Kapitalizmus končí a Západ ho chce nahradiť globálnym otroctvom

Zlověstný plán globálních elit (Za co Západ utratí peníze ruských oligarchů).
Andrej Fursov 12. března 2023
 
Žádná konkurence už neexistuje. A už vůbec neexistuje trh. Existují oligopoly. Na konci dvacátého století se rozhodujícím faktorem samotné materiální výroby staly nehmotné faktory, tedy sociální sítě, informace. A ti, kdo si je monopolizovali… Na Západě se jim říká ekcisté (angl. access=přístup). Tedy ti, kteří mají přístup k meta-datům, začali šplhat na vrchol pyramidy.
A skutečně, z technologického hlediska je to nyní dominantní struktura.
 
Značné části té populace, kterou se chystají na Západě oloupit…  je třeba dát jen  trochu chleba… To je tzv. základní příjem. A samozřejmě jim poskytnout podívanou. Potřebují být ponořeni do metavesmíru, aby byli uvnitř tohoto fiktivního světa. A hlavně je udržovat v sociální atomizaci a mimo vzájemný kontakt.
 
S ekologickou agendou se utlumuje průmysl i zemědělství a zavádí se spotřeba na příděl. Globalistické elity se jistě budou snažit srazit střední třídu na úroveň chudoby. No a globalistický sen se stane skutečností – všichni budou chudí a nad nimi bude tato bohatá vyšší třída. Situace bude ještě horší než v Latinské Americe v 80. letech a v Rusku v 90. letech, kde se lidé nesmířili s tím, že jsou okrádáni.

 
Jak se měnila nerovnost v Rusku (1905-2015):
o Lidé s nízkým příjmem: 50 % Rusů
o Lidé s průměrným příjmem: 40 % Rusů
o Nejbohatší: 10 % Rusů
Hodnoty v grafu reprezentují „podíl na celkovém koláči“ příjmů.
  
To, že se na Západě začíná mluvit o přídělové spotřebě, o přídělovém hospodaření dokonce i v souvislosti s vodou, to vše potvrzuje předpovědi Jacquese Attaliho, které učinil před 10-12 lety ve své knize „Stručné dějiny budoucnosti”. Řekl, že budoucností světa je globální distributivní ekonomika – vůbec ne trh. Globální distributivní ekonomika spočívá v mimoekonomické kontrole. A právě zde jsou důležité i meta-vesmíry jako prostředek kontroly sociálního chování lidí. To znamená, že je zde vše svázáno dohromady – had se zakousne do svého ocasu.
 
Schwab kdysi řekl, že na pořadu dne je vytvoření tohoto nového světa, této „nové normality”… V cestě mu stojí tři překážky. První. Je to společenský odpor. Druhou je pomalé tempo. A třetí. Pokud se z tohoto procesu vymaní jedna velká země. No, v tuto chvíli je zcela jasné, že z tohoto procesu vystupuje Rusko. U Číny to tak jasné není. To však neznamená, že by nadnárodní struktury ztratily své postavení v té části světa, kterou ovládají. Mohou si je udržet v těch regionech, které prohlašují za demokratický svobodný svět, v konfrontaci s Čínou a Ruskem.


Konfrontace Ruska s Postzápadem je nadlouho. Pokud tu nedojde ke zradě, ke kapitulaci. Pokud nedojde ke katastrofě. Ale opakuji, tím, že se prohlašují za svobodný svět… – řekněme, Severní Amerika, západní Evropa, Austrálie… – tak nadnárodní vrchnosti v žádném případě neztratí svou moc. Neakumulovaly a neupevňovaly přece tuto moc 400 let jen proto, aby se jí celé vzdaly.
 
Mimochodem, co mohli „nadnacionálové” během krize urvat, to urvali. Souhlasím s těmi analytiky, kteří se domnívají, že jedním z cílů, takovým, vážně míněným ekonomickým, bylo v současné situaci vyvlastnění ruských oligarchů. Tento úkol vytyčila Christine Lagarde již v roce 2012, když vystoupila v Tokiu na společném zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Uvedla, že jedním z hlavních úkolů je vyvlastnění „mladých” peněz. Potřebovali  jen záminku…
 
Nyní se příležitost naskytla. A v zásadě, pokud počítáme majetek, nemovitosti, jachty a tak dále, byly nyní ruským oligarchům zabaveny asi dva biliony dolarů. Samozřejmě, že v porovnání s majetkem, který ovládá světová špička… – a světová špička toho ovládá… Teď jedno procento světové špičky, ovládá 35 bilionů dolarů z 90 světových. No, 2 biliony dolarů proti 35 není zas tak moc… Ale proč si nevzít to, co „špatně leží“? A tak si to vzali…
 
Postkapitalistický systém, který vymysleli ultraglobalisté… – ještě neznamená, že bude fungovat. Ale je založen na kontrole… A co je to kapitalismus? Je to přivlastňování si objektivizované práce, která se realizuje jako sebezvyšující hodnota. Protože se hlavní výrobní faktory stávají nehmotnými, tj. sociální chování, informace, vzdělání, je to právě jejich přivlastnění a zavedení kontroly nad nimi, které zajišťují fungování nového systému. Kontrola prostřednictvím sociálních sítí. Kontrola nad těmi potřebami, které „cpe” reklama. A celou řadu dalších věcí. To znamená, že se vytváří zásadně odlišná forma sociální kontroly.
 
Ta se bude odehrávat především na Západě, přesněji řečeno na post-západě. My jsme zatím mimo tento proces… Oni nás vypnuli, my jsme vypnuli je. Nevadí – bylo to štěstí v neštěstí.
 
Kapitalismus, vrchol kapitalistického systému, si už na konci dvacátého století uvědomil, že místo něj je třeba vytvořit něco jiného. Dokud existoval Sovětský svaz, nebylo možné se rozšoupnout. Když pak Sovětský svaz skončil, když se zhroutil, tak na patnáct let dostal Postzápad oddechový čas – a drancoval socialistické dědictví. Pak přišla krize. No a je naprosto jasné, že kapitalismus končí. A oni se snaží vybudovat zcela nový systém.

Situace je prostě taková, že když se systém hroutí a, zhruba řečeno, létají z něj třísky, je velmi těžké realizovat nějaký plán. Tak, například: – nejprve existoval plán evolučního přechodu k postkapitalismu, vytvoření dvou společenství. Trans-pacifického a Transatlantického. Do toho vleze Trump, respektive síly, které ho dosadily, a evoluční přechod k postkapitalismu rozbíjí. Vzniká revoluční plán, za nímž stojí Demokratická strana USA. Rusko se však z tohoto projektu stahuje a Čína se do něj nijak nehrne.
 
Ať už tedy v dějinách existují jakékoliv plány, nikdy nejsou plně realizovány. Ale to, že současní světoví vůdci, mají plán na vytvoření systému, ve kterém především vyloučí obrovskou část těch lidí, kteří byli v posledních 100-150 letech beneficianty, z řad beneficiantů. To je naprosto jasné. A také to, že chtějí vybudovat zásadně nový systém.
 
Stále říkám, že Schwabova kniha je mnohem odpornější a zlověstnější věc než Hitlerův Mein Kampf.
Hitler chtěl vytvořit nový světový řád, což je čistě politická záležitost. Co dělá Schwab? Schwab propaguje systém, v němž, řečeno marxisticky, výrobní vztahy vyžadují změnu lidské povahy. Schwabovy knihy by teoreticky měly být stejně zakázané jako Mein Kampf. A přesto jsou jedna za druhou masově překládány. Lidé zřejmě nechápou, že Schwabův postkapitalismus je v podstatě posthumánní společnost.
A myslím, že spousta lidí to dříve či později začne chápat a bránit se tomu. Protože nikdo nebude chtít být proměněn v člověčinu, v lidské maso, v dobytek…