Nedělejme si o Rusku plané iluze

Jevgenij Satanovskij
15.03.2023
 
Podívejte se na mapy rozdělení Ruska, které s takovou láskou kreslí američtí politologové, vysloužilí vojenští experti, vysokoškoláci z Georgetownské univerzity a zaměstnanci ministerstva zahraničí, kteří se zabývají východní Evropou a postsovětským prostorem, porovnejte je s jejich kartografickými pokusy o Čínu, Indii, Pákistán, Irák, Írán, Turecko a vůbec všechno, co je, mimochodem, dost velké na to, aby se dalo rozdělit, a pobavte se, na rozdíl od toho, co na toto téma dělá zatracený mrak domácích mudrlantů…, ale žerty stranou, protože pro Američany je to důležité.
 
Spojené státy během své historie pohřbily nejednu velkou říši, rozdělily si nejednu střední nebo dokonce malou zemi (Jugoslávie a Československo jsou toho skvělým příkladem), a tady jsou nekritické vlastenecké sentimenty typu “my jsme Rusové, Bůh je s námi” nebo duchovnost, posvátnost, moc a národnost, pohádky o “ruském světě”, “pravoslavném světě” a další imperiální věci, tak příjemné vysokým šaržím a přizvukujícímu jim kléru, naprosto irelevantní. No, nebo o “bratrských národech žijících v jedné rodině”. Ty nezachránily Ruské impérium ani Sovětský svaz, a když už, tak nezachrání ani naši zemi – i když v dobách míru znějí uklidňujícím, ba dokonce inspirativním tónem. Jenže ty časy jsou pryč a mír už dlouho nebude.
 
Autorovi vyčítají mnozí jeho přátelé a většina z těch, kteří neví, proč se řídit jeho skromnými úvahami, nedostatek optimismu a nevíru, že se všechno urovná samo, že se štěstěna o všechno postará a my všechny přemůžeme a porazíme, jako tomu bylo vždycky v dějinách, prostě proto, že to jinak nejde. Ale on dobře chápe, že se to může stát a stalo se to, a ne jednou. A o bratrských (či slovanských) národech, ruských či pravoslavných světových nebo jakýchkoli jiných jednotách, včetně socialistických zemí, což je tak milé pravoslavným důchodcům, kteří dosud nepochopili, že KSSS a Sovětský svaz už neexistují, zatímco země RVHP a Varšavské smlouvy jsou většinou našimi zuřivými nepřáteli – přestaňme si dělat iluze.
 
Nepochopení fungování lidské společnosti, markýrování, řídící a organizační činnosti ve všech sférách namísto této činnosti samotné v zájmu rozkrádání jakýchkoli rozpočtů, kterých se nám vždy nedostává, při absenci zřejmých výsledků pro každého, kdo je chce zvládnout, při absenci srozumitelných výsledků, kromě rozrůstání ruského Forbes seznamu nad poměry, je přímou cestou k pohřbení země, která je podle amerických bossů zcela oprávněně připravena ke zhroucení k obrazu a podobě Sovětského svazu. Poté se mohou zabývat Čínou, Íránem a dalšími objekty svého zájmu. Američané v tom nejsou první – Angličané jednají stejným způsobem už po staletí. Všechny potřebné mechanismy k tomu jsou vypracovány a fungují jako hodinky. Můžete to vidět na Ukrajině.
 
Když jsi tak chytrý, řekni, co máme dělat! – ptají se čas od času lidé, kteří upřímně přejí dobro státu, zemi a jejímu lidu, který se skládá z mnoha národů, přičemž někteří z nich jsou na velmi vysokých místech. A autor jim to upřímně říká, někdy i v drobných detailech a podrobnostech. Zatím však nezaznamenal, že by se těmito doporučeními chtěl řídit, protože ta předpokládají krajní přetlak na všechny řídící organismy, zavedení pracovitosti, absence zlodějských pudů a sobectví, týmovou práci, osobní odpovědnost za výsledky jakékoli práce na všech úrovních a dalších vlastností, které nikdo z nich nemá a mít nemůže. No, zatím ho strpí a nezakopali ho …