Lieky proti depresii
Odháním děsy, které pálí aby mě do kouta nezahnali Zaháním samotu aby šla od plotu Rozháním strach jenž číhá v záclonách Tlapkami kočičími Vyháním z duše temné stíny
Sny nám dávajú krídla
Co pořád ve snech hledáme a kdy jsme vlastně létat zapomněli? Havraní peří na dlani, orlí a nebo krocaní či snad je z anděla? ... Je v každém pírku naděje maličká jenom docela...
Minúty – prvé či posledné
V tikání hodin nepokoj našich dní se zrcadlí Andělé z věží k uzoufání těžkou práci mají když konější nás svými křídly prochladlí
Anjel v korunách
Pořád se ještě časně šírá v korunách stromů skřípe chlad Svírá nás sirá přítomnost jak nepopsané listy v kalendáři A srdce touží po naději...
Ako sa rodí báseň
A někdy se to vážně stane v zářivém dni Ten kouzlu stačí Vyroste motýl v květináči básníku na hrot pera usedne do veršů z křídel střásá pel V zářivém dni jenž kouzlu stačí
Vlasatice
A když se stmívá víc a více oblohou prší létavice Radostí každá naplněná že naději smí v srdci zažehnout
Srdečný pozdrav od Vinifery (29. 11. 21)
Jsou rána křehká a darovaná s mlhavou krajkou prochladlého okamžiku Klenotem drobným pod nohami do srdce mlčky píší vzkaz
Anjel nádeje
Přeju si.. pro každého na světě alespoň jednoho anděla Jen maličkého docela Co hvězdu nese na dlani Ať smíme věřit v svítání
Po Dušičkách
Mlhavé ticho chladných rán Ohnivý tanec podzimního listí doznívá v srdci ještě A pod kůži se zvolna krade mráz
Listopád
Z gotických katedrál nese se chorál krajem mlčenlivým Ve filigránech podzimních archetypů je cosi důvěrně tak známé že poslepu se mlčky dotýkáme