Z vystoupení Putina na Dálněvýchodním ekon. fóru ve Vladivostoku

Obrázok od Дмитрий Осипенко z Pixabay

V úvodu vystoupení se V. V. Putin věnoval agresívní a diskriminační politice Západu a jejím důsledkům…

Zdůraznil nebezpečí tragédie chudších zemí v důsledku růstu cen na světových trzích. Uvedl příklad ze zdrojů OSN, podle něhož v roce 2019 cítilo nedostatek potravin 135 milionů lidí, ale dnes je jich 345 milionů, což je 2,5- krát víc. Krom toho chudší země úplně ztrácejí přístup k základním potravinám díky jejich skupování vyspělými zeměmi. Například drtivá většina lodí s obilím, po celosvětovém halasu kolem údajného ruského bránění přístupu ukrajinského obilí do nejchudších zemí – takže i při ruské podpoře tohoto vývozu – z celkových 87 lodí s obilím jen dvě z nich směřovaly do Afriky – všechny ostatní do zemí EU!! Na nich bylo to 60.000 tun ze dvou milionů tun. Tak, jak se vyspělé země chovaly kolonizátorsky vůči rozvojovým zemím, tak pokračují i dnes. Při takovém přístupu bude potravinový problém ve světě jen narůstat. K takovým důsledkům vedly nesmyslné kroky USA Británie a EU, vedených umanutými, iluzorními politickými idejemi.

Zmínil, že Rusko zvládá technologickou obchodní a finanční agresi Západu a prognózy jeho vývoje jsou dnes mnohem lepší, než byly počátkem jara. Problémy jsou v odvětvích, které byly dříve provázány kooperací s Evropou.

Putin zdůraznil, že Rusko provádí samostatnou politiku a cení si jí i u partnerů, kteří po řadu let demonstrují zodpovědnost přístupu ke spolupráci, a ocenil, že většina zemí asijsko-pacifického regionu nepodlehla nátlaku USA. Predikoval významný růst hospodářské spolupráce těchto zemí s Ruskem a předpoklady růstu ekonomiky ruského Dálného východu, jehož tempo růstu za posledních 7 let stouplo o zhruba čtvrtinu, což je o 1/3 víc než ve zbytku Ruska.

Rusko je zemí, schopnou se stoprocentně zajistit potřebnými surovinami a v tomto podstatnou roli hraje právě ruský Dálný východ.

Putin dále prohlásil, že Rusko klade velké nároky na ekologii a šetrné získávání a užívání přírodních zdrojů a jejich zpracování přednostně uvnitř země. Připomněl, že Rusko už ochránilo sféru těžby surovin od nepřátelských činností, a že pouze společnosti s ruskou jurisdikcí mají právo se ucházet o koncese. Byla obnovena Strategie minerální surovinové základny Ruska, s platností prodlouženou do roku 2050.

Zmínil významný rozvoj budování dopravní infrastruktury právě východních oblastí. Rusko i přes sankce navyšuje svůj přepravní potenciál a jeho kapacity, včetně vlastní obchodní flotily. Zvýšenou pozornost bude Moskva věnovat i sociálnímu a vzdělanostnímu rozvoji Dálného východu.

Zaznamenal jsem, že v tomto vystoupení Putin ani jednou nezmínil Ukrajinu…

Téhož si všiml i moderátor Ilja Doronov, tentokrát z víceméně opozičního zdroje „RBK“, a na začátku panelové diskuse mu tuto skutečnost připomněl. Na to Putin odpověděl, že podle něho tato oblast nepatří do asijsko-pacifického regionu, nicméně je připraven odpovědět na případné otázky.

Na otázku, co Rusko ztratilo a co získalo od začátku Speciální vojenskou operací (SVO) Putin odpověděl, že neztratilo nic a nic neztratí, Rusko naopak získalo zejména upevnění vlastní suverenity, což mu bude jen ku prospěchu. Suverenita je hlavním předpokladem dalšího rozvoje země. Za druhé pak zdůraznil, že z hlediska vojenských akcí Rusko nic nezačalo, ale pokouší se je jen zakončit. Vojenské akce začal Kyjev v roce 2014 po státním převratu snahou o potlačení svého vlastního lidu a prováděním jedné vojenské operace proti němu za druhou a podrobováním obyvatel Donbasu po dobu osmi let genocidě. Rusko, po mnoha pokusech o mírové řešení těchto útoků, odpovědělo zrcadlově. Ve výsledku to povede k upevnění Ruska zevnitř i v jeho zahraničně-politických pozicích…

Na otázku moderátora na ruské vidění multipolárního světa Putin odpověděl, že svět musí být mnohem spravedlivější, nesmí být založen na diktátu jedné země, která se stavěla do role zástupce Boha na zemi, nebo ještě něčím vyšším a stavěla svou politiku na základě jakési vlastní výjimečnosti. Musí být postaven na principu rovnosti bez ohledu na rozlohu nebo výši HDP dané země. Stavět na mezinárodním právu a nikoli na jakýchsi „pravidlech“, které sami vymýšlejí, sami porušují a sami průběžně mění, jak se jim to hodí. Na tom musí být postavena stabilita ve světě. Rusko bude spolupracovat s kterýmkoli státem, který toto bude chtít prosazovat.

Moderátor zašel z jiné strany a zeptal se Putina, jestliže tvrdí, že každý stát má právo si sám volit hodnoty podle mezinárodního práva, proč to tedy ve světě nejde. Putin odpověděl, že je to tím, že je toto právo neustále popíráno. Mnozí teď tvrdí, že Rusko porušuje mezinárodní právo, což on považuje za absolutní nesmysl a připomněl, kdo a bez jakéhokoli souhlasu RB OSN začal válku v Iráku, kdo rozložil a rozbombardoval Jugoslávii pod „ušlechtilými“ záminkami? Nikdo tenkrát ani nevzdechl po principech mezinárodního práva.

Putin v rámci odpovědi uvedl jednoduchý řetěz ruských kroků založených na mezinárodním právu:

  • Charta OSN hovoří o právu národů na sebeurčení
  • Během Kosovské krize přijal mezinárodní soud OSN rozhodnutí, že pokud některá část země chce vyhlásit svou nezávislost, nemusí se ptát vlády státu, jehož je součástí – to bylo ke Kosovu – což je precedens.
  • Ve vztahu k Doněcké a Luhanské republice je to snad jinak? Je to totéž. Mají na to právo.
  • Jestliže to udělali – má nějaká země právo je uznat? Má. – a to jsme udělali.
  • Jestliže jsme je uznali, můžeme s nimi uzavřít mezinárodní smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci? – Můžeme.
  • Tak jsme ji uzavřeny, a ratifikovaly je parlamenty smluvních zemí.
  • Ve smlouvě jsou zapsány určité závazky, mj. pomoc proti agresi – v tomto případě agresi se strany kyjevského režimu – který je navíc v podstatě nelegitimní, protože v jeho základech leží státní převrat jako prvotní zdroj dnešní moci na Ukrajině.
  • Provedli jsme to v souladu s Chartou OSN, kde je článek 55, píšící o obraně a sebeobraně. A my jsme jako smluvní strana povinni, v souladu s tímto článkem poskytnout pomoc svým spojencům. A to děláme.

A tady máte jednoduchý logický řetězec postupu v naprostém souladu s mezinárodním právem. A kde máte takovou situaci, řekněme, u Iráku? Kdepak! Tak rozmlátili zemi, a hotovo! Totéž v Libyi. Ti, kteří takto jednají, chápou, že to mezinárodnímu právu neodpovídá a proto vykládají o jakýchsi vymyšlených „pravidlech“. Jestliže si je vymysleli, tak ať si sami u sebe podle nich žijí.

Zajímavá byla Putinova reakce v souvislosti s vystoupením mongolského předsedy vlády, který zmínil i perpsektivy energetické spolupráce, a dotazem moderátora, co říká dočasnému zastropování ceny plynu a ropy, k němuž se chystají G7 a EU. Putin začal tím, že vlastní zdroje musí být určeny především k pokrytí vlastních potřeb země, což se týká všech prvotních energetických a všech minerálních zdrojů. Nicméně zdrojů je tolik, že mohou uspokojit i rostoucí potřeby všech, kdo s Ruskem chtějí spolupracovat – s tím, že je to velmi dobrá a výhodná spolupráce pro partnery, včetně evropských zemí, protože ruský potrubní plyn je vždy významně konkurenceschopný oproti zkapalněnému plynu přiváženému tam přes oceán. Na levném potrubním ruském plynu byla založena zřejmá konkurenční výhoda Evropy v globálním měřítku. Pokud si myslí, že takovou konkurenční výhodu nepotřebují, nic se neděje, protože poptávka po přírodních zdrojích je velká a situace ve světě se velice mění – Evropa už není prémiovým trhem. I Američané v předjaří tankery s plynem pro Evropu přesměrovali do Asie, protože tam je dráž. Ti Američané jsou vůbec velmi pragmatičtí lidé. Oni nějakou dobu bojovali s jedním z našich projektů zkapalňování plynu v Arktidě,… tak první tanker odtud plul do USA – protože to bylo výhodné. Zkrátka, poptávka je na světových trzích tak velká, že s realizací zdrojů Rusko nemá žádný problém.

K očekáváním od nového britského premiéra Putin řekl, že jejich vztah k Rusku je jejich věcí a věcí Ruska je bránit svoje zájmy.

Putin se v závěru ještě vrátil k otázce plynu a připomněl, jak fungují některé sankce na příkladu Polska, které, z údajně politických důvodů, uvalilo sankce na plynovod „Jamal-Evropa“. Ve skutečnosti to bylo ale nejen proto, že nakupovalo plyn od Gazpromu dráž než Německo (díky objemům – pozn. překl.). Tak se dohodlo s Německem, to mírně „podstřelilo“ cenu Gazpromu, a Polsko reversem bere ruský plyn.

Jinak ale objem plynu odebíraného Evropou se snížil – ale okamžitě vyskočila jeho cena, takže konečný spotřebitel na tom prodělal. Pokud jde o cenový strop, tak jde o tupé rozhodnutí, které se jim jako bumerang vrátí. Existují přece smlouvy o dodávkách – takže se budou přijímat nějaká politická rozhodnutí, popírající tyto smlouvy? Pak je prostě nebudeme plnit. A vůbec nebudeme dodávat nic, pokud to bude v rozporu s našimi zájmy, v tomto případě ekonomickými. Nebudeme, v tom případě, dodávat ani plyn, ani ropu, ani mazut, ani uhlí… Budeme plně dodržovat naše smluvní dohody, ale pokud nám někdo bude chtít něco nutit… – tak upozorňuji, že ti, kteří nám chtějí cokoli vnucovat, nejsou v tom postavení, aby nám mohli diktovat svou vůli.

My víme, co se u nich děje. Oni teď mají možnosti: – buď dotovat občanům dopad svých rozhodnutí, což je ekonomicky špatně. Nebo omezit spotřebu, což je ale nebezpečné sociálně…

Preklad: St. Hroch, 7. 9. 2022

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore