Může být rozsáhlé cvičení NATO přípravou na horkou 3. světovou válku?

Vladislav Šurygin       26.02.2024

Obrázok od Fabien Huck z Pixabay

apocalyptic, war, danger

Moderátorka Anna Šafran besedovala ve studiu rádia „Zvezda“ s předním ruským vojenským expertem Alexejem Leonkovem v jeho autorském programu „Vojenská expertýza“ …
 
Na začátku února zahájila Severoatlantická aliance hlavní fázi vojenského cvičení Steadfast Defender 2024. Jedná se o největší vojenské cvičení NATO od roku 1988. Cvičení se účastní více než 90 000 zástupců všech druhů ozbrojených sil z 31 zemí NATO a také ze Švédska. Zapojeno je více než 50 lodí od letadlových lodí po torpédoborce, více než 80 stíhaček, vrtulníků a bezpilotních letounů, 133 tanků a 533 vozidel BMP.
 
Západ byl přesvědčen, že silná orientace na umělou inteligenci (AI) – a vycházela z toho i v tzv. „Strategii okamžitého globálního úderu“, vydaná v roce 2002 – je tou správnou cestou. Ukrajinsko-ruský konflikt ale ukázal, že tento systém tak docela nefunguje, že je nutné bojovat rukama, že jsou potřeba vojáčci a specializovaní vojenští odborníci, ale hlavně je nutná moderní technika. Jde o to, že když realizovali tuto strategii, podřizovali jí armády světa, takže kolem r. 2010 v podstatě skončila ve Francii, Německu, Británii a USA výroba těžké vojenské techniky a objevily se síly rychlé reakce s prostředky na platformách lehce obrněné techniky s důrazem její bezobslužnost, atd.
 
Ovšem, jestliže počátkem tohoto století bylo NATO schopné nasadit kolem 3 milionů mužů, tak kolem roku 2013, zejména v Evropě, začalo (mj. pod dojmem automatizace) hromadné snižování stavů a razantní snižování investic do armád. Například v Německu byla funkce ministra obrany dvakrát po sobě svěřena ženám, které (dle vyjádření řady generálů Bundeswehru) dokázaly armádu téměř dokonale rozložit. Když ale docela nedávno narazili na otázku, koho jsou schopni okamžitě vyslat do zbraně v případě napadení Ruskem, zjistili, že to bude pouze nějakých  40.000 mužů (cca 10 brigád).
 
Jaké jsou představy o roli jednotlivých členů aliance v boji proti Rusku?
Ve výzkumné zprávě zveřejněné „Rand Corporation“ s názvem “Americká armáda a multidoménové operace” se uvádí, že Evropa již byla rozdělena na obranné zóny, ale ve prospěch Spojených států amerických, nikoliv samotných Evropanů. Všechny role již byly přiděleny. V první linii jsou země, které bývaly součástí Varšavské smlouvy, Pobaltí a noví členové NATO – Finsko a Švédsko. Druhou obrannou linií je stará Evropa. Třetím „obranným“ pásmem je Velká Británie a teprve čtvrtým pásmem jsou Spojené státy… To vše má vytvořit „Zónu euroatlantické bezpečnosti“ jako protiváhu „rostoucí agresivitě Ruska“.
 
Stanoveny jsou rovněž úkoly pro asijsko-pacifickou oblast. Pokud jde o Británii, jsou to Havajské ostrovy, kde je hlavní štáb a Pacifik s jeho flotilou a přední kraj tvoří Jižní Korea, Japonsko, Filipíny, Taiwan a Austrálie (která je poněkud zvlášť, protože je kontinentem a Američané s ní mají svoje plány). Jsou dvě „bílá místa“, která ještě potřebují zapojit, a tak usilovně pracují na Vietnamu a Indii. Aby vytvořili tzv. „Zónu indopacifické bezpečnosti“ – jako protiváhu „rostoucí hegemonie Číny a Ruska“.
 
Ptáte-li se, zda se přitom ptali Evropanů nebo Filipínců nebo Japonců? Sotva. Oni pomocí různých politických technologií tam všude instalovali proamerické vlády, které ke škodě národních zájmů přijímají nepopulární rozhodnutí (- příklady uvádět nebudu, stačí se podívat v tuzemsku a blízkém okolí – pozn. překl.).
 
Aby ještě váhající přesvědčili, musí Rusko co nejvíce démonizovat, odlidštit, vypěstovat v lidech živočišnou nenávist proti němu. Tomu podřizují činnost všech masmédií, ale i vzdělávací systém (mažou roli Ruska v historii, atd). Podle francouzského filozofa Emanuela Todda, probíhá v Evropě krize protestantské ideologie a její záměna víceméně satanistickými směry (sekty, LGBT atd) a plus navíc dovozem cizorodých imigrantů z různých oblastí.  Z tohoto „tavícího kotle“ by měli vzejít budoucí vojáci proti Rusku, jak někteří západní politici vyhlašují ke „konečnému řešení ruské otázky“… 
 
A co se děje nyní …
Světový hegemon v osobě Bidenovy administrativy podněcuje po celém světě lokální konflikty. Jemu (kolektivnímu Bidenovi) se nedaří začít rozsáhlou válku, jak si ji představujeme, tj. 3.světovou, protože se mu nechce být cílem úderu našich jaderných zbraní. On se domnívá, že světovou válku lze provést tak, že vytvoří po světě mnoho jejích ohnisek, jichž se zúčastní mnohé země, i ty, které mají mezi sebou rozpory. Přitom se ale ukazuje, že ne všude mu na to stačí síly různých proxy-států a formací, jež by tyto nesčetné války za něj vedly. Takže potřebuje ukázat svou mistrovskou třídu, jak on to dokáže. A tak začíná válku proti Húsitům a nyní ještě prohlašuje, že i proti Iránu – celý svět to sleduje.
 
Jaká je reakce světa?
Země, které dříve mlčely a hegemon si s nimi mohl dělat, co ho napadlo, už reagují negativně a brání se, jakkoli by si dříve nedovolily vyslovit nějaké výhrady proti počínání USA. Svět se tedy mění. Ale hegemon spěchá, protože mu dochází čas, přičemž nebere v úvahu mnoho faktorů. Hlavním z nich je faktor lidský. Lidé, díky pokročilému informačnímu prostoru, vidí, že v mnoha různých zemích jsou podobné hodnoty – rodiny, děti, budoucnost, mírový hospodářský rozvoj. To je báze, na níž se rozvíjí multipolární svět.
My říkáme: – „ctíme vaši kulturu, náboženství, nelezeme do vaší politiky, zakládáme s vámi hospodářské styky, které chceme rozvíjet k oboustranné výhodě. Na tom je založena platforma multipolárního světa.
Co jim nabízí Západ? – po staru: „my vás ochráníme, ale vy nám za to zaplatíte, a to nejen penězi, přírodními zdroji, ale i životy vašich občanů, protože půjdou bojovat za ideály naší demokracie v nějaké vzdálené zemi. Na to byla zaměřena ona „Strategie 2030“, kterou prezentoval J. Stolltenberg Evropě v roce 2019.
 
Všimněte si, jak Evropu mění v nástroj:
– V roce 2014 jí vykládají o strašné agresi Ruska proti Krymu a Rusko nyní sežere všechny – a proto se pojďme sjednotit a ukázat jim, že se jich nelekneme – a začíná celá řada vojenských manévrů kolem našich hranic, zvyšuje se množství letů jejich vojenských letadel podél našich hranic a probíhá mimořádně silná vlna rusofobie;
– Od roku 2018 začínají pumpovat zbraně do Ukrajiny, protože to je jediné jejich předpolí, které se s Rusy pere. Tohoto procesu se zúčastní ti, kteří ten projekt nastartovali – Američané a Britové a vtahují do procesu Evropu;
– V bodě, v němž se nyní nacházíme jim už říkají: – „…vážení Evropané, musíme se připravovat k válce s Ruskem“. Některým říkají že za 3 roky (Polsko, Pobaltí), Německu že za 10 let, Británii za 20 let – zkrátka se připravujte. A jak se mají připravit, jestliže v různých státech je branná povinnost legislativně definována různě, nebo vůbec není? Proto začínají změny v legislativě těchto států, a to nejen vůči jejich občanům, ale i vůči cizincům, kteří se občany budou chtít stát.
 
Ono totiž po skončení 2. světové války, kdy obyvatelstvo Evropy mělo války plné zuby, nicméně fungovala opozice dvou světových politicko-ekonomických soustav, které potřebovaly odstrašující vojenskou složku.
Ovšem po pádu SSSR a celé socialistické soustavy došli Evropané k závěru, že prezenční vojenská služba není a nebude nutná a vydaly se cestou profesionálních armád, zejména expedičních sborů, které byly používány především při zavádění pořádku a zajišťování jejich zájmů v bývalých koloniích a v akcích proti mezinárodním teroristům (za nimiž ovšem stály tajné služby největších západních zemí, zejména USA).
 
Posledních cca 40 let prohlašovali, že jejich zájmům postačí omezené moderně vyzbrojené profesionální sbory rychlé reakce, poslední 2 dekády podpořené umělou inteligencí, nebo jejími prvky.
Ukázalo se ale, v posledních letech, že to nestačí. Jistěže je to podraz na Evropu, jestliže jí říkají, že není jiné řešení než ozbrojený konflikt s Ruskem. Evropané ale bojovat nechtějí, takže musí někdo bojovat za ně. Američané si tím už prošli, a když se jim nedostávalo vlastních občanů, kde šli cestou pětiletých kontraktů s nepříliš vzdělanými lidmi. Takový systém formování armády ale vedl k poklesu kvality, a tuto kvalitu se snažili překrýt technikou. Dnešní zbraňové systémy například vyžadují profesionální výcvik – aby ho obešli zařadili AI a její prvky, takže vojákovi stačí „mačkat knoflík“… – to se ale ukázalo v novém pojetí války jako nepříliš účinné. Takže se začali vracet ke starému – k velkým armádám. Aby je naplnili, jdou cestou náboru migrantů za příslib občanství – tento model nyní startuje. A aby Evropany případně netížilo svědomí dehumanizují nás jako strašného nepřítele… – chcete-li se mu ubránit, utáhněte si opasky, dejte nám peníze a my najmeme lidi a celé to ruské nebezpečí během 3-5-10 let definitivně vyřešíme.
 
Takže sektářské myšlení plus nabírání zombie-vojáků z lidí, kteří se nemají kam vrtnout . Takový systém například fungoval se syrskými migranty na území Turecka a na území  základny mezinárodní koalice Al-Tanf v syrské provincii Homs, v jejímž bezprostředním sousedství se rozkládá uprchlický tábor, kde byly pro jeho obyvatele vytvořeny neúnosné podmínky – takže docela rádi brali vojenskou službu jako alternativu. Dosvědčilo to mj. interview se syrským žoldnéřem ve 40 denní azerbajdžánsko-arménské válce. Tomu nabídli 2.000 dolarů za účast v boji, ale i víc, pokud bude přinášet uřezané hlavy Arménů – po 100 usd za kus…
 
To bude možné přenést i na evropskou půdu – za předpokladu, že se tu migrantům vytvoří podobně nesnesitelné podmínky. Že to nejde? Proveďme si historickou retrospektivu: – na rozvalinách čeho se objevilo fašistické Německo? Když jsme u toho, měli by se evropští politici poučit z okolností pádu starého Říma, aby viděli, k jakým koncům takové procesy vedou. Nicméně, vraťme se o větu zpátky, k fašistickému Německu Oni tam přece před cca 90 lety začali pálením knih. Stejnou cestou se ubíral a ubírá kyjevský nacistický režim. Ukrajina se, nedlouho po svém osamostatnění, stala svého druhu laboratoří Západu, který tam testoval nejen biologické zbraně, ale i možnost totálního odlidštění obyvatel a vypěstování v nich až živočišné nenávisti proti všemu ruskému – třebaže mnozí z nich byli etnickými Rusy. Tam nacisté pálili cenné knihy a nahrazovali je speciální „literaturou“, kterou dokonale otravovali mysl obyvatel. Při návštěvě osvobozeného Mariupolu jsem viděl „literaturu“, podle níž nejen promývali mozky, ale i fixovali výsledek, aby tam proti vlastním spoluobčanům používali zbraně. Teď tam probíhají soudy s těmi bojovníky, kteří lidi, které měli bránit, jednoduše zabíjeli, protože se právě nevešli do algoritmu „svůj/cizí“. Takový cíl vytyčují před Evropou američtí ideologové.
 
Evropa byla hospodářsky velmi silná a oni ji všemi možnými prostředky oslabují a nyní na ni přesouvají celou zátěž tamního konfliktu. Potvrzuje se naše varování, že tam nejde o Ukrajinu ale o Evropu. Tu tam vtáhli ti eurokomisaři, ty vlády, instalované různými politickými technologiemi.
 
Obáváme se, že ta protestní hnutí (například žlutých vest, nebo nyní farmářů), jsou organizována jen v zájmu „vypouštění páry“ z přetopeného kotle, protože to protestní hnutí by mohlo být namířeno zcela jiným směrem – protiválečným. Copak oni něčeho podstatného dosáhli? Ne. Oni si neuvědomují, že je táhnou do války, v níž oni sami složí svoje kosti.
 
Je proces, nastoupený Evropou, z vojenského hlediska nezvratný?
Jde o to, jak rychle proběhne rozpad unipolárního světa na části a jak rychle proběhne nástup světa multipolárního – v obou působí své brzdy. Mnohé země chtějí žít v multipolárním světě, ale jsou mechanizmy, které jim neumožňují to provést rychle. Stávající model se brání, uvaluje různé sankce, vytváří různé „horké body“ a spouští se procesy, aby Amerika nepadla, aby onen „zářivý hrad na kopci“ dál žil. Proto Amerika nyní loupí zdroje svých spojenců a partnerů, zakazuje jim kupovat levnější zdroje a zboží. Proto vytvořila konflikt na Blízkém a Středním východě, aby zdražili Evropě logistiku dodávek potřebných zdrojů z východu, likviduje ji jako samostatný, suverénní objekt a mění ji v šedou masu, kterou vrhne na ruské bodáky. 
 
Takže, kdo nakonec půjde bojovat?
Pokud vezmeme současnost, tak za Ameriku bojovat se nikomu moc nechce. Pokud se ale ten proces stane nezvratným, pak celá ta masa lidí v Evropě může být obrácena proti nám. A my samozřejmě pokračujeme, i přes naše partnery, jednáme s Evropany a snažíme se je odtáhnout od toho krutého osudu, který by je v případě střetnutí s námi čekal. To, co říkají evropští politici i ti v uniformách, je jen malá část společnosti, která jistě na většinovou společnost vliv má. Ale Evropanům musíme nabízet alternativu, která jim přinese pozitivní výsledky. Dokonce i včetně možnosti jejich přesídlení na naše území – precedenty toho existují. Všemožně je odvést od neštěstí, které jim chystají Američané a Britové. Musíme na tom pracovat soustavně i společným úsilím s partnery v BRICS, ŠOS, ASEAN, atd. Pokud se toto povede, tak za hegemona nikdo bojovat nebude, minimálně i proto, že jemu samému dochází zdroje, jimiž byl zvyklý v případě nutnosti zalévat jiné státy – mám na mysli i vnitropolitické události v USA. Amerika může následovat osud SSSR nebo již zmíněné Římské říše, která vsadila na žoldnéře a nebyla schopna obhájit svoji státnost.
 
Nicméně zprognózovat tuto situaci pomocí AI nejde – vše záleží na člověku. Úsilí vynakládané Ruskem a jeho partnery ukazuje světlou budoucnost. Na druhé straně Evropané, jak řekl nedávno Borrell, nevidí světlo na konci tunelu.
 
Kteří jsou tedy ti aktéři onoho blížícího se multipolárního světa?
Jsou to země, které na Západě nazvali „osou zla“: – Rusko, Čína, KLDR, Irán a řada dalších zemí, které jsou té perspektivě nakloněny. Tyto země zaznamenávají pozoruhodný růst a vidíme, jak se obyvatelstvo planety začalo rozvíjet. A onu nelidskou podstatu světa anglosasů svět viděl a vidí například v sektoru Gazy, atd. Je dobře, že shodili masky…

Preklad: St. Hroch, 25. 2. 2024

Zdroje:

portrét St. Hroch

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore