Dmitrij Jevstafjev 06.05.2023
Naposledek šla taková diskuse, že jsem tam chyběl zrovna jenom já. Já ale považuji její nafukování cestou přímé nebo nepřímé účast za škodlivou pro stát i pro národ. Zdá se mi, že bychom si všichni měli dát pauzu a zmlknout. A zmlknu i já, ale ještě před tím cosi řeknu…
Pět krátkých tezí:
1. SVO skončila a není důležité, kdy. Podle mého počátkem loňského léta. Důležité ale je, že jsme vstoupili do konfliktu „střední intenzity“ s koalicí sil velkých států světa s USA na čele. Která si vytýčila přímý cíl – demontáž naší státnosti a rozložení lidu Ruska, který byl prohlášen ve všech jeho subetnických projevech za nenapravitelný. Podle jejich scénáře nesmíme existovat ani jako stát, ani jako země, ani jako jednotný národ. A jsou k tomu morálně připraveni. Dnešní evropský totalitarizmus je už druhým krokem k „Plánu-Ost 2.0“. Vítězství v boji proti koalici více než 55 států jako k elementům hybridní války a s rostoucími elementy přímého válečného souboje, při praktické absenci spojenců. Ty, které „máme“ – s výjimkou bratrského Běloruska – jsou falešní a nevěří našemu vítězství. To je, myslím si, zřejmé už všem.
2. Požaduji převod řídícího systému ne-li na válečný, tak aspoň na mobilizační. Přečkat do systémové krize USA se nepodaří. Byla to sice pěkná myšlenka, ale zřejmě to nepůjde, protože USA řízeně krizi zrychlují a plánují se z ní dostat přes urychlené rozdrcení Ruska – jako v 80. za Reagana. Je možné je jen předběhnout vytvořením, pro USA nečekané, vojensko-politické situace.
3. Abychom zvítězili, musí se válka stát lidovou, a to bez uvozovek. Musí být zajištěna sociálně-politická jednota fronty a týlu na základě jednotného ideologického vektoru – vektoru vítězství. A to znamená, že je nutné se společností začít mluvit. Nikoli společnosti cosi říkat, ale hovořit s ní – mezi tím je velký rozdíl.
4. Vyřešit tento úkol při dnešním stavu ruské elity možné není. Elita zřetelně vítězství nechce – ona chce porážku „na body“ a čestnou kapitulaci. Ona si nepřeje vidět nepříjemné reálie, není toho schopna. Morálně-politický rozklad ruské elity je nejzřetelnějším nevojenským rizikem Ruska v nynějším konfliktu.
Poznámka na okraj: – situace na frontě mi dodává podstatně více optimizmu než situace v týlu. Čistka mezi elitáři je nevyhnutelná. Otázkou je pouze to, v jakém režimu ji provést – zda shora, postupně a šetrně, nebo jako obvykle…
5. Požadovat od společnosti nějakou mobilizaci a utahování opasků při nynějším stavu elity a státu, když ani krajně napjatá situace na frontě je nedonutila zkrotit vnitřní šarvátky, není možné. V takových podmínkách jsou pokusy o utahování šroubů ve vztahu k poddajné třídě více než kontraproduktivní a přímo destabilizující. Je nutné zvednout společenskou disciplínu – ale všech. Proto je nutná politická vůle, jejíž existence je – bohužel – stále méně zřejmá.
Na tomto si, vážení kolegové, ukládám moratorium na jakékoli komentáře k situaci v zóně SVO a kolem ní – zatím na měsíc – a pak uvidíme… Zavedení cenzury je třeba začínat zavedením autocenzury – a vám radím totéž.
Preklad: St. Hroch, 7. 5. 2023
Zdroje:
