Cože se to děje na Ukrajině?

Rostislav Iščenko        20240131
 
Vyslechl jsem a dělím se s vámi o část výborné večerní analýzy od politického analytika Rostislava Iščenka v pravidelném pořadu Jevgenie Volginy na stanici «Govorit Moskva»… tedy se začtěte (jen upozorňuji že Iščenkovy citace jsou i v originále volné):

Ilustračný obrázok: Wikimedia Commons

Petro Porošenko

Pojďme začít signály z Ukrajiny, že tam odvolávají Zalužného, že mu navrhli pozici poradce a on odmítl, vrchního velitele nabízeli Budanovovi a ještě komusi a ti odmítli, a vůbec včera šla jakási informační vlna z Financial Times (FT), Economist a dalších a vy jste mi včera řekl, že oni ruská média využívají naslepo a ta za to nic neberou…
 
Jak jsem Vám už řekl, Rusko je zemí altruistů a důvěřivců a vcelku nic nepotřebuje. Pokud by podobná publikace před nějakými 10 lety někde na Bloombergu stála deset tisíc usd pokud by to byla zpráva řádková a 40-50 tisíc za článek, tak v Rusku to vše je naprosto bezplatné, přičemž Porošenko má informační problémy. Ukrajinská média kontroluje zejména Zelensky, takže tam se nechytá. Může jistě svoje zprávy rozházet po internetu, ale jejich celonárodní propírání tam nebude. Západní masmédia ukrajinský internet nečtou a odkazy na to, že kdosi nepochopitelný tady řekl cosi nepochopitelného – to tam neprojde. Tam je nutné dát publikaci, na níž se lze odvolat. Ale protože Ukrajinci široce používají internet a «V kontaktě», aby mohli do Ruska šířit nejrůznější svoje nesmysly. Jakmile se tam ale objeví informace o tom, že Zalužného odvolávají, a ta se s železnou pravidelností objevuje už rok a se stejnou pravidelností se ukazuje, že nikoho takového neodvolali. Nicméně, jednou někoho odvolají – ale není jisté, zda jeho nebo Zelenského. Přitom se ale nic kritického nestane a vše bude jako dřív, jen se vrchní velitel VSU bude třeba jinak jmenovat.
 
V ruských masmédijích se bouřlivě diskutuje o tom, co se tam děje, co to znamená z hlediska letů na Mars, Měsíc, či Jupiter, jak budeme žít bez Zalužného a budeme-li bez něj žít vůbec, jaké podrazy nám ještě Ukrajina chystá… A všecky ty debaty probíhají na ústředních médiích týden, pak v západních médiích… Dnes se odvoláváte na FT a ještě před 3 dny to byli výlučně ukrajinští poslanci, kteří to umístili na sociálních sítích. Takže za 3 dny to došlo na Západ, teď ještě to ukrajinská média přetisknou od nich s odvoláním, že to píší v Anglii – kruh se uzavře.
 
A k čemu to všecko je?
 
Porošenko chce být podruhé prezidentem. On se velmi rozčílil, když ho posledně nezvolili. On měl ten idiotský sen, stát se opět prezidentem Ukrajiny, přičemž on, stejně jako všichni jeho předchůdci si myslel, že zůstane prezidentem všech a navždycky. Vyšlo mu to ale jen na 5 let a pak přišel Zelensky – «mimochodem, kdo to vůbec je?» – a to urazilo jeho nejútlejší city, když mu sebrali milovanou hračku. Jestliže chytřejší politici (jako byl premiér Jaceňuk) se od krmelce včas utrhli, sbalili věci a zmizeli neznámo kam a snažili se, aby se na ně  zapomnělo do doby, než začne tribunál nad válečnými zločinci, a i poté na dlouho a pevně. 
 
On se stejně chce k moci vrátit a stále má pocit, že je chytřejší, mazanější a nadanější, než všichni ostatní. Takže pokud přijde k moci, tak začne všecko znovu: – «…já jsem prezident míru, pojďme se setkat, Vladimíre Vladimíroviči, projednejme to všechno a zachovejme z Ukrajiny malý kousek, kde budu dobrým hospodářem, Vladimíre Vladimíroviči». Na druhé straně pak: – «… drahý Joe, celé je to nejvyšší čas skončit. Vidíš přece co ti dva blbečci, Zelensky se Zalužným, všecko zničili a my už bojovat nemůžeme, jinak to bude katastrofa. Je nutné se brzy smířit, aby k ní nedošlo. Já mám dobré lidi, kteří mají kontakty do Kremlu, takže se na všem dohodneme, vezmeme v potaz všechny zájmy...». Hlavně, aby zůstal kousek Ukrajiny, kde bude Pjotr Alexejevič hospodařit, přičemž je schopen slíbit a podepsat jedněm i druhým cokoli – a pak už se to samo nějak urovná.
 
Má on nějaké zdroje, kromě dezinformací o Zalužném?
 
Kdyby nějaké měl, tak by je dávno realizoval. A protože z vlastních zdrojů má pouze peníze, a těch je mu líto, protože platí on k smrti nerad. Jistěže má pár poslanců v parlamentu, kteří věří, že vrátí-li se Pjotr Alexejevič někdy k moci, určitě na ně nezapomene, tak jsou ochotni stále šířit jeho ideje. Má podporu ve společnosti na úrovni 12-15%.
 
Zdá se, že ty jeho kachny jsou stejně o ničem – takže se zase o čemsi pohovořilo, a co dál?
 
Víte, to, že se Zelensky se Zalužným vzájemně rádi nemají, je jasné – tam nemá rád nikdo nikoho – snad jen peníze. Jeho kalkulace je velmi jednoduchá a je to standardní téma ukrajinské politiky: – Zelenskému řekneme, že ho Zalužný chce zabít, jemu zase, že ho Zelensky chce odvolat a oni se někdy poperou a začnou si veřejně vyhrožovat, a to se vyleje do politické krize, my zavoláme do Washingtonu a řekneme: – „podívejte se, my musíme bojovat s Ruskem a co dělají ti dva? – oni štěpí bojující zemi a neumožňují národu soustředit síly. Postavte mě místo nich a já budu dobrým prezidentem – vždyť to víte“. On se Pjotr Alexejevič obracel do Washingtonu nejednou s narážkou, že Zelenského je nutné vyměnit za něho, protože on bude pracovat efektivněji. Co chce dělat, je také zřejmé. On bojovat nechce, což nikdy nechtěl, chce mír, zachovat kousek Ukrajiny na němž by mohl rozkrádat rozpočty, obnovit svůj byznys, a protože bude Ukrajina malá asi jako Moldávie, stát se jediným oligarchou a nějak lavírovat mezi světovými mocenskými centry, všem se klanět, všem všechno slíbit a nic nedělat.
 
Upřímně vzato, celá ta historie připomíná, že Porošenko dobře vychází s Washingtonem a u nás zase Medvědčuk píše články o tom, jakým skvělým šéfem na Ukrajině bude, pokud mu Moskva pomůže se zvolením…
 
Znáte rozdíl mezi Medvědčukem a Porošenkem? Porošenko je na Ukrajině a předvádí Washingtonu aspoň ty svoje poddajné poslance, kteří periodicky vytvářejí informační šum – zatímco Medvědčuk se nachází v Rusku a nic kromě článku, neznámo kde vydaných, nic jiného nepředvádí – jeho parlamentní frakce zmizela během jediného dne. A v tom je nemalý rozdíl. Kdyby byl na Ukrajině a pokusil se cosi předvést, bylo by to něco jiného.
Porošenko jim maluje svoje schéma a říká: – „poslechněte, drazí Američani, v březnu končí Zelenskému mandát a dál bude nelegitimní (což je lež, protože bude legitimní do zvolení budoucího prezidenta, ale to není důležité). V březnu ho vyhlašujeme za nelegitimního a bude nutné urychleně provést prezidentské volby, do nichž já půjdu a vyhraju…
A on je o svém vítězství přesvědčen, protože Zelenského nenávidí stále více lidí. Možná, že přeceňuje vlastní síly, protože jeho také nemají příliš v lásce. Ale přinejmenším může sehrát na to, že je třeba čehosi nového a nové návrhy nejsou, protože se nikdo, s perspektivou pokračování války, do prezidentování nehrne. Krvavým klaunem už pak nebude Zelensky, ale jeho nástupce.
 
Má tam vůbec někdo nějaké zdroje, aby skutečně mohl …
 
Pokud by takový byl, my bychom ho viděli, protože by zdroje realizoval – a to i kdyby byl nucen opustit Ukrajinu. Pokud tím zdrojem je: – obracím se k Washingtonu, alt. obracím se k Moskvě – to nejsou zdroje.
Přitom Bidenovu týmu se Porošenkovo schéma nehodí, protože chce pokračovat ve válce, a proto vsází na Zelenského se Zalužným a dokonce jim zakazuje se vzájemně štěkat.
Rusko by možná s nějakým mírem, který mu bude vyhovovat, souhlasilo – ale takový mír mu nikdo nenavrhuje.  Oni mu navrhují jen, aby si zabralo území, na němž stojí jeho vojska – s tím, že oni si nadále povedou svou…
 
Takže vlastně dochází k jakémusi „souladu zájmů“: – Bidenovi lidé chtějí pokračování války, protože nemají jiný návrh, s nímž mohou jít do voleb. Rusko také nemá jinou možnost, než postupovat vpřed, donutit protivníka ke přijetí ruských podmínek a zajistit ruskému území bezpečnost. Je to pro nás výhodné, protože postupujeme nikoli rychle, ale stále rychleji, a vidíme světlo na konci tunelu – vlastní bezpečnost. Vidíme zhruba kdy a kam postoupíme a podle toho můžeme i se Západem případně jednat.
 
Proto  Porošenkův návrh visí ve vzduchu, ale on svými podvrhy stále zůstává ve hře. Ukrajinští politici na jeho podvrh se Zalužným zareagovali už za hodinu, postupně všichni poslanci Porošenkovy frakce zareagovali a všichni přesně věděli: „ a jim to konkrétně řekli v administraci prezidenta, že Zalužného odvolávají s tím, že prezidentský výnos dosud podepsán není, ale Zalužnému už oznámili, že je odvolán…“ – tak to oni podávají. Je to nesmysl a tak se to ale nedělá – odvolávanému musí předložit výnos prezidenta o odvolání. Telefonicky to nejde, a už vůbec ne v takové situaci.
Hodinu poté Porošenko říká: – „…já jsem teď v Bruselu, hovořil jsem s evropskými politiky a ti jsou v šoku ze Zelenského počínání – jak může odvolat Zalužného? Je nutno ihned, pokud výnos není podepsán, ho v žádném případě nepodepisovat – a pokud je, tak je nutné se tvářit, že není“. On ví, že výnos neexistuje a ví, že pokud není, tak nebude. No a pak vystoupí a řekne, že prezidenta přece jen přesvědčil…
Porošenko se pokouší při každé variantě nabrat nějaké politické body. To, o čem tu dnes besedujeme, je mince do jeho kasičky…

Preklad: St. Hroch, 1. 2. 2024

Zdroje:

portrét St. Hroch

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore