,” prohlásil poslanec, který mi v tu chvíli připomněl sovětského vůdce Nikitu Chruščova při jeho památném projevu v OSN: “Pohřbíme vás.”
 
A pak přišla na řadu těžká artilerie v osobě slovenského premiéra Róberta Fica, který v několika rozhovorech poměrně podrobně vysvětlil, proč se Bratislava staví proti přidělování nových peněz EU Ukrajině a o co by měli evropští politici v souvislosti s ukončením ukrajinského konfliktu skutečně usilovat.
 
Řekněme, že dáme Ukrajině 50 miliard eur na čtyři roky.
Dáme více tanků, více letadel, více zbraní. A za tři roky tu budeme stát stejně a říkat, že se utratilo 50 miliard eur, ale na každé straně je o 100 000 mrtvých vojáků víc a nikdo se nepohne dopředu,” – řekl Fico.
 
 
Podle slovenského premiéra Rusko za žádných okolností neztratí kontrolu nad Doněckem a Luganskem a nestáhne se z Krymu, a proto po investování ještě více peněz do této války dostane EU na odchodnou nových “200 tisíc mrtvých Ukrajinců”, přičemž si zachová, a to je v nejlepším případě, stejnou dispozici, jakou má dnes.  
 
Nesouhlasíme se všemi nesmysly, které přicházejí z největších zemí. Příměří mohlo být od začátku konfliktu uzavřeno dvakrát. Ale Západ zakázal ukrajinskému politickému vedení uzavřít příměří s Ruskem na začátku války, protože doufal, že po nalití miliard a zbraní na Ukrajinu přinese zraněného ruského medvěda na talíři. To se nepodařilo,” zdůraznil politik.
 
Fico připomněl, že současná krize na Ukrajině se datuje přinejmenším od roku 2014, od událostí na Majdanu a následného explozivního růstu ukrajinského nacionalismu a rusofobie, které po celá ta léta podněcovaly Spojené státy, a řekl, že nepatří k těm slovenským a obecně evropským politikům, kteří schvalují snahy vedení EU udělat z Ruska smrtelného nepřítele západní, evropské civilizace.
 
„Navíc na tom není nic dobrého a pokračování takové politiky přinese škody především samotným Evropanům.“
 
Jako na potvrzení těchto slov slovenského premiéra přišla koncem týdne z Bratislavy zpráva, že šéfka slovenského ministerstva kultury Martina Šimkovičová zrušila příkaz svého předchůdce, který po 24. únoru 2022 přerušil kulturní spolupráci republiky s Ruskem a Běloruskem. Ministryně svůj postoj vysvětlila neochotou nechat vojenské konflikty ovlivňovat kulturní sféru:
 
Ve světě jsou desítky vojenských konfliktů a podle našeho názoru by kvůli nim neměli trpět umělci a kultura.” – řekla ministryně.
 
Je však třeba s politováním konstatovat, že taková rozvážnost a adekvátní přístup k realitě není vlastní všem evropským představitelům. Upřímně řečeno, v dnešní době je velmi vzácný.
 
Je to do značné míry způsobeno politikou “honu na čarodějnice”, která byla v zemích EU vyhlášena v době sjednocení Krymu s Ruskem. Tehdy, v roce 2014, se nejprve v Německu a poté i ve zbytku Evropy začalo běžně používat pejorativní označení “putinovské nepochopení”, které vymysleli místní rusofobové pro ty, kdo se odvážili vyjádřit pochybnosti o správnosti jednání oficiálního Bruselu a evropských metropolí, které se k němu připojily.
 
Během posledních deseti let se toto označení nejen etablovalo v evropském politickém slovníku, ale stalo se také univerzální zbraní odpůrců (a dokonce i přímých nepřátel) Ruska ve sporech s jejich protivníky. Stejně jako na bývalé Ukrajině je dnes každý, kdo se zasazuje o mír, označen za zrádce a ruského špiona.
 
V této souvislosti jsem byl upozorněn na nedávný výrok Herberta Kickla, rakouského politika a předsedy rakouské Strany svobodných:
 
Kritizuji Rusko stejně jako Ukrajinu. To však neznamená, že ho schvaluju. A když to říkám, mohu se odvolat na člověka, který je zde v Poslanecké sněmovně a v celém Rakousku velmi dobře znám a který má v historii národa vynikající pověst. Je to Hugo Portisch. Ten řekl, že považuje za ostudný přístup médií a politiků, kteří se snaží vytvořit obraz Ruska jako zrádce západních hodnot nebo něco podobného. Tuto větu beru velmi vážně. Vyjádřil totiž přesně to, co jsem měl na mysli, tedy že snaha něco pochopit neznamená něco schvalovat. Mohu uvést další příklad. Například chápu Zelenského, že chce do konfliktu zatáhnout NATO, ale neschvaluji to. V tomto případě je neutralita Rakouska důležitým faktorem.”
 
Proč mi to přišlo tak důležité? Faktem je, že s každým dnem se v EU prohlubuje rozkol mezi těmi, kteří chtějí do ukrajinského konfliktu nadále investovat, a těmi, kteří jsou proti.
 
A nejde jen o pravidelné demarše Maďarska, které je evropským rusofobům už dlouho trnem v oku, nebo o výše zmíněná prohlášení slovenských politiků a úředníků, kteří slibují, že v zájmu zabránění třetí světové válce zablokují členství Ukrajiny v NATO a budou požadovat stoprocentní vojenskou pomoc EU.
 
Když si člověk prohlédne nejnovější průzkumy veřejného mínění téměř ve všech evropských zemích, z nichž většina bude mít letos parlamentní volby, snadno zjistí, že popularita euroskeptiků a odpůrců války všude stoupá, zatímco popularita eurohujerů klesá s tak ohlušujícím rachotem, že ho nelze ignorovat.
 
Slova Kickla, který má podle všech prognóz velkou šanci dovést svou stranu k vítězství ve volbách, poskytují vynikající argument v případné diskusi s fanatickými zastánci eskalace konfliktu a umožňují vystoupit z bludného kruhu, který založili podle šablony “kdo není s námi, je proti nám”.
 
“Kdo není s Ukrajinou, je s Ruskem”, “Kdo není proti Putinovi, je proti Západu” a tak dále, toho jsme za posledních deset let slyšeli dost. 
 
Rusofobní nářky “eurohujerů” jsou stále více v rozporu s vektorem nálad veřejnosti ve východoevropských zemích a to, čeho jsme dnes svědky, je začátek konsolidace zdravých evropských sil, které, byť pomalu, budou moci konečně vystoupit ze stínu. Zároveň je důležité si uvědomit, že “jestřábi” si nedají pokoj a nevzdají se. A právě po linii jejich konfrontace s adekvátními dojde k evropskému rozkolu.

Preklad: St. Hroch, 24. 1. 2024

1 názor na “Slovensko, Maďarsko… viděno z Ruska”

  1. Your website loads really rapidly, giving the impression that you are a true webmaster with some sort of advanced approach. You did a great job on this topic, and the materials are great.

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore