Kolektivnímu západu už zbývá docela málo času…

Prof.Dmitrij Jevstafjev    24.11.2023
 
Především, pokud jde o Institut Jamese Huttona, který byl založen jako velmi seriózní organizace, kde pracovali seriózní lidé, a mimochodem nemá ani nic společného s paní toho jména, která pracovala na Baker Street. Ačkoli, abyste věděl, tam na tom Kolektivním Západě (KoZa) se proplétají takové příbuzenské vztahy, že to vypadá až komicky. Víte, jak se to říká: – „Nestřílejte pianistu, dělá, co umí…“ – no a u nich si objednávali důležité věci a objednávali i tuto blbost. Jestliže po dvacet let objednávají stále tutéž blbost – jak oblbovat lidi, tak co by se tam nějak přepínali, že? Jak řekl kterýsi napůl zapomenutý filozof dneška, Kličkův předchůdce Bogdan Titomir: – „…ať to žerou, když nám za to platí“. A co s tím tedy má Huttonův institut společného?
 
Tak, dva jejich znamenití lidé píší do skoro akademického časopisku „Foreign Affairs“, a celý problém spočívá v tom, že dříve Západ dával všelijakým Papuáncům a jiným domorodcům naději, a ti jim to žrali. No a dnes jsou ti Papuánci chytřejší a naději darovanou jim KoZa, nejedí a celý ten objemný článek je věnován tomu, co udělat, aby to zase žrali. Přitom jádro problému je v tom, že Západ, ať už evropský nebo americký, má zcela upřímně za to, že díky své moci má právo určovat koho lze genocídit, kolik a koho lze zabíjet.
 
Obecně vzato, svět nabízený oním KoZa, je jedním velkým „Belgickým Kongem“, kde člověku za nesplnění plánu na plantáži jeho dítěti odsekávali ruce. Nikoli jemu, ale dítěti – protože on musel dál pracovat. Vůbec se mi zdá, že jde o jakýsi příšerný experiment, kterým má zjistit, kolik je třeba zabít dětí, aby se dospělí vzdali… – ta myšlenka mě neopouští.
 
A pokud jsme už promluvili o Gaze, tak nemohu neříci to, co mě naprosto hrozně šokuje. Objevily se zprávy, a pokud se potvrdí, tak to kardinálně mění celý obraz: – ukazuje se, že izraelská vojska při vyčištování Gazy našla cvičiště Hamásu, kde byly zbudovány prvky obranných pozic Izraele: – hraniční zeď, opevněné pohraniční pozice Izraele, včetně maket tanků na nichž se cvičili, atd. Dovolte, ale nějací týpci na nevelkém otevřeném území zbudují takové cvičiště, na němž zřejmě dost dlouhý čas cvičí na maketách, jak ničit izraelské tanky – a on si vážně toho nikdo nevšimne? To mi tedy promiňte… – pokud by to byl nějaký paintballový klub, tak by tyto paintbalisty u nás, v USA, Německu sebrali v cukuletu. Ale tam to probíhalo nějakou dobu. A čím déle trvá ta fantasmagorie v Gaze, tím víc takových otázek bude. Domnívám se, že se ještě dovíme mnohé, mnoho takových, pro Američany a Izraelce nepříjemných dokumentů ještě vyplave…
 
Řeknu vám, že zatím souhlasím, pokud jde o nějaké dočasné parametry, zatím nejde o arabsko-izraelskou válku ale o palestinsko-izraelský konflikt. Ale Izrael si zvykl právě na palestinsko-izraelské konflikty a 1. libanonská válka v roce 1982 byl poslední konflikt s elementy arabsko-izraelské konfrontace. Ten, mimochodem, trval v aktivní fázi celkem dva-tři měsíce, pak se všechno ještě dlouho táhlo. A mimochodem, mrtvých bylo – vzhledem k tomu, že se strany arabských armád bojovala armáda Sýrie, a účastnila se i naše skupina vojsk (řekněme na pozicích poradců), tak na straně Izraelců bylo 650 mrtvých, zatímco ohlášené ztráty Izraelců ke včerejšku činily 400 lidí. No, a řeknu vám, že číslo 650 mrtvých může být překročeno – a to nebojují proti armádě, ale s polovojenskou silou, což je pro Izrael velká výzva, protože délka a intenzita tohoto konfliktu… – ale obraťme list:
 
Podívejte se, jak Evropané ekonomicky slábnou, politický nesoulad roste každým týdnem, ale ve stavu ekonomického oslabování jdou do velké evropské války na Ukrajině. Oni posílili za poslední dva měsíce svoje angažmá v konfliktu, což je velký manévr. A nechtějí snad naši evropští „partneři“ vyjít ze stavu politické rozdrobenosti díky válce? Možná.
 
Ještě nakonec k vystoupení našeho prezidenta na G-20 – on tam řekl toto: „Nezbylo příliš mnoho času, aby největší ekonomiky světa vyskočily z rostoucího chaosu. Jen je třeba zapnout mozek a řídit se zdravým rozumem a dál netonout v onom naprostém bahně propagandy“. Přece, to, co velmi mnozí na oné dvacítce říkali, není nic jiného než soubor hesel bez reálné podstaty. Ale času skutečně nezbývá příliš mnoho a nejsem si jist, zda našemu prezidentovi tam skutečně naslouchali…