Západní myšlení – hloupost nebo nepochopení?

Igor Levitas 09.01.2024

Každý má své oblíbené citáty. Jeden z mých nejoblíbenějších zní: “Na světě je mnoho věcí, příteli Horácio, / o kterých se našim mudrcům ani nesnilo” (Shakespeare). Skutečně – na světě je mnoho věcí, které jsou nepochopitelné. Pro mě je nepochopitelné, jak jsou zdánlivě pochopitelné věci nepochopitelné pro ty, kteří se vydávají za mudrce.

Ilustračný obrázok: zdroj

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Ale co jsem chtěl svou neobratnou frází říci? Vysvětlení nebude krátké. Jak jsem již mnohokrát napsal, čtu hodně zahraničního tisku. Sice v překladech, ale přece. Pokud se mi něco nelíbí v překladu – obracím se na originální zdroj. Při tomto čtení mi pomáhá několik stránek. A právě to mě udivilo a stále udivuje: mluví se o možném vítězství Ukrajiny. Nevěřím, že by si člověk se zdravým rozumem mohl něco takového představit. Odkud se bere taková víra?
 
Že by po určitém sblížení Ruska a Západu, k němuž došlo v reakci na výbuch Dvojčat, začaly USA samy likvidovat partnerství, protože považovaly Rusko za slabé? Počátkem roku 2000 USA oznámily jednostranné odstoupení od smlouvy o protiraketové obraně, poté rozpoutaly válku v Iráku, v Gruzii vynesly k moci amerického chráněnce, pološíleného Saakašviliho, který byl nucen rozpoutat vojenský konflikt s Ruskem. Rozhodující byl vstup sedmi východoevropských zemí do NATO, který přiblížil americké vojenské základny k ruským hranicím.
 
A samozřejmě Ukrajina, poblázněná nacismem, žíznící po krvi a vyrostlá na hustém banderovském zákvasu. To vše, myslím, posílilo americké “moudré” analytiky v jejich názoru na slabost Ruska. Přesně tak posílil, protože zrádná politika Gorbačova a Jelcina umožnila CIA, NSA a dalším službám v USA uvěřit, že Rusko jako mocnost skončilo. Nelze si ho všímat, je třeba ho dorazit a rozložit. Díky zrádcům u moci a oligarchům v čele s gangstery z Jukosu byl zlikvidován průmysl, zejména armáda, a celou ekonomiku reprezentovaly pouze komoditní trhy. To vše dohromady zřejmě umožnilo Západu s předstihem zvítězit. S Putinem Západ nepočítal. Ne nadarmo po Putinově slavném programovém projevu v Mnichově zašli západní novináři tak daleko, že v Los Angeles Times publikovali článek sloupkaře Maxe Boota: “Veš, která zařvala“. Takový byl postoj k Putinovi, takový byl postoj k Rusku. Rád bych upozornil, že je zde jistá nedůslednost: pokud jste v roce 2007 považovali Rusko za veš, malou a bezmocnou, proč jste pak tlačili NATO k jeho hranicím? A pak Putin učiní krok, který zmátl západní analytiky tím, že – jmenuje Serďukova, člověka, který má k armádě daleko, ministrem obrany.
 
Jak se všichni nepřátelé Ruska posmívali a smáli tomu, že se ministrem obrany stal prakticky civilní člověk „obchodník nábytkem“! Ale nějak zapomínají, že ministryní obrany SRN byla šest let gynekoložka Ursula von der Leyen. I když místo, na které byla specialistkou, a třeba ústí hlavně děla se radikálně liší – pokud jsem s problematikou obeznámen…
 
Dobře, chápu, kdyby USA zorganizovaly zástupnou válku s Ruskem hned v roce 2000. Ale to se nestalo. Buď proto, že si USA chtěly užít pohled na umírajícího nepřítele, nebo z nějakého jiného důvodu. Nebo se Putinovi podařilo přesvědčit je, že námořnictvo je zrezivělé, zbraně nejsou a není se koho bát. To se už nikdy nedozvíme. Ale určitě mají elementární rozvědku, která si nemohla nevšimnout, že Rusko jen sílí. Jak v ekonomice, tak v průmyslu, a zejména v armádě. Myslím si ale, že svou roli sehrály obvyklé stereotypy, které svého času zklamaly jejich předchůdce – Třetí říši: Rusko je kolos na hliněných nohou.
 
Ale ne, jejich inteligence fungovala. Přinejmenším vizuální rozvědka – vždyť rozpoznali koncentraci ruské armády u hranic s Ukrajinou. A četné návštěvy zahraničních politiků v Rusku na přelomu let 2021 a 2022 vypovídají o tom, že cestovali s jediným cílem – přesvědčit Putina, aby Ukrajinu nezabíjel. Takže něco podobného jako myšlenka se pohybovalo v jejich tupých hlavách. Ale arogance, neochota uznat realitu spojená s bestiální rusofobií zvítězila.
Pomozte mi pochopit, jak si Ukrajina vůbec mohla myslet, že může porazit Rusko? Řeknete mi, že si nic nemyslela, ale jen slepě plnila pokyny svých západních manipulátorů. S tím souhlasím. Ale zpočátku si Ukrajinci, obyčejní lidé, mysleli, že mohou Rusko porazit.
 
Kde se takový divoký nápad vzal? Západ nerozumí ničemu o Rusku, ruské kultuře, ruské historii ani ruské mentalitě. Jejich znalosti o Rusku nesahají dál než “vodka, medvěd, harmonika, sníh”. Rusko je pro ně tajemnější než hlubiny světového oceánu. Rusko (nebo spíše Moskvu) znají z amerických filmů. Domnívali se, že jejich zbraně jsou pro Rusy jako zbraně cizí. Byli pevně přesvědčeni, že Rusové kromě kalašnikova žádné jiné zbraně nemají. Ale Ukrajinci… Do jisté doby sami vyráběli zakázky pro ruský obranný průmysl. Jak si mohli dělat iluze, pochybovat, že to všechno poletí jejich směrem? To jsou opravdu tak hloupí? S největší pravděpodobností ano. “Hloupí a ještě hloupější!”
 
Víte, co je zajímavé? Nikdy jsem se nesetkal s uceleným popisem toho, jak bude Rusko poraženo. Jediné zdůvodnění je obsaženo v Zelenského zdegenerované mírové formuli. Vypadá takto: Rusko všeho nechá a uteče k hranicím roku 1991. A je to! Zbytek zdůvodnění neposkytuje ani přibližný obraz porážky Ruska. Neboť nevědí, nepředstavují si, nevidí. A to platí nejen pro vojenské akce, ale i pro ekonomické vítězství. Zatím jsem se nesetkal s jasným vysvětlením, jak chtěl Západ porazit Rusko pomocí sankcí. To si vážně mysleli, že když z Ruska odejdou všechny západní značky oblečení a potravin, Rusové se vzbouří a poběží svrhnout Putina?  To jsou ale idioti!
 
Obzvláště zábavné je, že i po Mariupolu, po Bachmutu, po ohlášené „vítězné protiofenzívě“ Západ nadále věří, že “ještě kousek, ještě kousek, vítězná bitva, ta je nejdůležitější”, a Rusko se zhroutí. Pro příklady nemusíme chodit daleko – před časem EADaily psal o prognóze oxfordského experta Timothyho Ashe, kterou prezentoval 24. června 2023:
 
Můj základní scénář po nějakou dobu zněl zhroucení ruských sil na Ukrajině do konce roku – nyní to vypadá velmi pravděpodobně“.
Uvědomujete si, jaká je úroveň analýzy tohoto experta, pokud v létě 2023 hovořil o kolapsu Ruska do konce roku?
 
Jednoduše – britský vědec. Ve svých úsudcích však není sám. Hranice uvažování západních analytiků jsou velmi široké a rozostřené – od vyloženě dětsky naivního údivu až po nevíru v to, co se skutečně děje. Hitler v dubnu 1945 doufal v zázračné zbraně i v divize, které mu údajně přispěchají na pomoc, ale finále známe. NATO dlouho a nadšeně hovořilo o všelikém ničení západní vojenské techniky. Ale všechna tato technika byla dobrá proti africkým a blízkovýchodním rolníkům vyzbrojeným pouze útočnými puškami kalašnikov. Jak se ukázalo, není všechno zlato, co se třpytí. Co se však vědělo už dlouho je, že “Abramsy” nemohou jezdit po báječných ukrajinských silnicích, které Porošenko a Zelenskij každý měsíc otevírají. “Leopardy” a další z kočičí rodiny hoří jako sirky a střely systému protivzdušné  obrany padají většinou na hlavy vlastních, ukrajinských občanů.
 
Co však kategoricky nechápu, je Západem i samotnou Ukrajinou vytrvale opakovaná teze, že pokud země NATO zvýší svou vojenskou pomoc Ukrajině, Ukrajina zvítězí. Rozhodně vyhraje. Jsem ochoten tomu uvěřit, pokud mi někdo ukáže předpoklady pro takový scénář. Ale tady je ten problém. Pomohou F-16? O tom silně pochybuji, a co jiného může NATO nabídnout? Nic!
Skončím optimisticky: ale existují předpoklady pro to, že příští rok povede ke konečné porážce mizerných ukrajinských vojsk.
A to by mělo přinést ovoce. Možná ještě letos.

Preklad: St. Hroch, 10. 1. 2024

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore