Jak Orbána vidí politologové v Rusku

Březnové tézy: Orbán vystoupil proti americkému vměšování do politiky EU
Andrej Kuzmak
 
Maďarský premiér nařkl Brusel z neschopnosti.
Viktor Orbán opět vyburcoval evropskou veřejnost. Politik poskytl rozhovor švýcarskému listu Die Weltwoche, v němž zpochybnil ukrajinskou strategii Bidenovy administrativy a znovu kritizoval Brusel za nedostatek politické subjektivity. Izvestija zjišťovala, jak je možné, že maďarský lídr je jediným velkým politikem v EU, který je schopen být nezávislý.
 
Tvář evropského konzervatismu
Viktor Orbán je jedním z nejzkušenějších současných politiků v Evropě. Poprvé jeho jméno zaznělo po celé zemi 16. června 1989, kdy za přítomnosti 100 tisíc lidí na budapešťském Náměstí hrdinů při slavnostním pohřbu Imre Nagye pronesl projev, v němž jako první vyzval ke stažení sovětských vojsk z území Maďarska.
 
Strana Fidesz, kterou v polovině 90. let vedl, si rychle získala popularitu a sám Orbán se ve svých 35 letech stal jedním z nejmladších premiérů v novodobé evropské historii. Jeho první pokus však skončil neúspěchem. V roce 2002, poté co byl poražen sociálně liberální stranou SZDSZ, Orbán odstoupil. Netrvalo to však dlouho. Hvězda Fideszu nakonec vyšla na úsvitu evropského pravicového obratu v roce 2010 a od té doby už neklesla. Jeho hlavními programovými body byly ekonomický protekcionismus na pozadí neúspěchu integračních programů EU a téma širokého národního sjednocení na základě konzervativních hodnot. Obhajobu zájmů etnických Maďarů v zemi i mimo ni, instituci rodiny a křesťanství následně Orbán a jeho stoupenci vepsali do maďarské ústavy.
 
Stabilní podporu maďarské společnosti lze vysvětlit tím, že Orbán, jakkoli je politikem personalistického typu, se nikdy nebál delegovat pravomoci a podařilo se mu vytvořit poměrně efektivní systém vlády, uvedl v rozhovoru pro list Izvestija Dmitrij Ofičerov-Belskij, vedoucí vědecký pracovník IMEMO Ruské akademie věd a expert Valdajského klubu.
 
„Orbán je často označován za diktátora, což však nemá nic společného s realitou. Kromě toho vždy jednal na základě myšlenky, že si Maďarsko v rámci Evropské unie zachová politickou nezávislost. K tomu musí mít země opěrné body mimo EU. Zatímco pro sousední Polsko tuto roli hrají USA, pro Maďarsko je to Rusko a ČLR. Na rozdíl od Washingtonu a Bruselu tito nevnucují Maďarsku politickou agendu,” uvedl expert.
 
Proti proudu
Premiérovy konzervativní a ochranářské názory se brzy dostaly do nesouladu s obecnou linií evropské byrokracie. Orbán byl z Bruselu opakovaně a poměrně tvrdě kritizován: nejprve za útoky na struktury George Sorose, poté za zákon zakazující homosexuální propagandu mezi nezletilými a nyní za neochotu připojit se k sérii protiruských sankcí. V reakci na to maďarský vůdce pouze zdůraznil svou příslušnost ke konzervativnímu táboru.
 
V srpnu 2022 se zúčastnil fóra konzervativních sil v Dallasu, kde z pódia, na němž byli kromě něj i Donald Trump a Stephen Bannon, prohlásil:
“V srpnu 2022 jsem se zúčastnil fóra konzervativních sil v Dallasu: Už vidím zítřejší titulky: ‘krajně pravicový evropský rasista’, ‘antisemita’, ‘Putinův trojský kůň’. Nechtěli mě tu a vynaložili velké úsilí, aby mezi nás vrazili klín. Nenávidí mě a pomlouvají mě i mou zemi, stejně jako nenávidí a pomlouvají vás.”
 
V rozhovoru pro Die Weltwoche Orbán přímo prohlásil, že 47. prezident USA by mohl ukrajinský konflikt vyřešit za čtrnáct dní (Trump však řekl, že by mu stačil jeden den). Pokud jde o politiku současné administrativy Bílého domu, zůstává pro něj „nepochopitelná”, protože prezident Biden „říká každý měsíc jiné věci”.
 
Kromě toho maďarský premiér bez obalu obvinil Washington z manipulace evropské politiky a samotné vedení EU z politické impotence.
 
„Maďarská zkušenost je jasná: když jsou ve Washingtonu u moci demokraté, utíkáme se schovat. Vždy nás chtějí změnit, stejně jako politici v Bruselu. Chtějí nám diktovat, jak máme řešit migraci a jak máme učit naše děti. To je neuctivé. Jsme úspěšná země a přispíváme Evropě. Jsme obránci hradů na okraji kontinentu. Tato práce není uznávána. Proto se těšíme, až se naši republikánští přátelé vrátí k moci,” řekl Orbán.
 
Za příklad takového zásahu označil zákaz dodávek zařízení Siemens pro bloky jaderné elektrárny „Paks-2“ budované s Ruskem v reakci na neochotu Budapešti připojit se k sankcím proti Rusku v oblasti jaderné energetiky. Již dříve maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že tyto kroky jsou „útokem na suverenitu jeho země”.
 
Orbán v rozporu s obecným názorem v Evropě není v tomto postoji k probíhajícím procesům sám, ale zůstává jediným, kdo se o tom odvažuje přímo mluvit, zdůrazňuje Dimitrij Ofičerov-Belskij.
 
„Orbán si může dovolit otevřenost ve svých prohlášeních. Na jeho pověsti v Evropě se to nijak neprojeví. Navíc vyjadřuje názor mnoha evropských politiků, kteří jsou nuceni zůstat ve stínu ze strachu, aby nepoškodili svůj politický obraz,” říká tazatel.
 
Sny o evropské armádě
Další tezí, kterou maďarský vůdce v rozhovoru pro Die Weltwoche vyslovil, byla myšlenka vytvoření „evropského NATO bez Spojených států”. Tato koncepce však není nová a stejně jako její francouzsko-němečtí „předchůdci” vypadá zcela nereálně, zejména v současnosti. Orbán, který prosazuje obrannou nezávislost na Spojených státech, používá projekt evropské armády spíše jako populistické heslo než jako plán činnosti. Mimochodem, o konsolidované evropské obranné koncepci nezávislé na Pentagonu a americkém vojensko-průmyslovém komplexu poprvé hovořil již v roce 2012. Od té doby jeho stoupenci v tomto směru příliš nepokročili. Orbán tímto prohlášením hraje na strunu veřejnosti, uvedl Michail Vedernikov, přední vědecký pracovník Institutu Evropy Ruské akademie věd.
 
„V evropské společnosti obecně, a v maďarské zvláště, panuje nespokojenost s americkou energetickou a obrannou politikou na kontinentu,” říká. – Maďarský premiér se tak snaží rétoricky hrát touto kartou, protože v současné situaci prakticky neexistuje reálná šance projekt evropské obranné nezávislosti nějak posunout.
 
Na vlastní pěst zvítězit
Považovat Orbána za proruského politika je nesprávné. Maďarsko se připojilo k většině protiruských sankcí EU a odmítá pouze ty, které poškozují jeho národní zájmy. Stejně jako ostatní konzervativní lídři očekává maďarský premiér ukončení ukrajinské krize, aby dosáhl lepšího postavení své země v postkonfliktním světě. Z tohoto důvodu Orbán odmítá stát se po vzoru zbytku EU spojencem Ukrajiny a předpokládá, že po skončení konfliktu bude pokračovat a rozvíjet bilaterální spolupráci s Ruskem, říká Dmitrij Ofičerov-Belskij.
 
„Strana, která bude schopna komunikovat jak s Ruskem, tak s EU, bude potřebná v jakékoli variantě rozvoje konfliktu. V tomto smyslu se Maďarsko bude snažit držet zvolené strategie a udělá vše pro to, aby obnovilo ekonomické vazby s Ruskem a stalo se hlavním beneficiantem,” uzavřel rozhovor.