Konce roku se dožijí zdaleka ne všichni

Dmitrij Jevstaflev

Populární ruský politolog, prof. Dmitrij Jevstafjev byl opět hostem Sergeje Mardana na rádiu Komsomolskaja pravda, аby s humorem a ironií sobě vlastní komentoval události dnešních dnů…

Především nemohu nevyužít této možnosti říci, že konce roku dožijí zdaleka ne všichni. A vůbec musím říci, že politická krize díky ekonomicky nepromyšleným rozhodnutím, se v zemích západní Evropy začíná rozvíjet rychleji, než jsem se například já domníval. To není jen odstoupení Draghiho – to je velmi chytrý chlap, ačkoli je nepřítelem vážnějším než Macron, Scholz atd, je to nepřítel, do jisté míry ekonomicky racionální. Jeho přece nevyhnali jako třeba Borise Johnsona, jehož pořád vynášejí a vynést nemohou. On chtěl seskočit, protože si spočítal, že pro Itálii a nejpravděpodobněji i pro celou Evropu, budou následky nynějšího vývoje situace takové, že pokud on bude sedět v tomto křesle, tak se příště už do žádného takového neposadí. Takže se pokusil říci, jakože: – promiňte, trochu jsem omarodil, takže raději půjdu. No a odpověděli mu zhruba tak, že: – co sis zavařil, to ať si také vylížeš… To je jakýsi ukazatel toho (s čímž jsem ani moc nepočítal), že v Evropě přece jen je vrstva lidí, kteří politiky, kteří tuto kaši uvařili, v ní také utopí. V tomto smyslu jistá naděje na to, že se v Evropě po nějaké době objeví efekt čistého listu, který bude možno znovu popsat, je sice maličká (tak kolem 2%), nicméně se objevila.

O reptiloidech

Řeknu to asi tak – reptiloidi (mimozemšťané) jsou studenokrevní a pojmenování části evropských, včetně anglosaských elit chladnokrevnými je, dle mého názoru, docela povedené. Jsou to lidé, kteří absolutně na všechny kašlou, ostatní jsou pro ně švábi, a tak rozhodují výlučně dle svého chápání výhody – to mají jiné než například Peršané nebo Američani, a vychází z naprosto cynických představ. Pokud se na to díváme z této pozice, pak ano – mezi reptiloidy se vyskytla skupina, hovořící o tom, že pokračování konfrontace s Ruskem a s Čínou hrozí anulováním vše dříve dosažených pozitivních výsledků, a že by tedy bylo dobře z toho nějak vybruslit. Reptiloidi, jako lidé chladnokrevní, dokáží obětovat kteréhokoli ze svých spojenců, kteří pro ně nejsou ničím. Kdo je to takový Draghi? Jistěže je to chytrý „supermario“, nebo třeba Macron, který svým životopisem, mimochodem, daleko více pasuje do obrazu agenta reptiloidů – ne? Kdo to jsou ti dva? – Nikdo!

Předpoklad dalšího vývoje…

Teď se na ně Margaret Tchater dívá velmi pohrdavě. Ona byla, mimochodem, posledním chlapem v Británii – ale, co naplat?! Šance byla, ale tehdy multikulturalizmus převládl. Moc bych se z toho ale neradoval, protože to, jak to probíhá, vypovídá o tom, že Johnsonova linie k tomu, že Británie jako taková není k potřebě a že jí lze spláchnout, ale že je potřebná Británie v podobě Britského impéria jako síťová organizace, která na ostrovním státě velmi málo závisí, zůstává beze změny – a to nezávisle na Johnsonově odchodu. Všechny pokusy jistých britských kruhů o vrácení britské vlády do Británie, se moc neosvědčily. Jsou na cestě k předčasným volbám a zdá se mi, že bude třeba se podívat, kdo vyplave, jaké síly, a nakolik se tradiční rozložení britské politiky zachová. Ve mně to nebudí víru ve změnu kurzu. Pojem kryptoimpérium je povedený, protože to bude impérium neviditelné. Ten termín velmi dobře vystihuje to, co se snaží dělat Britové, ale troufnu si tvrdit, že i dědicové impéria Habsburgů ve střední Evropě. Úsměvné, je, že se u nás pokoušeli hovořit o „měkké síle“, aniž by chápali, o co jde. A kryptoimpéria se vytvářejí právě kolem těchto nástrojů měkké síly, z nichž jedním je například právo na půdu, vzdělávací zařízení – a nikoli ta měkká síla, kterou u nás tak milují – je to něco úplně jiného. Mně se termín velmi líbil, tak ho ukradnu.

