Dôležitý prielom na ukrajinsko-ruskom fronte

Image by Gerd Altmann from Pixabay

Dostavilo se dlouho očekávané ruské vítězství v Bachmutu (Artěmovsk)!
VSU s obrovskými ztrátami prchají z Artěmovska. Podoljak, poradce šéfa Zelenského kanceláře doporučil „zapomenout na Bachmut“ a vypadl z něj další historický nesmysl o brzkém „osvobození Jalty“. V kyjevské vrchnosti se začaly šířit nářky, že tuto zprávu je třeba vyslat obráncům Bachmutu, kteří se brodí v bahně a krvi při obraně tohoto „z hlediska války nesmyslného“ města.
A vůbec se opakuje historie kolem Severodoněcka, Lisičanska… Podoljakovo žvanění vůbec prošlo evolucí od „nepřístupné pevnosti (Bachmut), o níž se nepřítel rozbije“ až po „obydlené místo bez jakéhokoli strategického významu“…
 
Zelenský, mimochodem, hystericky požaduje udržení Bachmutu, dokonce i při předpokládané ztrátě sousední Kurďumovky, ležící nad městem, což ruským návodčím palby poskytne nespornou převahu při zadávání souřadnic cílů.
 
Nesmyslné rozkazy vojákům k obsazení kóty vydává i vrchní velitel Zalužný. Podle  informací z odposlechu, mají ukrovojáci mimořádně těžké každodenní ztráty, a počet žoldnéřů, soudě podle počtu trupů, připomíná poslední dny bojů o Severodoněck – jakoby NATO, přes kontrolované soukromé vojenské společnosti, vrhlo skoro všechny své „divoké husy“ do zoufalého pokusu o zlom v průběhu bojů.
 
Ruským vojákům je jedno, kdo proti nim bojuje – zda bývalí vojáci armády USA, „natovské“ brigády vycvičené v Británii, nebo do bojů vržení mobilizovaní – drtí všechny nepřátele, stojící jim v cestě. V Telegram kanálu se objevil zajímavý, nicméně očekávaný komentář: „Z 53.brigády VSU zbyl už jen název, zůstalo z ní máloco, takže se ji snaží doplnit mobilizovanými, kteří ovšem odmítají bojovat proti skupině Vagner“. Zajímavé je to proto, že vojáci této brigády, vedle ukrovojáků 71. Myslivecké a 58. Samostatné mechanizované brigády, absolvovali bojovou přípravu v Británii, ale také na území „nezaležnoj“ pod vedením instruktorů z USA a Kanady.
 
Připomínám, že na srpnové konferenci NATO v Koppenhagenu se skupina 26 zemí Západu, včetně Pobaltí, zavázala k vyčlenění dalších 1,5 mld. eur na výcvik ukrovojáků. Britský ministr obrany Ben Wallace nabízel svůj zub, že vojáci, vycvičení v jeho zemi, se stanou páteří VSU a zajistí vítězství. On tehdy vysvětlil, že výcvik je veden tak, aby byly zajištěny denní ztráty 200 ukrovojáků (dle propočtů NATO). Podle jeho slov to byli mobilizovaní, kteří měli projít šestiměsíčním základním pěchotním výcvikem za tři neděle. Londýn se zavázal vycvičit přinejmenším 10.000 lidí mobilizovaných Kyjevem, vycvičených za 120 dní – tj. do NATO plánované ofenzívy po celé frontě. Potom se ale tento pán prořekl: „My hodláme vyjít nad rámec kopenhagenské smlouvy a budem jich cvičit víc a déle“.
 
Jeden z ukrovojáků tehdy sdělil v rozhovoru pro NYT: „Britští důstojníci prošli válkou v Iráku a Afghánistánu a učí nás tomu, jak sami bojovali – teď je to pro nás užitečné.“
 
Jedna z používaných armádních základen sloužila k přípravě britských vojsk pro boje v Severním Irsku. Jinak řečeno, výcvik ukrajinců probíhal podle metodiky COIN (Counterinsurgency), což je „soubor návyků zaměřených na rozdrcení nepravidelných sil“, rozpracovaný izraelským vojenským historikem Martinem van Creveldem. Volba takové taktiky výcviku je založena na tom, že samostatní vojáci „znají situaci konfliktu (na jim známém území) a, hlavně, protivníka – tedy Rusy, jejich jazyk, tradice a mentalitu“. Takže se ve výcviku ukrovojáků sázelo na přípravu malých mobilních skupin (na lehkých obrněncích), kteří mají údajně skvělé vojenské znalosti. Rozvědné údaje ukroformacím na „šahídmobilech“ měli zajišťovat natovci.
 
Náčelník generálního štábu Británie generál Patrick Sunders pravidelně navštěvoval základnu v Kentu a chválil „bojového ducha ukrovojáků“. Podle anglického vojenského tisku byla velká pozornost věnována výcviku diverzních skupin a útočných kolon VSU v součinnosti s natovci.
 
Pokud jde o generály VSU, tak skoro všichni, včetně náčelníka Koordinačního centra v Kyjevě Alexeje Nozdračeva, prošli školením v zařízení velení a genštábu armády USA v Kansasu. Ukrooficíři na klíčových pozicích vůbec, jsou oddáni USA a přesvědčenými „Američany a Brity“.
 
V rámci operace „Orbital“, počínaje rokem 2015 to bylo v Británii a USA 22.000, resp. 23.000 ukrovojáků. Za stejnou dobu absolvovalo v rámci operace „Unifier“ přes Spojenou mnohonárodní výcvikovou skupinu „Ukrajina“ výcvik dalších 33.000 ukrovojáků – vše za podpory Kanady, Litvy, Dánska, Polska a Švédska.
 
Podle telegram-kanálu „Vojenská kronika“, po výcviku podle standardů COIN, začali ukrovojáci masově umírat v bojích. Zpočátku byly tyto ztráty zaznamenávány na Chersonském směru, nicméně poté přišly nejmasovější ztráty VSU na Artěmovském a Krasnolimanském směru, kam se přesouvaly síly jižní skupiny VSU.
 
Teď VSU jaksi nevědí, jak bojovat proti ruské armádě, která nijak nezapadá do pojmu „nepravidelné síly“, ale vzhledem k tomu, že vojenská vrchnost, a zejména trestní orgány „samostijnoho“ vojska mají přeprogramované mozky, generálové VSU tupě předávají svým jednotkám rozkazy Američanů a Britů – útočit na opevněné pozice ruských vojsk.
 
Obrovské ztráty právě mezi vojáky, prošlými natovským výcvikem, se vysvětlují chybně volenou taktikou a kraťoučkým výcvikem (půlroční program za dva týdny!), spíš propočítanými na propagandu, než na skutečný výcvik. Vše, co ukrovojákům zbývá, je buď zvednout ruce s obavou, že  dostanou kulku do zad od vlastních, anebo se pokoušet přes Net a Telegram-kanál vypovědět celou pravdu o chersonském a bachmutském masomlýnku.
 
Dnes Podoljak vykládá o strategicky bezcenném Bachmutu, zítra poví o nepotřebě Kramatorska, a příště zase o užitečnosti odevzdání Kyjeva ruským vojskům…
 

Preklad: St. Hroch, 10. 1. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore