Jaké vidíme zvláštnosti útoku na Izrael

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Selhání špičkových bezpečnostních systémů země je k zamyšlení
Valerij Iljin          
 
Podivnosti spojené s útokem Hamásu na Izrael ze 7. října a události, které následovaly, již vyvolaly mnoho otázek.
 
Podivnost č. 1. Izrael o přípravách útoku nevěděl.
 
Podle CNN americké zpravodajské služby varovaly izraelské úřady několik dní před útokem Hamásu. Pásmo Gazy je úzký kus země o rozloze asi 365 km2, který je monitorován izraelskými službami nahoru i dolů. Během útoku však vyšlo najevo, že se Hamásu a Palestincům podařilo přípravy před izraelskými zpravodajskými službami nějakým způsobem utajit. Proti této verzi stojí informace nejen americké CNN, ale i egyptských zpravodajských představitelů, které poskytla agentura Associated Press, že egyptské zpravodajské služby předávaly izraelské straně opakovaná varování o tom, že teroristická skupina z Gazy chystá “něco velkého”. Všechna však byla ignorována.
 
Všichni politici v Izraeli byli předními politologickými publikacemi od začátku letošního roku varováni před tím, co Izrael čeká. Příkladem je článek v časopise Foreign Affairs ze 7. února 2023 “Třetí intifáda?” (“The Third Intifada? Proč by izraelsko-palestinský konflikt mohl znovu vřít”).
 
“Šance na třetí intifádu jsou nyní vyšší než v posledních letech……
 
Soupeření vyvolané blížícím se odchodem Abbáse, každodenní násilí mezi lidmi, plíživá anexe palestinských území – to vše má potenciál eskalovat a přinejmenším v tuto chvíli jsou šance na plně vyjednané řešení již ztraceny. Snahy USA a dalších izraelských spojenců zabránit provokativním návštěvám (členů Netanjahuovy “krajně pravicové” vlády) a zakládání osad v “horkých zónách” jsou příkladem skromných kroků, které mohou být často neúspěšné, ale mohou zabránit širší konfrontaci. Aby se zabránilo třetí intifádě, musí Izraelci, Palestinci a jejich partneři myslet v malém – denně pracovat na tom, aby zabránili všem možným jiskrám, a pokud se objeví, rychle jednat, aby se zabránilo vznícení suchého střelného prachu.”
 
Podivnost č. 2. Izraeli se nepodařilo útoku zabránit.
 
Krátce před úderem na izraelská kontrolní stanoviště a velká města 7. října Hamás spořádaně přivážel MLRS, pozemní síly, paravýsadky a další vybavení. Z nějakého důvodu zůstaly přípravy a první kroky bez povšimnutí a žádný preventivní úder nebyl zahájen. Zároveň nikdo z izraelského vedení nevěnoval pozornost symbolice data 7. října (výročí války soudného dne z roku 1973, které zároveň připadlo na šabat, významný den pro Židy), a pokud ano, nebil na poplach veřejně. Armáda a policie navíc dostaly rozkaz nepodléhat provokacím a nekonfrontovat agresivní skupiny “demonstrantů” shromažďujících se na hranici mezi Gazou a Izraelem.
 
Zdá se naprosto nemožné, že by Hamás mohl provést překvapivý útok, říká velitel praporu Kerem Šalom, který oblast dobře zná: “Něco mi tu nesedí! Je to hádanka, na kterou nemohu najít odpověď. Vím, jak se věci v pásmu Gazy a na hranicích mají. Byl jsem velitelem sektoru Kerem Šalom (Rafih), velel jsem sektoru Kissuf, znám dobře obvodový plot, vím, jak tam armáda pracuje. Byl jsem v uprchlickém táboře Šatí v pásmu Gazy, měl jsem na starosti uprchlický tábor Džibálíja, přepady na plotě i hluboko uvnitř oblasti.Setkal jsem se s Gazany….Bariéra je postavena tak, že se přes ni nedostane ani liška…
·        Tak jak se sakra mohl palestinský traktor dostat do blízkosti plotu a nikdo nereagoval?
·        Jak to, že bariéru překročily stovky teroristů a civilistů a nikdo na naší straně nehnul prstem?
·      Jak to, že do desítek izraelských osad dorazili pěšky i v autech od hlavy až k patě ozbrojení teroristé, aniž by naše strana jakkoli zareagovala?
·        Jak je možné, že na ně nebyla vypálena jediná kulka? Jak je možné, že se to všechno odehrálo přímo před naším nosem?
·        Kam se poděly tisíce vojáků?”
 
Zvláštnost č. 3. Hraniční závora a alarmy nefungovaly.
 
Kanadská internetová publikace Global Research zveřejnila článek velitele jednoho z úseků vojenského plotu, který naznačuje, že se jedná o “nepřekonatelnou izraelskou bezpečnostní bariéru kolem pásma Gazy”. Elektronické systémy na hranici, do jejichž vybudování a vybavení Izrael investoval miliardy dolarů, se však ukázaly jako nepoužitelné. Četné kamery a senzory také nedokázaly útok islamistů odhalit a zastavit, stejně jako bojové hlídky, které se z nějakého důvodu prostě neobjevily. Palestinské bezpilotní letouny dokázaly v tichosti zasáhnout automatické kulomety a senzorové věže, zatímco útočné týmy Hamásu v tichosti vyhodily do povětří “plot” a překročily hranici. Nikdo se na ně nepokusil zaútočit. Plot je přitom vybaven nejvyššími stupni obranné pohotovosti.
 
Dohledové systémy rozeseté podél hranice monitorují každý její centimetr. Jakýkoli pohyb je zaznamenán před překážkou a funguje ve dne v noci. Každý den před svítáním se zde provádí procedura “poplach za úsvitu”. V tuto hodinu jsou všechny jednotky vzhůru, noční směnu vystřídá denní. Velitel každého týmu zkontroluje bezpečnostní osu, aby se ujistil, že během noci nedošlo k žádnému vloupání….. A právě v tuto hodinu pronikly do Izraele stovky teroristů z Hamásu. Stovky vojáků izraelské armády byly zabity přímo v táborech a kasárnách kvůli špatně fungujícímu poplašnému systému.
 
Analytici kanadské společnosti Global Research dospěli k jednoduchému a jednoznačnému závěru:
 
“Útok byl zřejmě schválen s cílem uzavřít knihu o Palestině.”
 
Podivnost č. 4. Ústupky Hamásu a Palestincům v předvečer invaze.
 
Z hádek v izraelských médiích a internetových zdrojích mezi tamní levicí a pravicí vyplývá, že krátce před invazí bylo velkému počtu Palestinců (až 20 000 denně) umožněno denně odjíždět za prací do Izraele – z Gazy a do Gazy. Pravice se domnívá, že Arabům byl záměrně znemožněn přístup do mešity Al-Aksá, která se nachází na Chrámové hoře a je hlavním bodem náboženské jednoty a zároveň nesouladu mezi muslimy a Židy. Další klíčová výtka pravice: proč úřady udělaly Hamásu tolik velkých i malých ústupků, až po to, že jeden z jeho vůdců, Ikhiya Sanwar, zatímco byl v izraelském vězení, získal z rozhodnutí Nejvyššího soudu země (stejného, proti kterému B. Netanjahu a jeho příznivci bojují) vysokoškolské vzdělání na jedné z izraelských univerzit. Opět za izraelské peníze se vyléčil z rakoviny. Nyní žije Sanwar v podzemní vile a nadále vede Hamás. Levice reaguje tím, že nadhodí téma – proč je mezi zabitými členy Hamásu tolik levicových aktivistů. Mezi argumenty se objevuje i pohled americké pravice (např. známého ekonoma a politického komentátora Paula Craiga Robertse), který připomíná, jak ještě v březnu 2019 krajně pravicový premiér B. Netanjahu potvrdil úzké spojenectví izraelské pravice s Hamásem v prohlášení pro členy Knesetu ze strany Likud:
Každý, kdo chce zabránit vzniku palestinského státu, musí podporovat Hamás a převádět mu peníze. Je to součást naší strategie, jak izolovat Palestince v Gaze od Palestinců na Západním břehu Jordánu.”
 
Podivnost č. 5. Lhostejnost bezpečnostních složek k průlomu militantů.
 
Navzdory všeobecnému přesvědčení Palestinci neobcházeli opevnění a základny izraelské armády. Agresivně vtrhli na kontrolní stanoviště i na základny, kde se nacházela obrněná vozidla. Stále není jasné, kde se v té době nacházely hlídky, strážní ve službě a krycí jednotky. Výsledkem bylo, že islamisté snadno obsadili kontrolní stanoviště, obrovskou vojenskou základnu s množstvím obrněných vozidel a v tichosti pronikli do měst nejblíže Gaze. Vláda zareagovala až několik hodin po zahájení invaze.
 
Obranný systém bezpečnostního perimetru kolem pásma Gazy je velmi kompetentně uspořádán a propracován do posledního detailu. První linie: příkopy, ploty-stěny, automatické kulomety, bezpilotní letouny a poplachové skupiny – to vše je speciálně navrženo tak, aby eliminovalo jak jednotlivé infiltrace, tak zdrželo hromadný průlom na dobu dostatečnou k vyvolání poplachu druhé obranné linie. Pak, pokud selžou, nastupuje do akce armáda, dělostřelectvo, letectvo a námořnictvo. Tentokrát však druhá obranná linie na průlom vůbec nereagovala, vojáci byli zastřeleni přímo v kasárnách. A samotná armáda se objevila za 6-8 hodin. Důvod, proč se celý systém zhroutil najednou, zůstává nezodpovězen, stejně jako otázka, zda šlo o nepořádek a rozklad, nebo o úmyslný čin z izraelské strany.
 
Podivností, které poznamenaly útok na Izrael, je tolik a jsou tak rozmanité, že jsme o nich ještě neskončili. Stejně jako o blízkovýchodním konfliktu obecně.

Preklad: St. Hroch, 30. 10. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore