Obrázok od Gerd Altmann z Pixabay
Vardan Bagdasarjan*)
Proč tam je „autokracie“ a ne „totalita“?
Ve 20. století bojovali proti totalitám, nyní proti autokraciím… proč? – protože pokud tam je totalitní stát, tak jsou tam národy onou totalitou obklopené. Ale v autokracii je jakoby občanská společnost, která proti ní uvnitř země vystoupí. Půjdou tam proto příslušným skupinám peníze, nátlak zvenčí, úder zevnitř… – nic zásadně nového v tom není, ale je to natolik otevřeně formulováno. Řekli byste, že je v tom konspirologie? Kdepak, žádná konspirologie, ale NSS má povahu zákona, v němž je vše přesně popsáno.
Je tam ještě téma posouzení globálních výzev současnosti:
• Klimatické změny
• Nové pandemie (určitě budou)
• Šíření biologických zbraní
A celá řada dalších globálních problémů. A jak to vše řešit? A řešit to lze jen jedním správným způsobem: – pouze, pokud se objeví globální aktér – globální, problémy může řešit pouze globální aktér. A za toho se prohlašují USA, které se staly „globálním státem“. Tedy globální problémy řeší globální stát – a vše do sebe krásně zapadá.
Zajímavé je, že v NSS jsou zdůrazněny USA jako globální stát, zatímco jinak často užívaný pojem „světová vláda“ tu nezní.
Ta se objevuje v některých doprovodných paralelních dokumentech, na něž chci upozornit.
Jednou za pět let vycházejí zprávy CIA „Globální trendy“. Zatímco zprávě z roku 2012 a 2017 se ještě pozornost věnuje, kolem zprávy loňské je v politologických kruzích ticho – nezasloužené.
Zpráva CIA obsahuje pět scénářů vývoje – samozřejmě v amerických metaforách:
1. „Renesance demokracie“ – USA obnovují svoje světové vůdcovství morální a další jako výkladní skříň demokracie, která pod vedením USA poráží autokracii; – nanejvýš jednoduché schéma.
2. „Svět plynoucí po proudu“ – to je chaos, svět prochází další chaotizací, žádné mezinárodní dohody neplatí, probíhá rozpad, krizové vlny jedna za druhou – do jakéhosi „nového středověku“. Svět si s tím neumí poradit, místo globalizace dochází k geolokalizaci;
3. „Konkurenční koexistence“ – dvou center: – Čína a USA, které si konkurují, ale nebojují spolu, protože jsou vzájemně ekonomicky provázány, takže bojovat proti sobě se jim nevyplatí. To ale připomíná někdejší koncepci, podle níž k 1.světové válce nemůže dojít, protože všichni se všemi obchodují – a přesto k válce došlo.
4. „Bunkry“, anebo „Rozrůzněné věže“ – to, co my nazýváme multipolaritou, tedy každý ve svém bunkru a svět se rozkládá na jakési regionální sektory;
5. „Tragédie a mobilizace“ – hlavní scénář (scénář z roku 2012 se nazýval „Splynutí“). Existuje mnoho různých globálních problémů, které nemohou řešit jednotlivé národní vlády, ale nějaký mezinárodní orgán. Tím ale není OSN, která je nadnárodní a funguje v běžné agendě. Důležité je ale, co je v názvu: – tragédie a mobilizace… – znamená to, že se musí stát něco, co donutí lidstvo k přijetí rozhodnutí. A tragédií může být použití jaderné zbraně, anebo nová pandemie? Připomínám, že poprvé „pandemie koronaviru“ zazněla ve zprávě z roku 2012, a dokonce tam stojí, že zdrojem mohou být netopýři…
Takže se musí stát něco, co povede ke splynutí (2012) nebo k mobilizaci zdrojů. Že se tedy zřídí nějaký orgán, který bude řešit globální problémy současnosti. Vše je naprosto jasně zformulováno, tento dokument souvisí s NSS USA, vzájemně se doplňují a NSS na zprávách CIA ve značné míře staví.
Takže NSS ukazuje, co chtějí: – vystavět řízený svět přechodem na úroveň světovlády, světového státu.
Pokud jde o další cíle, pak sotva lze spoléhat na to, že jde o nějaké filantropické cíle jako záchrana lidstva, zbavení lidstva od nemocí, atd. Viz například Strategie prvního jaderného úderu v případě ohrožen, přičemž o tom, co je ohrožení, rozhodují USA samy. Cíle jsou vždy tytéž, založené v jakési matrici – směřování k moci, k moci nedělitelné, úplné, globální.
A tento cíl prosvítá prakticky celou historií Západu:
• Ustavení Svaté říše římské německým národem
• Papežská pozice „Pax Christiana“
• Napoleonův projekt – napoleon přímo vykládal o světovém panování, světovém impériu (sjednotit Evropu a pak svět, odstavuje Svatou římskou říši a prohlašuje se imperátorem;
• Napoleon třetí, který zavedl termín „Latinská Amerika“, se pokusil ovládnout kontinent katolizací;
• Pax Brittanica;
• A co byl, koneckonců, Hitler se svou koncepcí světovlády? To je jen další modifikace onoho západního projektu. Podívejte se na jeho mapy evropské integrace z roku 1942;
V této souvislosti NSS a celý diskurs kolem těchto témat, pokračuje ve stále stejné linii. Přináší jen nové formy.
Připomeňme si jen koncept Bohem vyvolených USA, Jsou-li Bohem vyvolené státy, jsou tedy i Bohem zavřené. Bohem vyvolený národ – národ, který musí vládnout. To není jen jakási póza, nebo nějaký neaktuální ideologický koncept odcházející do historie – kdepak! Je to ideologie, pod níž se podřizuje vše ostatní. Obecně vzato, pokud sledujeme tu následnickou linii, stává se vše naprosto pochopitelným. Tím uzlovým momentem, kvůli němuž se obracíme k takovýmto dokumentům, je, že tu nejde o výroky v publicistické polemice – NSS jsou zákony. Na úrovni zákona se tedy USA vyhlásily globálním státem, pro nějž je jeho zahraniční politika politikou vnitrostátní! Takže lze hovořit o samovyhlášeném státě… A jakési stavění se do takové pozice, takové ambice tam, přinejmenším, jsou.
Na to by mělo upozornit nejen politologické, ale i světové společenství – například na půdě OSN.
Na otázku, co v takových podmínkách dělat, musím říci, že největším neštěstím je bezalternativní svět. Pokud si někdo zmonopolizuje svět, bude to velké neštěstí.
Je zapotřebí alternativy.
My jsme se někdy od konce osmdesátých zabudovávali do kapitalistického světa, do globálního kapitalistického systému, stávali jsme se jeho částí a jaksi jsme přihrávali tomuto centru a krok za krokem jsme se vzdávali suverenity, postupně, krok za krokem, jsme ztráceli možnost a potenciál k odporu. Podle filozofa Immanuela Wallersteina (který zemřel v kovidovém období), je nutné vytvořit vlastní světový systém, ruskocentrický světový systém nezávislý na onom globálním centru.
Co to předpokládá?
Prohlášení, manifestaci hodnot a smyslu. Zatím nic takového není – je zatím diskurs, pokusy nahmatat půdu pod nohama… – musím říci, že ne vždy šťastné. Například tvrzení, že současný kapitalizmus je hrozný, ale kdysi byl kapitalizmus docela dobrý, tedy vrátit se k jeho základům… Nicméně, onen „dobrý“ kapitalizmus přece vedl právě k tomuto hroznému současnému. Jakmile vstoupíme na tuto půdu, tak především od počátku prohráváme. My potřebujeme úplně novou alternativu, alternativu hodnotovou. Na námitku, že sovětský socializmus s kapitalizmem prohrál, takže socializmus se také nehodí, takže nesprávná byla i cesta do roku cca 1985. Na takovouto námitku odpovím tak, že přechod od socializmu k novému modelu kapitalizmu, byl odmítnutím předchozího, takže nový model nebyl logickým přechodem k jakémusi antipódu sovětského systému. Pokud jde o kapitalizmus „starý“ a „nový“, je to stále kapitalizmus, stejná logika ….
(Pak se pánové dostali do filozofické debaty a dostali se až k náboženství – což bylo od původního tématu dost vzdáleno – proto jsem je v této fázi opustil. Kdo má zájem, může si debatu poslechnout od 31.minuty záznamu).
K první části jsem opomněl přiložit originál dokumentu NSS, takže tímto, s omluvou, činím.
*) Vardan Bagdasarjan (1971) – doktor historických věd, profesor, expert moskevského Centra pro analýzu problémů a projekci řízení státu
Preklad: St. Hroch, 30. 11. 2022