Pokud se srbský prezident Vučič znepokojuje kolem své tzv. mnohovektornosti, tak ta se velmi rychle rozplývá, když takový mnohavektorový stát ocitne v tzv. šedé zóně na frontové linii. Víte, v čem je neštěstí? Jde o to, že Evropa je už dávno v pekle, protože ona supertolerantnost, kterou tak vynášela a na niž byla tak hrdá – to je, z hlediska kteréhokoli náboženství, peklo. Neštěstí Evropy spočívá v tom, že se jí v tomto pekle líbí. Podívejte se, s jakou všeobecnou ochotou se ponořila do pekla rusofobie. No a teď se toto jejich duchovní peklo doplní peklem sociálním, kdy se bude možno mýt jen dvakrát týdně, pak peklem ekonomickým, kdy bude chléb vyvážen zlatem … Evropané si zvykli na své pohodlné, peklíčko dostatku, s tolerancí všech těch „korektností“.

Pokud se ale začnou realizovat síťové projekty, které jsme zmiňovali výše – a tam jsou i další, například síťová Itálie, nebo kdysi- velké Středomoří – to bylo právě ono peklo. Evropanům výše zmíněné komfortní peklo politické korektnosti  leží v hlavě, zatímco posledně zmíněné nikoli. Pamatují, ale například Verdun. To vše budou mít v hlavě ještě dlouho, dokud většinu obyvatelstva, např. Francie, nebudou tvořit potomci imigrantů. Až bude většina imigrantů z Blízkého Východu, z Alžíru atd, tak se vypaří – ale zatím ne. To nechám na zvážení vrchního velitele…

Vy byste si to přál?

Víte, já jsem se od Evropy odpojil a mám za to, že se musíme víc zajímat o pozitiva na jihu a jihovýchodě – to je náš rozvojový vektor a jsou tam velmi dobré perspektivy. Ale do onoho sociálně-ekonomického „Verdunu“ se naši evropští partneři ponoří sami – hlavní je jim nepřekážet. Protože míra politicko-ekonomického idiotizmu v Evropě je vysoká.

Jihovýchod je perspektiva…

Vrátím se k otázce Jihovýchodu a především ve směru Indického oceánu, kde jdeme přímo podle odkazu Vladimíra Volfoviče Žirinovského, blahé paměti, který byl skutečně velkým geostratégem. Krom toho začíná, byť zatím pomalu, fungovat koridor Sever – Jih, což je nový rozměr geoekonomiky, který, podle mého, je věcí příštích padesáti let. Vycházíme k teplým mořím, na úplně nové trhy, kde bude po našem zboží poptávka…

Upozorňuji na to, jak najednou začal být zájem o BRIC, kam směřují Egypt, Saudská Arábie a další. Tam se začínají procesy velmi aktivního geoekonomického formování, které jsou tak cenné na pozadí naprosté geoekonomické stagnace v Evropě a blížícího se reálného hospodářského poklesu ve Východní Asii, související s vojenskou situací i s novou vlnou Covidu, atd. Ale na Jihovýchodě, v zóně od Kaspiku, Perského zálivu, BandarAbas k Indickému oceánu začíná velmi zajímavý proces…

Amerika?

Logika je v tom, že Biden potřebuje hlasy židovských voličů – ale dál? To bude už dál… Daleko důležitější bude spolupráce mezi Bahrajnem, Katarem a Izraelem. To je daleko důležitější a zajímavější.