Dlhodobá sila trhov spočíva na domácich investoroch

Ilustračné foto – Pixabay

.

Pavel Rjabov (spydell) 20.04.2022

Dlouhodobá síla trhu spočívá v domácích investorech. Neměli bychom očekávat, že někdo vykoupí trh, pokud ho sami nepotřebujeme.

Západ by měl být navždy zapomenut (během jedné generace), státy Perského zálivu nejsou zapojeny do portfoliových investic ve východní Evropě a Asii – jsou vázány politickými závazky vůči USA a Evropě. Dodávají ropu a přebytečný kapitál, zatímco Evropa a USA udržují ropnou infrastrukturu.

Jižní Amerika a Afrika nestojí ani za zmínku. V Asii má z neutrálních zemí volné zdroje pouze Čína, která se však do portfoliových investic nezapojí. Největší nadějí (pokud je to správné slovo) je, že západní strategické investory nahradí Číňané, jako například BP v Rosněfti a Total v Novateku. To je však vzdálená perspektiva.

Musíme tedy předpokládat, že akciový trh je zcela k dispozici rezidentům.

Zdá se mi, že střednědobá bilance je spíše záporná. Ti, pro které je nová realita kategoricky nepřijatelná, což je až 15 % účastníků a až 25 % ve skladbě aktiv, budou hledat příležitosti k prodeji. V důsledku kombinace negativních faktorů a všeobecné nejistoty bude příliv nových účastníků a nových peněz pravděpodobně nedostatečný.

Jaký je zdroj likvidity pro veřejnost?

Peněz je dost. Obyvatelstvo má v ruských bankách 21,1 bilionu v hotovosti (13,4 bilionu v rublech a 7,6 bilionu v cizí měně) a 34,7 bilionu ve investicích (28 bilionů v rublech a 6,7 bilionu v cizí měně). Roční nárůst hotovosti a vkladů se za posledních 5 let pohybuje v rozmezí od 2 do 7 bilionů rublů.

Růst hotovosti a peněžních nástrojů závisí na úrokové sazbě z vkladů, úrokových sazbách z úvěrů, růstu peněžní zásoby, obecném ekonomickém vývoji a investičních prioritách.

Situace v oblasti sankcí je složitá, ale “proveditelná”.

Například až 1,8 bilionu čistých peněžních toků ročně bylo rozděleno do akcií a podílů, včetně nerezidentů na vrcholu, a dalších 800-900 miliard do dluhových nástrojů. Vrchol roční alokace likvidity do finančních nástrojů nastal na konci roku 2021, kdy do nich za rok přiteklo více než 2,6 bilionu rublů. Je zřejmé, že tento zdroj byl z peněžního trhu stažen.

Vzhledem k nedávným událostem se rovnováha posouvá směrem k peněžnímu trhu.

Za prvé, záruky zachování počátečních investic (ve spolehlivých bankách) a plusové sazby vkladů. To vše na pozadí odmítnutí nebo snížení dividend. Dříve to bylo naopak, s nízkými úrokovými sazbami z vkladů a vysokými dividendami a jako bonus s růstem aktiv na historická maxima.

Burza se vážně zdiskreditovala.

Když poněkud idiotským rozhodnutím zahájila obchodování na moskevské burze tři hodiny po zahájení SVO*). To vedlo 24. února ráno u některých cenných papírů k propadu minus 50 %, minus 80 %. Další kroky centrální banky k řízení trhů byly mimořádně správné, přiměřené a včasné, ale zahájení obchodování 24. února bylo chybou. Rozhodně to podkopalo odolnost většiny obchodníků a makléřů. Obnovení důvěry bude trvat roky!

Navíc zhoršení makroekonomických vyhlídek, tendence k uzavírání podniků a izolace od investorů. To vše dohromady omezuje možnosti distribuce likvidity z peněžního trhu do akcií.

Co by mohlo situaci zvrátit?

Až 4-5 bilionů rublů, které mohou přijít na trh z přeshraničních struktur napojených na vývozce komodit, kteří dříve vyváděli kapitál do zahraničí, ale nyní byli z trhu vyloučeni. Nemají jinou možnost než investovat v Rusku.

Jako velmi pravděpodobný scénář vidím také spuštění kvazi QE**) v Rusku v druhé polovině roku 2022, aby se vyrovnaly hotovostní mezery a poškozené kapitálové trhy, na nichž není možné přilákat poptávku po dluhových nástrojích podniků a vlády. QE je vždy dodatečná likvidita, která je absorbována na akciovém trhu. QE v Rusku bude měkké, tím jsem si jistý. Musí projít mentálním zhroucením a změnou paradigmatu.

V budoucnu, jak se bude zlepšovat obchodní a dividendová jistota, bude veřejnost postupně vstupovat na akciový trh.

*)   SVO – Speciální vojenská operace ruských jednotek na území Donbasu
**) QE   – Quantitative easing – Kvantitativní uvolňování – je to nástroj používaný centrálními bankami k navýšení peněz přímo do ekonomiky země. QE neznamená tisk velkého množství fyzicky existujících peněz, jedná se spíše o proces, který vytváří nepeněžní prostředky.

Preklad: St. Hroch, 24. 4. 2022

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore