USA připravují druhou Ukrajinu na východních hranicích Ruska

Obrázok od David Mark z Pixabay

Finančník a politolog Alexandr Losev*) a jeho poslední vystoupení v pořadu Dmitrije Kulikova “Formula smysla” rádia Vesti FM, kde Losev hovoří o nové vojenské hrozbě na východě Ruska:
Japonsko se konečně přestalo maskovat a přijalo doktrinální dokumenty:
•             Národní obrannou strategii;
•             Národní bezpečnostní strategii;
•             Rozvoj sil sebeobrany;  (nikoli tedy už „Síly národní sebeobrany“…)
Všechny tyto akce jsou koordinovány s Pentagonem.
Japonsko, které na své ozbrojené síly vydávalo asi 1 % HDP (HDP Japonska činí asi 5 bilionů dolarů. 1 % je 50 miliard dolarů, což je srovnatelné s rozpočtem ruského ministerstva obrany. Nově to je 200 miliard dolarů ročně, což je dost závažné…
 
 
K: Tak co, přitáhl jste opět nějakou informační bombu, Alexandře? Vy jste vlastně nebezpečný člověk, když pokaždé vykopete nějakou …
 
L: Inu, hledám Kámen mudrců a pokaždé vyhrabu nějaké čuňárny…
 
K: Jakou bombu dnes máte?
 
L: Rusku znovu vznikl „starý“ protivník, nímž se Rusko v minulém století dvakrát střetlo. A právě v minulém týdnu jsme si připomínali 119. výročí legendárního hrdinského činu křižníku pacifické eskadry „Varjag“ proti 6 japonským křižníkům a 6 japonským minonoskám.
 
Náš milovaný Rand Corporation nečekaně umístil minulý týden na svých stránkách odkaz na 3 japonské dokumenty (výše uvedené). A časopis amerického zamini Foreign Affairs minulé úterý napsal: – „V geopolitice si málokdy uvědomíme, že probíhá tektonický posun – v momentě kdy probíhá“ – to psali v den vypuknutí zemětřesení v Turecku. Výjimkou byly – vypuštění sovětského Sputniku, pád Berlínské zdi a teroristický akt 11. září.
 
Takže oni vyslovili historický moment: – Japonsko se přestalo maskovat a přijalo ony doktrinální strategické dokumenty ministerstva obrany, odsouhlasené s Pentagonem.
 
Japonsko, které na své ozbrojené síly vydávalo asi 1 % HDP (HDP Japonska činí asi 5 bilionů dolarů. 1 % je 50 miliard dolarů, což je srovnatelné s rozpočtem ruského ministerstva obrany. Nově to je 200 miliard dolarů ročně, což je dost závažné.
 
Na co hodlají ty prostředky vynaložit? Na změnu rovnováhy sil ve světě. Ukazuje se, že Japonsko má své národní zájmy. Problém je v japonské legislativě, přijaté na konci války, – kterou se chystají změnit. Budou vtahovat stále více obyvatel. Zřejmě potřebují do Chrámu Samurajů nové duše…
 
V materiálu se píše, že události kolem Ukrajiny se dají očekávat i v tichomořském prostoru – Američané tedy chystají z Japonců „nové Ukrajince“ – t.j. Banderovci budou pod jinou vlajkou.
 
K: To napsal čínský Global Times…
 
L: Ano, četl jsem to. Oni ty některé dokumenty Američané ani nepřeložili.
Nejzábavnější jsou zde cíle. Každá strategie musí mít nějaké cíle. Prvním cílem je samozřejmě “Japonsko si zachová svou suverenitu a nezávislost”.
To je velmi komické – u Američany od 2.světové války okupované země, která nemá ani suverenitu ani nezávislost. Právě kvůli jejich závislosti my s nimi nemůžeme uzavřít mírovou smlouvu.
 
A ještě jeden citát, který mě pobavil: – „Japonsko se musí snažit, aby si jeho občanů všude vážili a ctili je po celém světě“ (jakoby si jich nikdo nevážil v době mírové…) – takže, aby si před nimi každý sedl na zadek.
 
Oni dále otevřeně píší, že bez Američanů bojovat nebudou – budou tedy jen nástrojem v jejich rukou. Ve Strategii národní obrany je Rusko zmíněno 19 x, Čína 32 x, Korea 18 x. Takže nepřátelé jsou jasní. Čína je na prvním místě a já jen připomínám, že právě ona přinesla ve 2.světové válce nejvíc obětí – 32 milionů lidí. Takže Čína na vlastní kůži pocítila, co je to militaristické Japonsko. A z dokumentu vyplývá, že Čína, upevňující svou strategickou bezpečnost je hrozbou pro světový řád – přesněji řečeno: – pro ten Američany chystaný řád, založený na jejich pravidlech.
 
Píší tam i to, že Rusko okupuje jejich Kurilské ostrovy, na nichž má umístěny strategické síly, a proto proti nim musí Japonsko postavit svoje strategické síly, včetně ponorek a lodí válečného námořnictva. Takže se chystají s námi bojovat o „Severní území“. Dále píší, že „Tajwan je perlou a drahocenným partnerem a přítelem, s nímž Japonsko sdílí základní hodnoty včetně demokracie.“ – a udělají vše proti tomu, aby si ho ČLR vzala zpět.
 
Nejblížším cílem, zapsaným ve Strategii, je rok 2027 – tedy za 4 roky. Pokud jde o pořadí kroků:
 
1.     Diplomacie a diplomatické možnosti;
2.     Zvýšení obranyschopnosti;
3.     Ekonomické možnosti;
4.     Technologické a výzvědné možnosti;
 
Takže Japonsko chce dalekonosné rakety a neskrývá to, a rakety slíbené kyjevskému režimu, nejspíš převezmou Japonci. Tak aby v jejich akčním rádiu byla Čína, Korea i Rusko.
 
Píší sice o protiúderu, ale my víme, jak dokáží využívat provokací – viz. Vyprovokování vietnamské války Američany (a, koneckonců, i probíhající války na Ukrajině – pozn. překl.), 2.světové války německými fašisty, atd. Tolik ke Strategii národní bezpečnosti…
 
Co je důležité ve Strategii národní obrany?
Důležité není to, že druhá Ukrajina, americká aliance, atd. – ale to, že Japonsko se chystá operovat společně s takovými „velmocemi“, jako Pobaltí, Polsko, a chystá se mít své „Trojské koně“ – chystá se vlézt do Střední Asie a navázat spolupráci s bývalými sovětskými středoasijskými republikami a také s Mongolskem jako trojským koněm proti Číně.
 
Podstata je prostá: – Amerika nutí Japonce, aby bojovali proti jejím protivníkům (Čína, Rusko).
 
A teď, jaké překážky mohou ležet na cestě těchto strategií?
Především ekonomika! V Japonsku není ani zdaleka vše o.k. s dluhem, odlivem kapitálu… Jde totiž o to, že aby dosáhli nějaké technologické úrovně, nesměli by mít za spojence USA.
 
Před pár lety jsme si tu povídali o tom, jak vznikla situace kolem roku 1968, kdy Američané svrhli Charlese DeGaulla, přibrzdili Japonsko a západní Evropu vymyšlením „Třístranné komise“.
 
Tehdy úhrnný HDP západní Evropy a Japonska dosáhl parity s HDP USA, a bylo je třeba přibrzdit.
Potom jsme viděli Japonsko, nazývané „Asijským tygrem“ ke konci 80.let, kdy Amerika zakoušela skutečnou hospodářskou krizi ve všech segmentech („Černé pondělí“ na burze v říjnu 1987), bylo Japonsko skutečnou lokomotivou světové ekonomiky – jak ji Američané rychle vyřídili. A už k roku 89, když dosáhli toho, že Gorbačov všechno zradil a následně SSSR přestal existovat, zaměřili ze na Japonsko, kterému zajistili 20 let stagnace. Nejdřív tam nafoukli investiční bubliny, které pak vypustili, zakázali Japoncům devalvovat yen proti dolaru, přinutili je skupovat americké dluhopisy, omezili přístup Američanů k japonským technologiím a prodej japonské elektroniky v USA, atd. –  a tak projeli Japoncům obličejem po stole, že ceny nemovitostí padaly v Tokiu 30 let!
 
A teď se Japonsko vydalo cestou USA a západní Evropy. Mnoho výrob přesunuli do Číny – tedy postindustriální ekonomika. Takže je v závislosti na kooperacích stejně jako USA a záp. Evropa – což přinese velké komplikace. Nicméně oni ty vazby zpřetrhají. Jestliže zvolili cestu války a podle kodexu Bušidó si zvolili smrt, tak k tomu dřív nebo později dojde.
 
Tady, kdo má oči, ten vidí. Nesmí ale jen skákat po povrchu dokumentů, ale musí s nimi umět pracovat. Vše je, bohužel, velmi vážné, protože Američané se rozhodli využít Japonska jako údernou sílu proti Číně, proti nám, Severní Koreji. Budou je vyzbrojovat, pumpovat tam svoje prostředky, donutí obrodit vlastní vojensko-průmyslový komplex, vyrábět vlastní rakety a další útočné prostředky, flotila dostane ponorky (na čemž už pracují). Kromě toho se tam objeví i kybernetická vojska – v příštím dokumentu ukáži v jakém množství a na co sází… Takže přejděme k nejzajímavějšímu dokumentu, který dokonce ani Rand nepřeložil do angličtiny, takže jsem musel použít strojového překladu z japonštiny:
 
Plán rozvoje sil obrany
Vidíme-li, jaké úkoly kurátor Japonska před Japonce staví, musíme se podívat na prostředky. Kodex Bušidó končí těmito slovy: „Nedovol druhým, aby tě překonali na cestě samuraje a vždy buď užitečný svému pánu“.
 
Jak to tedy chtějí Japonci udělat?
·       Dalekonosné útočné prostředky, které jim v první etapě dodají Američané, dále je budou společně vyvíjet;
·       Více branců – prudké zvýšení stavu armády a námořnictva;
·       Úplná koordinace svých kroků s USA a součinnost s NATO – (vtažení Japonska do AUKUS);
·       Hyperzvukové rakety, síly protivzdušné a protiraketové obrany;
·       Umístění prostředků do vesmíru;
·       Kybernetická vojska, kybernetické velení. Do kybervojsk chtějí zařadit 2 miliony lidí!
 
Pokud jde o postup posledního, pak pořadí je následující – moderní válka se vede třemi směry – tzv. 3K:
 
1.     Kognitivní válka – rozbít schopnost obyvatelstva (vlastního) vnímat, co se děje, útok na symbolické oblasti, útok na vědomí (viz. Co se událo na Ukrajině, kdy úplně přeformátovali celý národ;
 
2.     Kybernetická válka (3.světovou válku lze skončit během sekund, převezmeme-li kontrolu nad všemi kritickými oblastmi protivníkovy infrastruktury);
 
3.     Kinetické dobití protivníka;
 
Dále pak:
·       Prudké zvýšení počtu lodí a letadel a jejich vybavení systémem АEGIS, rozšíření ponorkového loďstva a celé flotily minolovek
·       Válečné medicínské síly – (pamatujeme si „oddíl 31“ – kdy prováděli naprosto nelidské experimenty na zajatcích, obyvatelstvu okupovaných území – za něž nebyli nikdy potrestáni, s výjimkou těch, kteří spadli do naší okupační zóny). Američané naopak využili tyto poznatky ke zvýšení svých vědomostí o lidských možnostech atd.
·       Upevnění americko-japonské aliance (i stylistika dokumentů se velmi podobá zprávě Rand Corporation, takže jim je nejspíš Američané pomohli napsat), pravidelné společné manévry;
·       Vedení informační války v cizích jazycích, s využitím sociálních sítí, atd.;
 
Takže se Američané rozhodli, že se jim Japonci znovu hodí – k otevření druhé fronty. To vše je velmi nepříjemné pro Čínu, KLDR i pro nás.
 
Japonci zřejmě došli k historickému závěru, že pokud bylo Japonsko hrotem britského a amerického kopí, tak porazili Rusy v Port Arturu a zabrali půlku Sachalinu, ale když byli proti Anglosasům (ve 2.svět. válce), přišli o tu půlku i o všechna ostatní, dříve zabraná území. Proto se jim vyplatí sloužit Anglosasům – taková je jejich pozitivní zkušenost 20. století.
 
Z toho všeho plyne, že Rusko musí být velmi silné…
 
*) Alexander Losev (1970) – ruský finančník a politolog, vystudoval obor řízení raket a kosmických objektů v kosmickém prostoru na Baumanském institutu, a později bankovnictví na Vysoké škole ekonomické. Deset let pracoval v bankovnictví a poté na fondovém trhu, kde dosáhl mezinárodního uznání. V oboru pracuje dosud, je generálním ředitele Sputnik a.s. – správa kapitálu. Je členem předsednictva ruské Rady pro bezpečnostní a obrannou politiku.
 

Preklad: St. Hroch, 15. 2. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore