Sergej Pereslegin: Ako v Rusku vnímame Putinove vystúpenie

Obrázok od svklimkin z Pixabay

První dojmy ze včerejšího Putinova vystoupení..
 
My jsme nedávno mluvili o tom, že jsou dvě možné varianty jeho Poselství Federálnímu shromáždění (FS):
1.      Vystoupení obrácené k našim vnějším protivníkům
2.      Obrácené dovnitř země.
 
V tomto případě Vladimír Vladimírovič (VVP) přirozeně využil obojího, nicméně vcelku je to vystoupení určeno především protivníkům. Říkali jsme také, že se bude jednat se strany Ruska především o návrh jisté kapitulace (mám na mysli kapitulaci Západu).
 
Ve skutečnosti Putin zaujal ještě silnější pozici. Obsah jeho vystoupení byl následující: – Rusko, obecně vzato, vede svoji politiku, vnitřní i zahraniční, kulturní i civilizační – a je jedno, jak na to bude reagovat Západ. Zda prodlouží svou válku, začne hledat nějaké varianty vzájemných kontaktů. Rusko to ale zase až tak silně nezajímá. Jakkoli divně to vypadá, tak to nebyla ani nabídka protivníkovi, aby se vzdal. VVP jakoby chtěl říci:
 
– Naše válka je už v podstatě vyhraná, a co bude s tou vaší válkou, nás zase tak moc nezajímá.
 
Velmi důležité je to, co bylo řečeno na samém konci: – pozastavení účasti Ruska ve „Start“. To je zásadní moment, naprosto očekávaný. Podle mého není zajímavý tento návrh nebo předpoklad, ale v jistém smyslu varování. Vypadá to tak, že obě strany, tedy my i Západ, by chtěly potichu odejít z moratoria na zkoušky jaderných zbraní, ale i – v souvislosti s jím zveřejněnými projekty koridorů – i z moratoria na jaderné výbuchy k mírovým účelům. O tom jde řeč, a prezident uctivě naznačil, že jakékoli kroky v této oblasti se strany Západu povedou k okamžité reakci se strany Ruska.
 
Důležité je, že to nebude odvetná reakce: –  my, s odvoláním na vlastní akční strategii, bychom je rádi omezili, ale protože nám to neumožňujete … Takže, dle mého nejde o pozastavení účasti v dohodě ani tak z důvodů  vojenských, jako ekonomických.
 
·       První zásadní, co prezident řekl, že změny jsou nezvratné;
·       Velmi zajímavá je otázka pojetí „neoliberární totalitní hodnoty“;         
·       Důležité je, že k Ukrajině řekl, že je to důležité, ale ne hlavní.
·       Západní dodávky dalekonosných zbraní Ukrajině si vyžádají posunutí hranice na západ od Lvova, což  souvislosti s tím, jak mluvil o spojování národů, dává jasný smysl, o co jde;
 
Na co bych rád obrátil pozornost z toho pozitivního:
 
Toto prezidentovo vystoupení je v podstatě formálně jeho prohlášením, že hospodářská válka byla vyhrána, ekonomická agrese, jak to definoval, byla odražena, a další vývoj ruské ekonomiky je už její vlastní rozvoj, překračující rámec protiopatření.
 
Bylo tam řečeno několik velmi zajímavých věcí:
·       Řízení ekonomiky se uskutečnilo v situativní logice, což v podstatě znamená práci onoho prognostického kruhu: prognóza-strategie-okamžité akce, o němž jsme tu nejednou hovořili, čímž zcela formálně řekl, že právě tím byla podmíněna celková úspěšnost ekonomické odpovědi na sankce. Úroveň ztrát 2-2,4%, při prognózovaných více než 20%, přičemž všechny ztráty dopadly do 2.kvartálu. Tady lze skutečně hovořit o výhře, přinejmenším na úrovni chápání, dnes dosaženého v našem řízení, jako vítězství v hospodářské válce.
·       Dost se mluvilo o ekonomickém modelu. A tady narážíme na jazykový problém. Chybí nám slova, terminologie a chybí i prezidentovi. Protože, pokud mluvíme o ekonomickém modelu, musím v podstatě použít slovo „solidarizmus“ – bude jistě otevřený trh, ale se silným vlivem státu, s prioritou vnitřního trhu před zahraničním, prioritou patriotizmu před globalizací – to vše je typické pro solidarizmus. Engels by ale nejspíš odpověděl, že solidarizmus je politickým řešením 30. až 70. let minulého století…, takže to dnes tak nazváno být nemůže, protože v jeho základech leží principiálně jiná ekonomika. Prostě nemáme ten pravý termín – není to státní kapitalizmus a není to ani solidarizmus – takže, co to vlastně je?
·       Stejný problém s pojmologií má i VVP. Protože mluví-li o ukrajinském nacizmu tak jistě nemá pravdu, protože nacizmus, hitlerizmus, nacionál-socializmus, fašizmus, to je – jak jsme říkali – mezní technologie řízení v industriální fázi vývoje – tedy 30, až 70. léta minulého století. Pro to, co se dělo na Ukrajině po majdanu, nemáme termín. To je důležitý moment, který nás nutí přemýšlet.
·       VVP použil námi oblíbený termín „šílenství elit“ – když mluvil o Západu. Což je samozřejmě příjemné a navíc tomu tak zřejmě je.
·       Velmi jasná byla odpověď na otázku, co dělat s výhrou. Jeho odpověď se možná ne všem bude líbit, ani já si nejsem jist, zda se mi to úplně líbí, ale chápu pozici. Hon na čarodejnice nebude. Budou trestat ty, kteří se podíleli na diverzních akcích a kdo se dopustili zločinu. Ale ti, kteří „šlápli vedle“ (pěkné pojmenování, prezident našel), těm nebude zakázán vjezd, práce, atd. – ať si s tím sami nějak žijí. To je velmi silná konstrukce, odpovídající na určitou skupinu otázek.
·       Velmi důležité je, že prezident poděkoval celému lidu Ruska, což nutí si připomenout si druhovou světovou válku a Stalinův poválečný projev, stejně jako heslo „Vše pro vítězství“.
·       Nepochybně jde o vytvoření nového průmyslu, což se zvláště týká Donbasu. Pro mě je to zajímavé i proto, že jsem pracoval na Donbasu v letech 2009-10 a jednalo se tehdy o to, že Doněck, s hlediska tehdejší ukrajinské státní moci, se nalézá v kritické situaci a jediným východiskem pro něj je jeho obnova jako neoprůmyslového regionu. Ukázalo se ale, že Ukrajina ani před majdanem ani po něm toho nebyla schopna, a dnes před sebou stejný úkol staví Rusko. Znovuzrození průmyslových podniků, přístavů a infrastruktury.
·       Mnoho bylo řečeno o zemědělství, což nás opět nutí si vzpomenout na fázovou krizi a že Rusko se cítí být na ni podstatně lépe připraveno.
·       Mnohé bylo řečeno o nových dopravních koridorech, m.j. o Severní mořské cestě (SMP) a o mém oblíbeném Severo-jižním koridoru (SJ), do něhož se chystají investovat i nadále, což odpovídá na otázku, co je to „Ruský makroregion“. Investice do SMP a SJ znamená, že náš makroregion nepochybně zahrne Irán a oblast Perského zálivu.
·       Vzpomeňte si, že jeden z vnitřních úkolů SVO spočíval v záměně oligarchistického režimu. Prezident prakticky úplně zopakoval to, o čem jsme tehdy mluvili. Řekl jednoduchou větu: – „Lid nepolitoval a nelituje ty, kteří ztratili kapitál v západních bankách“. My jsme tehdy mluvili o tom, že v rámci ruského kulturního kódu sama o sobě krádež státních peněz se za zločin nepovažuje. Za zločin se považuje slabost, neumětelství a závislost – a „…když ti lidé přišli o peníze a pobíhají po západních kancelářích, aby si je vyprosili zpět…….“ (teď opět cituji VVP) začali být považováni za lůzry. On o nich řekl, že jsou tam druhořadými cizáky, ale současně jim dal na vědomí, že stejně druhořadými jsou i tady.
·       Důležité je i poukázání na to, že Rusko je svébytnou civilizací, což bylo vysloveno nejspíš poprvé na tak vysoké úrovni. To znamená jak oznámení nároku na svou civilizaci, tak svou kulturu.
·       Důležitý se mi jeví i ohlášený uzavřený cyklus ekonomiky i ekologie.
·       Zrušení bakalářského studia v jeho dosavadní formě a přebudování školství včetně vysokého. Vytvoření nového systému jeho řízení a svěření jeho kontroly do kompetence „Národní fronty“, svoboda tvorby a ambiciózní úkoly pro vědce.
·       Podpora municipalit dle Federálního zákona č.131 z roku 2003.
 
Co vidím negativně a co mi tam chybělo:
 
·       Je mi velmi líto, že nebylo nic řečeno o transformaci a změně elit kulturní, vědecké, vojenské, ekonomické a politické. Pokud o tom něco padlo, tak ve velmi opatrných výrazech. A o tom, že výměna elit není evolucí ale revolucí, o tom nepadlo ani slovo.
·       Přestože se prezident poněkud „prošel“ po finančním bloku, vážná kritika jeho práce nezazněla. Naopak poukázal na to, že díky jeho péči máme minimální inflaci a normálně fungující peněžní systém. No a protože, dle mého názoru, finanční blok brzdil i prezidentem zmíněné a chválené hypotéční úvěry, i úvěrování průmyslových podniků, je mi líto, že na toto konto nic řečeno nebylo.
 
Mám-li to shrnout, říkám, že to bylo vyvážené vystoupení, jehož základním obsahem bylo odražení ekonomického blitzkriegu protivníka a vytvoření nového modelu ekonomiky, který přechodně nazýváme solidarizmem, protože jsme odpovídající termín zatím nenašli.
 

Preklad: St. Hroch, 22. 2. 2023

Zdroje:

portrét St. Hroch

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore