Obrázok od wal_172619 z Pixabay
Výber z internetovej virtuálnej diskusie s emeritným právnikom (pseudonym Lex).
Lex: Nesouhlasím s častým hodnocením událostí z roku 1989: „V listopadu 1989 neproběhla v Československu revoluce, ale převrat“. Přesněji, nesouhlasím s tou částí věty, která tvrdí, že proběhl PŘEVRAT. Že neproběhla REVOLUCE, s tím samozřejmě souhlasím. Jakkoliv nikdo nemá patent na rozum, ani já, můj závěr se opírá o vcelku známé premisy nebo definice, nebo – dosadit lze podle vlastního světonázoru každého z nás.
Že neproběhl převrat – samozřejmě míněno jako „státní převrat“, opírám o fakt, který celkem věrně popisuje Wikipedie /aniž bychom museli hledat „vědecké zdroje/ – cituji -„Státní převrat neboli puč ….. je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě. Pučisté tvoří obvykle malou skupinu (například vysocí vojenští důstojníci). Převrat či puč je úspěšný, pokud se pučistům podaří převzít moc a dosáhnout konsolidace nového režimu.
Pučisté se zpravidla zmocní výkonné moci a podřídí si jak zákonodárnou, tak soudní moc.“ – konec citátu.
Tohle u nás v roce 1989 jistě neproběhlo /abych ale uvedl příklad skutečného státního převratu, jsem přesvědčen, že jako ukázku lze použít to, co se odehrálo na Ukrajině v roce 2014, jakkoliv to tvůrci Wikipedie mezi tam vyjmenované příklady zapomněli zmínit/.
Naše „sametová revoluce“ měla skutečně mnohem blíže naplnění pojmu „REVOLUCE“ – klidně si opět vypomůžu Wikipedií – cituji – „Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity.[1] Podle jiné definice je to „rychlá změna státní moci“ provázená zhroucením státu.[2] Podle Ottova slovníku je revoluce „násilný převrat, který se děje … silami vnitřního rozkladu“.
V osmdesátých letech dvacátého století se však definice pojmu revoluce ustálila na vymezení následujícím: „dnes zřejmě znamená jakoukoli rozsáhlou přeměnu, k níž dochází zároveň na sociální a politické úrovni, a která znamená zmaření očekávání a sociální konformity, jež byly ustáleny v předcházejícím řádu natolik, že určovaly veškeré důležité formy sociální interakce“ – konec citátu.
Jenže, proč to, co u nás proběhlo, jakkoliv to formálně naplňuje výše uvedené znaky, nepovažuji za revoluci?
Jsme přibližně stejně staří, takže ani Vám není cizí pojem „historický materialismus“ /bez mučení přiznávám, že cestou kritického myšlení vyznávám dialektický materialismus a s ním také marxistickou filosofii, jakkoliv přirozeně každý nechť si věří či důvěřuje, čemu chce, jako např. pan Ladislav Zemánek zde https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/filosofie-marxismus-je-jednou-velikou-lzi.A130330_132601_p_veda_wag /.
A tak není divu – i když to výše uvedené definice neříkají – že za revoluci ve smyslu společenského uspořádání považuji historickou změnu, která posunuje vývoj KUPŘEDU, nebo jak by se v dnešním argotu řeklo – „na vyšší level“. Takže se ptám – to, co u nás proběhlo v listopadu 1989 a v letech bezprostředně následujících, posunulo vývoj v Československu kupředu, nebo na vyšší stupeň dějinného vývoje? A zároveň si odpovídám – nikoliv. To, co proběhlo v uvedené době, byla změna, která vedla k obnovení bývalého stavu, tj. politického systému, ekonomických vztahů i společenského uspořádání.
Jakže se taková změna, pokud se jedná o společensko-ekonomické formace, nazývá? – RESTAURACE KAPITALISMU. Stačí se podívat do historie – „nihil novi sub sole“.
Václav Klaus to tehdy o tom kapitalismu počátkem „devadesátek“ řekl otevřeně jako první.
Ale samozřejmě, jde o můj osobní názor, každý si může myslet, co chce, Listina základních práv a svobod dokonce v čl. 17 odst. 2 říká, že své názory může i vyjadřovat slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, leč tady jako osoba poněkud dotčena právem bych byl poněkud zdrženlivý.
Marián Moravčík: Vďaka za tento poučný výklad. No keďže obaja neveríme Fukuyamovi, že dejiny skončili a že žiadna ďalšia revolúcia nie je možná, by som rád pripomenul, že súčasná ľavica je stále paralyzovaná a nie je zrejmé, že tvorivo spracovala poučenie z tohto krízového vývoja. Nechcem skĺznuť do pseudofilozofie pána Zemánka vo vloženom odkaze, ale ani z praktického pohľadu nie je možné pracovať s 200 rokov starou verziou marxizmu.
Lex: Příteli, samozřejmě, jako všechno, ani marxismus není dokonalý. Lze na něm nyní po skoro dvou stech letech najít „pihy na kráse“, Jenže, jsem přesvědčen, žádné jiné učení, kterých je od středověku řada, není tak komplexní jako právě marxismus. A jistě není náhoda, že posluchači britského rádia BBC zvolili Karla Marxe největším filozofem všech dob – Posluchači britského rádia zvolili Marxe největším filosofem | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Nebo snad znáš jiného filozofa /spolu s Bedřichem Engelsem/, kteří problematiku pojednali tak bazálně a tak široce, jako oni v dílech o dialektickém materialismu, historickém materialismu i politické ekonomii /Kapitál/? Že stavěli výhradně na poznatcích Západu – copak v té době v oblasti ekonomie něco jiného, co by mělo pro „oficiální svět“ význam, než „Západ“, existovalo? V oblasti filosofie jistě, ale ani to nebylo pro onen „rozhodující“ Západ nic, co by ho mohlo jeho vývoj podstatně ovlivnit – jednalo se o podmínky jiných civilizací, anebo, pokud by mělo jít třeba o antiku, o zcela jinou dobu a její podmínky.
Jistě, jde o jejich názory, jiní autoři mohli mít názory jiné, byť se jednalo jen o sekvence problematik /samozřejmě se přiznávám, že v této oblasti jsem vzdělán jen útržkovitě, takže se mohu klidně plést/.
Marián Moravčík: Uznávam, že je to pekne logicky vystavaná teória, všetko do seba zapadá. No teória by nemala potvrdzovať sama seba. Jej kritériom by mala byť prax a empirická skúsenosť. Aby sme neskĺzli do ekvilibristiky liberálnych ekonómov, o ktorej sme písali tu: https://belobog.sk/pravda-o-inflacii-milton-friedman-sa-mylil/
Marx napísal svoje diela pred 200 rokmi, ale svet beží ďalej a veľmi sa zmenil. To, že Marx nespracoval javy, ktoré sa vyskytli až po ňom, samozrejme nie je jeho vina. Ale na druhej strane nie je jeho vina ani to, že veril vede svojej doby. Mám na mysli to, že dnes vieme viac aj o javoch, ktoré v jeho časoch boli známe, ale vtedajšia veda ich nesprávne interpretovala. Konkrétne je to práve predstava o lineárnosti spoločenského vývoja od prvotnopospolnej spoločnosti ku kapitalizmu a o nevyhnutnosti triednej stratifikácie spoločnosti.
Marx staval na „lege artis“ poznatkoch svojej doby. Ale dnes vieme, že mnohé boli nesprávne. Napríklad aj klasická ekonómia (ktorá vyústila do školy Miltona Friedmana) je v zásadných veciach úplne mimo. Nemám Marxovi za zlé, že sa nesnažil prerábať klasickú ekonómiu, lebo myslel „za“, do budúcnosti. No myslel si (v duchu technokratického optimizmu 19. storočia), že celý vývoj západnej civilizácie bol v podstate správny a kapitalizmus stačí „len trochu opraviť“. Chyba v systéme je však hlbšia. Dnes to vidím tak, že k Marxovej vízii komunizmu nemôže viesť cesta cez kapitalizmus. Kapitalizmus je slepá ulička.
Ku komunizmu sa nedalo prepracovať ani cez „reálny socializmus“, ktorý napodobňoval kapitalizmus a mal utkvelú predstavu, že socializmus s kapitalizmom budú konvergovať.
Lex: S tím bych i souhlasil. Jeden známý mi k úvaze o převratu a revoluci napsal (cituji):
„Možná bychom mohli uvažovat o kontrarevoluci: Kontrarevoluce je regresivní společenský proces,[1] který vystupuje proti revoluci. Projevuje se snahou o nastolení předrevolučního stavu věcí.[2] Jde o reakci svržených, resp. svrhovaných mocenských elit, směřujících k restauraci původního mocenského stavu nebo k udržení stávajícího stavu.[3]“
A moje odpověď – „Ta kontrarevoluce samozřejmě formálně sedí, jenže nemáme dost důkazů, že to, co zde dogmatici instalovali jako socialismus – později jako „reálný socialismus“ /poměrně „krátká etapa na cestě od kapitalismu ke komunismu“/ SKUTEČNĚ byla ta vyšší etapa historického vývoje společnosti. Můžeme si to myslet, dokonce o tom být přesvědčeni, ale důkazy pro to neexistují. Zejména, když si vezmeme v potaz, že v jiných zemích měly komunistické strany dost odlišné názory na „socialismus“.“
Tak se mi zdá, že se naše myšlenky ubíraly podobným směrem. A to i ohledně té revoluce a převratu, a v případě onoho známého i ohledně „kontrarevoluce“.
Marián Moravčík: So skúsenosťami z posledných 30 rokov si myslím, že tá reštaurácia kapitalizmu môže byť aj na niečo dobrá. Môže sa urobiť tá sociálna revolúcia znovu a na lepších základoch. S negáciou kapitalizmu a nie pokračovaním v slepej uličke.
Lex: Werich – „Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní, neb nikdy nikdo neví, co se může státi ….“
Na tohle dnešní nemocní mocní zapomínají. Myslí si, že jejich moc je navěky.
A jen na okraj dodávám, že protivládní shromáždění u nás začínají 3.9. na Václavském náměstí v Praze i na Masarykově náměstí v Ostravě.
