SVO změnila geopolitické poměry v eurasijském prostoru

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Prof. Dmitrij Jevstafjev                  30.09.2023
 
Dmitrij Jevstafjev, profesor na Vysoké škole ekonomické Národní výzkumné univerzity, hovoří speciálně pro Eurasia.Expert o tom, jak speciální vojenská operace změnila geopolitickou krajinu v Eurasii.
 
Zahájení speciální vojenské operace Ruskem bylo samo o sobě jedním z nejdůležitějších faktorů, které předurčily přechod globálních transformací z fáze očekávání do fáze nové geopolitické a v dlouhodobém horizontu i geoekonomické reality. Po roce a půl od zahájení SVO můžeme konstatovat, že nejdůležitějším praktickým globálně významným obsahem současné etapy globálních transformací je rušení “šedých zón” vlivu a kontroly a vlastně i faktické suverenity.
 
Situace v Eurasii se vyznačuje zajímavým rozporem: míra reálných vojensko-politických rizik zůstávala nadále relativně nízká, přinejmenším až do definitivního zrušení vojensko-politické autonomie Náhorního Karabachu. Očekávání z hlediska vojensko-politických procesů se však vyvíjela převážně negativně. Vojensko-politické transformace na jižním Kavkaze se mohou ukázat jako mnohem operativně významnější faktor změny systému vojensko-politických rizik v Eurasii než donedávna SVO. Je to dáno tím, že nová situace naznačuje možnost intervence jiných vnějších sil než Ruska, což znamená výraznou změnu systému vojensko-politických rizik, která byla považována za zvládnutelná.
 
Jak ukazuje chování představitelů většiny postsovětských států během Valného shromáždění OSN v září 2023, za podmínek, které v té době budou panovat, se budou vyhýbat i jakýmkoli krokům, které by Moskva mohla vnímat jako otevřeně nepřátelské. To naznačuje, že v současné fázi je základním cílem většiny postsovětských států udržet současný formát vztahů s Ruskem, který je pro ně obecně ekonomicky výhodný, ale umožňuje jim realizovat situační politickou vícesměrnost. To je důvodem pro zdůraznění kritičnosti zachování výlučně ekonomického charakteru vztahů mezi postsovětskými zeměmi.
 
Tento přístup také nebere v úvahu změny, k nimž dochází v ruské společnosti pod vlivem speciální vojenské operace a které dalece přesahují rámec operační pragmatizace a snižování nadbytečnosti zahraniční politiky. To se týká i postsovětské Eurasie, a to s obecně dlouhodobějšími důsledky. V Rusku se objevila shoda na tom, že je nezbytné suverenizovat nejdůležitější kritické uzly technologických řetězců a přesunout dodavatelské řetězce do bezpečných prostor. Ruská elita postupně dospěla k závěru, že systém “paralelního dovozu”, v němž postsovětské státy hrají klíčovou roli s významnými ekonomickými dividendami, může být pouze dočasným řešením. V současné době je jeho restrukturalizace, a tím spíše částečné opuštění zavedených schémat, nemožná, ale v dlouhodobém horizontu se situace nevyhnutelně změní.
 
Politický cyklus v letech 2025-2030, za předpokladu úspěšného dosažení alespoň dílčích cílů SVO, bude s velkou pravděpodobností spojen s inventarizací a racionalizací vztahů v postsovětském prostoru, včetně revize činnosti institucí euroasijské integrace. Tyto procesy však budou vycházet z precedentů a modelů politického rozhodování zformovaných v posledním půldruhém či dvou letech.
 
Citát dne:
 
Kazachstán není “protiruský”, jsme pevně odhodláni k všestranné spolupráci s Ruskem, s nímž nás spojuje nejdelší hranice na světě. Jak jsem řekl na zmíněné tiskové konferenci, máme dlouhou tradici spolupráce v různých oblastech, včetně obchodních a humanitárních vazeb. Pokud jde o sankce, na nedávném zasedání Valného shromáždění OSN i v dalších projevech jsem poznamenal, že konfrontace sankcí je z hlediska zlepšování mezinárodních vztahů, které byly narušeny zhoršením globální situace, naprosto kontraproduktivní.”
 
Prezident Kazachstánu Kassym-Jomart Tokajev
 

Preklad: St. Hroch, 30. 9. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore