Kolaps bank v USA se nedá zastavit… co bude následovat?

Obrázok od mohamed_hassan z Pixabay

Kalifornský státní regulátor v pátek nařídil uzavření jedné z největších bank v USA, Silicon Valley Bank (SVB). Zároveň vyšly najevo problémy banky Silvergate, která půjčovala kryptoměnovým burzám a start-upům. Na pozadí těchto zpráv ztratili čtyři američtí bankovní giganti během jediného dne více než 52 miliard dolarů ze své tržní hodnoty. Zda to znamená začátek nové globální krize na úrovni roku 2008, zkoumal Prime.
 
Kdo banky shodil?
Uplynulý týden byl na americkém akciovém trhu náročný: ve čtvrtek 9. března ztratily banky JPMorgan Chase, Bank of America, Citigroup a Wells Fargo během jediného dne obchodování 52 miliard dolarů ze své hodnoty. Výprodej byl vyvolán zprávami o problémech dalších dvou hráčů, Silvergate Bank a Silicon Valley Bank. Druhá jmenovaná je podle objemu 16. největší bankou v USA.
 
Vedení SVB ve středu uvedlo, že banka ztratila zhruba 1,8 miliardy USD z prodeje portfolia cenných papírů v celkové hodnotě 21 miliard USD, což bylo zase vyvoláno poklesem vkladů klientů. Bylo rozhodnuto o záchraně kapitalizace dodatečnou emisí akcií v hodnotě 1,75 miliardy dolarů, což způsobilo propad akcií o 60 % během čtvrtečního obchodování.
 
Pokud jde o dalšího “outsidera”, banku Silvergate, její problémy sahají až do roku 2022 a souvisejí se spoluprací s kryptoměnovými společnostmi: ty začaly hromadně vybírat své peníze, když se snažily přežít krach kryptoměnové burzy FTX. Banka utrpěla obrovské ztráty a ve středu 8. března oznámila, že jde do likvidace.
 
Geometrie FEDu
To, co se děje v americkém bankovním sektoru, však nelze považovat za lokální problém – dost pravděpodobně jde o začátek nové globální finanční krize srovnatelné s rokem 2008 (viz komentář St. Hrocha níže). Tehdy se také zdálo, že problém v oblasti amerických hypotečních úvěrů pro střední třídu nemůže vážně ovlivnit zbytek světa. Jak ukázala historie, inflační setrvačník se před 15 lety roztočil po celé planetě, od vyspělých zemí až po ty nejchudší.
 
Podle Michaila Vasiljeva, hlavního analytika Sovkombank, je hlavní příčinou současných problémů v amerických finančních a dalších strukturách za posledních 40 let nejrychlejší cyklus zpřísňování měnové politiky Fedu v boji proti rekordní inflaci.
 
Fed za poslední rok zvýšil svou klíčovou dolarovou sazbu z 0,25 % na 4,75 %. Kromě toho americká centrální banka snižuje svou bilanci o 95 miliard dolarů měsíčně stahováním přebytečné dolarové likvidity,” poznamenal expert a dodal, že „peníze zdražují příliš rychle a firmy na to nejsou připraveny, protože si v posledních letech zvykly žít s nulovými sazbami a přebytkem likvidity“.
 
Tyto kroky však nebrání tomu, aby inflace v zemi zůstala trvale vysoká (v lednu činila 6,4 % oproti cílové hodnotě 2 %). Proto Fed nadále signalizuje svůj záměr zvýšit sazbu ještě výše. Právě toto jednání úřadů vedlo k výprodeji na trhu dluhopisů.
 
Takto klesaly ceny na americkém dluhovém trhu od podzimu 2020. V důsledku toho investoři, kteří investovali do dluhopisů, trpí ztrátami,” dodal Vasiljev. SVB měla v dluhových cenných papírech investováno přes 120 miliard dolarů. Kč a se zvýšením sazeb Fedu se ztráty banky stupňovaly. V důsledku toho došlo k bankrotu.
 
V uplynulém roce byl americký akciový trh pod tlakem rostoucích sazeb, přičemž při každém kole zpřísňování ze strany amerického regulátora se v ekonomice něco historicky “zlomilo”, připomněl Igor Gerasimov, analytik mezinárodních akciových trhů ve společnosti BCS World Investments.
 
Minimálně docházelo k poklesu akciového trhu a zpomalení podnikatelské aktivity, maximálně k finančním krizím, které pak zachvátily celý svět,” uvedl s tím, že situace je nyní potenciálně negativní pro středně velké regionální banky. Trh zatím hodnotí pravděpodobnost “nákazy” tohoto rizika pro velké banky jako nízkou.
 
Gerasimov nyní vidí hlavní riziko pro akcie regionálních bank, First Republic Bank a Signature Bank. Potenciální problémy se mohou objevit u Charles Schwab, ale zatím jde o nepotvrzené zvěsti. Z velkých mezinárodních hráčů upozorňuje na problémy Credit Suisse: Je to první banka, kterou je třeba sledovat, protože její rizikový profil by mohl systémovější.
 
Kryptoměny a hloupost
Vedle hlavního důvodu – politiky Fedu – má vznikající bankovní krize i druhý problém, dodává analytik Sovcombank Vasiljev. Jde o potíže krypto burz a kryptoměn.
 
Velká část problémů v kryptografickém průmyslu je také způsobena rychlým zpřísněním finančních podmínek, protože mnoho obchodních modelů je nastaveno tak, aby fungovaly při téměř nulových sazbách a levných úvěrech,” uvedl.
 
Právě to vedlo ke krizi podobné banky investující do start-upů, Silvergate Bank.
 
Na prahu nového roku 2008?
Vasiljev předpovídá další zhoršení situace v americkém a globálním finančním systému a pravděpodobnost finanční krize hodnotí jako vysokou. “Fed propásl okamžik boje s inflací a nyní se rychle snaží zvýšit sazby. Nyní je však velmi pravděpodobné, že bude nutné uvrhnout ekonomiku do recese, aby porazili inflaci,” vysvětlil.
 
Očekává se, že americká centrální banka na svém příštím zasedání 22. března zvýší sazbu o dalších 25 bazických bodů na 5 %. Trh se domnívá, že Fed do června zvýší sazbu na 5,5 procenta. Čím více regulátor zvýší klíčovou dolarovou sazbu a čím déle ji bude držet na svém maximu, tím větší je pravděpodobnost finanční krize a globální recese.
 
Nemělo by se zapomínat, že v roce 2008 se americká ekonomika zhroutila právě pod sazbou Fedu ve výši 5,25 procenta.
 
A co Svět?
Profesorka Kolumbijské univerzity Angela Lee předpovídá: „Ačkoli je nepravděpodobné, že by kolaps SVB měl zásadní dopad mimo oblast technologií, bude „katastrofální” pro startupy a pro atmosféru v Silicon Valley obecně“. A dodává:  „Startupy se nemohou dostat ke svým finančním prostředkům a firmy kvůli tomu končí. Nálada, která z toho vznikne, bude mít rozkladný efekt po celém světě.”
 
Globální ekonomika od roku 2020 podstatně zvýšila zadlužení, aby se vyrovnala s následky pandemie kovidů. Vasiljev proto předpovídá, že prudké zpřísnění finančních podmínek by mohlo vyústit v novou finanční krizi globálních rozměrů.
 
Pokud Fed ve strachu z recese přejde k uvolňování politiky dříve, než porazí inflaci, riskuje, že se zopakuje stagflace ze 70. let, kdy Americe trvalo 20 let a zvýšení sazeb na 20 %, než porazila zakořeněnou inflaci,” spekuluje analytik.
 
Recese ve světové ekonomice by podle něj mohla stáhnout ceny komodit a snížit spotřebu. Lidé na Západě budou nakupovat méně. Čína bude méně vyrábět. Právě tímto způsobem může mít sazba Fedu přímý dopad i na ruskou ekonomiku a ruské investory, uzavírá agenturní tazatel.
 

Preklad: St. Hroch, 11. 3. 2023

Komentár St. Hrocha

Obávám se, a vývoj tomu nasvědčuje, že dopad bude daleko hlubší než v roce 2008…

Tehdy, v roce 2008, se krach banky Lehmann Brothers s kapitalizací kolem 800 miliard dolarů stal odpovědí na řadu amerických vnitřních jevů. Sesypal se celý hypotéční trh, ruku v ruce s dutým bytovým trhem, a to vše spadlo na hlavy prostých Američanů: – z jejich kapes vyletělo 16 bilionů dolarů, 10 milionů jich přišlo o střechu nad hlavou, a vlny této krize oběhly celý svět.
 
Podle dostupných informací, byla kapitalizace SVB kolem 210-220 miliard dolarů, což je velmi mnoho. Komické je, že pár dní před kolapsem tuto banku FORBES zařadil do TOP nejlepších bank USA. Byla to taková typická moderní banka, která široce obsluhovala zelený program, bylo v ní kolem 60% start-upů souvisejících se sluneční energií, řada dalších společností spojených se zelenou energetikou, ale také mnoho kalifornských vinařů.
 
V bance vznikla velká „díra“ v bilanci jednoduše kvůli jejímu špatnému řízení. Byla podceněna diverzifikace aktiv a zajištění rizik – ohromné množství peněz bylo vloženo do dlouholetých obligací, které ztratily podstatnou část hodnoty v souvislosti se zvyšováním klíčové sazby FED. Pokoušeli se bilanci skrývat a jistou dobu se jim to dařilo, pak ale insideři zavětřili, že cosi není v pořádku a začali houfně vybírat své peníze – 40 miliard dolarů. Na to se banka snažila zareagovat prodejem oněch obligací, ale výsledek byl další úbytek cca 2 miliard dolarů.
 
Přitom po celou dobu předtím se start-upy, hedgeové a venturní fondy cítily v pohodě – při nulové klíčové úrokové sazbě…
Proč FED zvýšil klíčovou sazbu? Nejdříve v době kovidu Trump nechal natisknout bilion dolarů a po něm Biden další 3 biliony?. Poté FED začal šlapat na brzdu a zvyšovat sazbu, což naprosto zneatraktivnilo obligace. V SVB svoje hospodaření zatloukali. Zajímavá je v tomto případě rychlost (několik hodin), s jakou finanční regulátor převzal kontrolu na bankou, což může svědčit o podstatnějších problémech a přešlapech v bance, o nichž se zatím nepíše. Nejhorší je tu ale skutečnost, že 98% aktiv klientů nebylo pojištěných. Zhruba 3% účtů klientů bude dostupných v pondělí, ale ostatní prostředky jsou přechodně zmrazeny, což předmětným firmám způsobí firmám problémy s placením svých závazků – experti poukazují na to, že to celé může trvat i půl roku.
 
Celá tato aféra je dalším dokladem systémovosti problémů, očekávají se problémy regionálních bank a úvěrových organizací, ale nejen jich – viz v článku citované potíže CreditSuisse, která ovšem nejspíš není zdaleka jedinou velkou bankou, která je v problémech. Pokračuje vyfukování mýdlové bubliny kryptoměn a IT sektoru jako celku. Jaké další důsledky tato a další očekávané aféry budu mít, ještě uvidíme, ale nic pěkného to nebude…
Na pondělí je svoláno mimořádné jednání FED…

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore