Musíme se starat o lidi, kteří nikdy nemají existovat?

Obrázok od sohyun park z Pixabay

Alexander Losev*) u Dmitrije Kulikova v tv.pořadu „Formula smysla“
 (piatok 14. 1.)
„Formula smysla“ je tradičně prvním z programů, který začíná posuzovat „Davos“… „Davos“, to je sešlost, na níž miliardáři vykládají milionářům, jak bude žít všechno ostatní obyvatelstvo Země. A při pochopení tendencí, které tam zaznívají, lze dojít k určitým závěrům. My jsme svého času došli k závěru, že ceny energonosičů v Evropě půjdou nahoru, protože jejich klimatický program byl naprosto šílený.
 
Takže fórum začíná v pondělí, ale už teď se na stránkách Davosského fóra objevila zpráva o rizicích. A mně zajímala globální rizika ohrožující lidstvo letos, napřesrok a v horizontu 10 let. Zajímalo mě, zda Ukrajinu – konflikt, který podpálili, počítají mezi rizika. Byl, jsem překvapen tím, že ne, žádné závěry neudělali a když se díváte, jak to všechno hodnotí, vzpomenete si na klasika – Puškina v jeho souboru čtyř jednoaktovek „Malá tragédie“, kde píše o začátku moru…
 
Proč mě rozčílila ta zpráva o rizicích? Byli to oni, kdo roznítil konflikt, v němž umírají tisíce vojáků i civilistů, mimochodem oné Ukrajiny, kterou nechtěli přijmout mezi sebe. Tak tento hnědý mor – ti se uzavřeli v Davosu, kde budou popíjet šampáňo, a rizika, o kterých tam daleko v horách debatují, se nijak netýkají té tragédie, která se teď odehrává na východních územích, částečně osvobozených, ale částečně stále ještě okupovaných Ukrajinou.
 
Hlavním rizikem, o němž nyní v Davosu debatují, je krize ceny života. Ukazuje se, že růst cen energonosičů, inflace, zpřetrhání dodavatelských řetězců a obchodních vztahů s Ruskem, vedly k prudkému zdražení všeho. A miliardáři vykládají milionářům, že největším rizikem je pro světové elity – krize hodnoty života ve vyspělých zemích. Protože mnozí si ze školy pamatují, co se stalo v období Francouzské revoluce. Přičemž odpověď na otázku, co s tím – nedávají. Nejspíš nebudou dělat nic pro řešení, neodvolají protiruské sankce – včetně sankcí na vývoz ruského obilí do potřebných zemí, jehož úrodu loni Rusko zaznamenalo rekordní. Navíc sklizeň na Ukrajině bude letos výrazně nižší, pak stoupne cena života na celém světě.
 
Dalším rizikem je životní prostředí a anomální výkyvy počasí. Klima, klima a znovu klima – oni jiný program pro letošek nemají!
 
Dalším problémem, o němž tam hovoří, jsou hospodářské války. A opět nezmiňují Ukrajinu – u nich je to válka mezi USA a Čínou o Tajwan a s tím související omezení dodávek.
 
Je tam digitální bezpečnost, ale není tam válka na Donbasu…
 
Je tam propast v hodnotách mezi elitou a obyvatelstvem, problémy sociální mobility. Je zřejmé, že svět, který budují, kvůli němuž lámou země a obyvatelstvo, že ten svět připravují k distributivní ekonomice a k bůhvíčemu dalšímu.
 
Ještě zajímavější je desetiletá perspektiva.
Už tam není krize ceny života – zřejmě počítají s jejím překonáním.
Vůbec tam není geopolitika – nejspíš počítají s porážkou Ruska a s možností levného čerpání jeho přírodních zdrojů.
Hlavní je tam opět změna klimatu a možný neúspěch snah o její zamezení, živelní pohromy, surovinová krize, migrace.  A to je všechno!
 
Takže za největší problém považují sociálně-politické nepokoje, které mohou vzniknout v Evropě, v USA kvůli šílené politice vůči Rusku, Číně. Politika a ideologie naprosto zaměnily zdravý rozum v ekonomii.
 
Ještě se zmíním o analytikovi z Credit Suisse, který se jmenuje Zoltán Pozsar, který v pokračování témat Davosu píše, co jsou to dodavatelské řetězce a globální výroba – že dodavatelské řetězce jsou ve skutečnosti  odrazem toho, jak za ně platíte. Když Trump začal obchodní válku s Čínou, když začala válka s kovidem, když začaly protiruské sankce, napsal Zoltán Pozsar, že  válka, bez ohledu na to, zda je hospodářská nebo vojenská, má 5 následků:
 
·  Válka vždycky vyvolává inflaci. Jak budete bojovat proti inflaci, jestliže neodstraníte hlavní faktor? Pokud vedete válku proti Rusku, s inflací nic udělat nemůžete. V USA se sice inflace zpomalila, ale proč? Jen díky tomu, že koncem minulého roku dolar silně zpevnil vůči ostatním měnám – cena zboží v juanech, jenech, eurech pro Američany klesla. Takže zpevnění dolaru vytvořilo problémy partnerům USA, ale v samých USA snížilo inflaci – takže to je takový malý export deflace k partnerům …
·    Válka vytváří ohromné problémy pro průmysl,
·    Válka vytváří ohromné problémy  pro pohyb zboží a obchod,
·    Válka zavírá finanční kanály a hlavně:
·    Válka mění všechny čtyři druhy hodnoty peněz – nominální, úrokové sazby, měnové kurzy, hodnota zboží vyjádřená v těchto penězích.
 
A uvádí na příkladu Tolstého Války a míru, že lze i natvrdlému člověku vysvětlit cokoli. Jestliže ale lidé už něco vědí a jsou si svými znalostmi jisti, vysvětlit jim už nic nelze, protože toto vysvětlení už nepřijmou. A to je hlavní problém světové ekonomiky:
·       Nikdo nebude naslouchat tomuto vysvětlení.
·       Nikdo nebude bojovat proti válce.
·       Hnědý mor – to je normální.
·       Zavřít se v Davosu – je normální.
 
Ale udělat něco pro změnu této situace – to je chápání Davosu nedostupné!
 
Probíhající krizi jsme spolu probírali už koncem  prosince a došli jsme k závěru, že se naše ekonomika velmi dobře adaptovala k hospodářské válce, a máme velmi dobrou perspektivu růstu. Ano, bude to těžké, část odvětví se bude muset přeorientovat, někde to bude trvat dlouho, někde to poroste, jinde bude pokles, ale perspektivu rozvoje máme příznivou.
Pokud jde o rubl: – vidíme menší devalvaci v závěru roku, související s velkými nákupy měn na nelikvidním trhu. Za posledních pět obchodních dní překročil obrat na Moskevské burze 2 biliony rublů a byl zaznamenán nárůst ochodů v dolarech o cca 30%.  Nyní ale dolar je na mediálním kurzu 65Rbl. Faktory, které stabilizovaly rubl loni – kladné saldo obchodní bilance, atd., zůstávají. Proto netřeba propadat panice, nebo někam utíkat. Předpoklad pro kurs dolaru – mediální úroveň k rublu je 65 – vše je tatím stabilní.
Cena ropy: – The Economist píše, že ekonomické otevření Číny po karanténě vytváří obrovské předpoklady pro růst cen surovin, Čína bude opět nakupovat významné množství ropy, plynu a dalších surovin a Evropané, zvyklí na pokles ceny, pokud Čína nekupuje, narazí na dvojí problém – přechodně mají teplé počasí, nicméně zima, řečeno s Puškinem – k nim po Svatém týdnu přijde. Takže uvidíme, co budou povídat o cenách plynu. Jestliže čteme, že cena plynu poklesla na 800 (čerstvě na 600) dolarů, je třeba chápat, že jde pouze o vyrovnávací nákupy. Takže to, co předpovídá Davos, že krize ceny života, inflace – bude nadlouho. Je otázkou, zda to vydrží jejich politické systémy, jejich obyvatelstvo…

Tolik zatím úvahy ekonomické, a nyní si po anglosassku zafilozofujme…
Je tu ještě jedno zajímavé téma, které ozvučil koncem roku časopis The Economist, a to téma se týká etiky populace. Musíme se starat o lidi, kteří by mohli nikdy neexistovat?
O co jde? Vezměme Titanic – záchrana žen a dětí je mimo debatu, protože jde o bezbranné, křehké bytosti, které je třeba zachránit. Ty mohou mít dále děti, a ty děti, které se dále rodí, spějí do katastrofy. Je tedy potřeba plánovat populační politiku, anebo další politiku – například hypotéční sazby?
Když zvedáte hypotéční sazby, zdražujete bydlení, mladé páry odkládají početí dítěte – ty děti se nerodí.
Pokud se začínáte zabývat bojem s onkologickými onemocněními, připadají na 100 zemřelých na onko-onemocnění dvě nenarozené děti.
Pokud se budete zabývat bezpečností silničního provozu, je to sice 4x draží (jak vyjasnili v Británii) než výzkum a léčba onkologie, ale přitom na 100 mrtvých připadá 32 nenarozených dětí.
Pokud se zabýváte propagandou LGBT, změny pohlaví, atd. – logicky potomci nebudou. To je další problém, nebo to problém není?
Pokud vyvoláváte genocidy a války (viz to, co se děje na Ukrajině) – je třeba přemýšlet o lidech, kteří se nenarodí zabitým obyvatelům Donbasu nebo Ukrajiny?
Oni říkají, že to není třeba!
Takže hlavní důvod toho, že probíráme etiku populace, je, že je sice pravda, že jsou nějaké etické normy, ale věc nenarozených dětí je věcí těch zemí nebo skupin populace, které se nacházejí v rizikové skupině. Taková logika je také překvapivá.
Zdá se mi, že v naší logice a v naší etice, v našich morálních principech, je cosi silně jinak. Protože my vidíme problémy v naší demografii a v podpoře mladých rodin, v různých programech atd. A je šokující, nakolik odlišná je jejich filozofie – v podstatě malthusiánský přístup k problému, koho zachraňovat – a je-li vůbec nutné se zabývat problémy těch, kteří se ještě nenarodili.
O tom píší v The Economist. A odpověď dávají. Po výčtu všech těch problémů, jejich závažnosti, pak na konci článku „Musíme se starat o lidi, kteří nikdy nemají existovat?“, odpovídají:
Ne, život potenciálního potomstva není součástí ceny života vašeho.

A my tu hovoříme o jejich morálce na Ukrajině, o tom, jak Západem dodávané zbraně zabíjejí naše obyvatelstvo, atd …
Za tím vším stojí jiný obraz, velmi konkrétní vize budoucnosti… – budou-li potřeba lidé, nebo spíš bioidi seřízení pro systém jejich upotřebení (žádná rodina), vypěstujeme je uměle – ale zatím potřeba nejsou a naopak je třeba populaci snížit. Protože to vše překáží byznysu ve vydělávání.

Proč jsem se na to zaměřil? My vidíme, že se světová ekonomika přestavuje, a to velmi tvrdě. Ale k hlavnímu riziku (snížení ceny života, atd,) je třeba připravit obyvatelstvo. Oni potřebují přeformátovat mozky vlastního obyvatelstva – tak jak to popisovali Huxley, Orwell, Zamjatin a další spisovatelé píšící o Antiutopii. A tento krok/kroky směřují k tomu, jak přeformátovat svoje obyvatelstvo, politiku, jak vsugerovat politikům, co je třeba dělat, co je etické a co ne. Co se týká etiky populace a co je nutné ignorovat – v zájmu realizace jakýchsi vyšších cílů. Celý onen jejich klimatický program má za hlavní cíl zbrzdit rozvoj tohoto světa, odejít od industriálního rozvoje, snížit výrobu, spotřebu energií – z toho ale plyne hlad, nezaměstnanost, nemoci, atd. Protože životní úroveň lidí vždy závisí na množství dostupné energie. Pokud Evropa tuto energii ztrácí, Afrika ji z různých důvodů získat nedokáže, pak řízení populace, její snížení, je takovým dlouhodobým cílem.

Paralelně se bude měnit ekonomika, vyvstanou problémy pro rozvojové země, především problémy dluhové. Proč? V zájmu své hegemonie, vlivu, omezení růstu populace zbytku planety, ale i obyvatelstva vlastního, které je neužitečné a žije jen na konto úvěrů a podpor. Takže – žádný rozvoj ani svým občanům, ani celému světu nenabízejí. To, co se navrhuje, je pomalou degradací, přičemž hlavní je pro ně – vyhnout se revolucím, sociálně-politickým nepokojům, které se mohou dotknout jich osobně. Tedy uzavřít se bezpečně před okolím – ale onen „mor“, jak napsal Puškin, je stejně dostane.
To, za co bojují naši vojáci tam na Donbasu, bude pokračovat, protože je to boj o život a proti světu Antioutopie, kde budoucnost života není důležitá.

Námitka Dmitrije Kulikova:
Já se nedomnívám, že by na západě měli takovou hrůzu ze sociálně-politických nepokojů, protože jsou přesvědčeni, že je docela cynicky potlačí. Domnívám se, že všechny ty úvahy o růstu sociální nerovnosti jsou potřeba k něčemu jinému. Možná proto, aby miliardáři milionáře efektivně vylekali. Možná, že tento strach má usnadnit jejich řízení milionářů.
Alexander Losev:
To je zcela možné, ale je-li cílem, úkolem státu, zajistit zachování života, demografický růst – tak to jsou úkoly a cíle našeho státu. Jak to kontrastuje s cíli a úkoly anglosasů? Je možná dobře, že už nejezdíme do Davosu, že jsme se odpojili z tohoto programu a ani se tam nemíníme vrátit. Protože jsme natolik odlišní a natolik odlišný máme přístup k lidem, k rozvoji, že dohodnout se s nimi tam, to se zatím skutečně nepodaří. My budeme prostě plnit úkoly vytýčené prezidentem a bránit život – a pak uvidíme. Protože jestliže je sice Západ tak silný a má tak obrovský HDP, jak vykazuje, pak pokud odhodíme plevy a dluhy jejich ekonomiky, vychází to tak, že bojujeme s rovnocenným protivníkem.
A navíc: – srovnáváme-li škody na evropské ekonomice od zavedení protiruských sankcí, tak následky pro naši ekonomiku jsou nesrovnatelně nižší. Evropané ztratili bilion jen na energii a jestliže posuzujeme to, co pro ně není etický problém, tedy umírání lidí na Donbasu a možná další úmrtí lidí na Ukrajině …

Takže my se soustředíme jen na sebe, na vítězství, na svoje hospodářství – a dohadovat se s nimi budeme až potom, až se jim rozsvítí v hlavě poté, co v důsledků klimatického programu dorazí svoji ekonomiku.

*) Alexandr Losev (1970) – finančník a politolog, člen předsednictva Rady pro zahraniční a obrannou politiku RF
 

Preklad: St. Hroch, 17. 1. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore