Čínský týden (47/2022) – o energii

Návrh EU na zastropování cen plynu, který byl zesměšňován jako “vtip”, najel na mělčinu…

20221126

Tun Lee

Schůzka skončila a situace samozřejmě nebyla dobrá. Nejenže, jak předpověděl italský ministr, mnoho zemí EU vyjádřilo nespokojenost s návrhem stropu pro ceny plynu, polský ministr jej dokonce označil za “vtip”… Spolu s dalšími dvěma politikami nebyl schválen.

Podle agentury Reuters z 24. listopadu ministři energetiky EU na zasedání zpochybnili návrh stropu ceny zemního plynu ve výši 275 EUR/MWh a argumentovali účinností tak vysoké hranice pro spuštění mechanismu cenového stropu a dopadem na dodávky.

V důsledku dlouhodobých neshod ohledně mechanismu cenových stropů nebyly přijaty ani další politiky, které by měly zmírnit vážnou energetickou krizi, jako například zahájení společných nákupů plynu v Evropské unii a urychlené schvalování obnovitelných zdrojů energie.

Diplomaté uvedli, že 27 zemí EU s oběma návrhy v zásadě souhlasilo, ale formální ratifikaci odložilo na další zasedání 13. prosince. Zastánci mechanismu cenových stropů požadují, aby všechny tři návrhy dostaly zelenou, jinak nebude schválen žádný z nich.

Italský ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Picetto Fratin před zasedáním uvedl, že 15 z 27 členských států EU již vyjádřilo nesouhlas s navrhovaným omezením cen plynu.

Podle bruselského návrhu by omezení vstoupilo v platnost, pokud by cena futures na zemní plyn na nizozemské burze TTF překročila 275 EUR/MWh po dva po sobě jdoucí týdny a byla o 58 EUR vyšší než globální referenční cena LNG po dobu 10 po sobě jdoucích obchodních dnů.

Kritici tvrdí, že prahová hodnota pro spuštění mechanismu je příliš vysoká. V současné době se cena plynu v nizozemském obchodním centru TTF pohybuje kolem 125 eur.

Ke kritice se přidal i belgický ministr energetiky Tinne van der Straeten, který novinářům řekl, že “projednávaný text není uspokojivý… Není výslovně uvedeno, zda to bude mít vliv na cenu. “

Řecký ministr Konstantinos Skrekas uvedl, že 150-200 EUR/MW je realistický cenový strop. “Mohlo by nám to pomoci snížit cenu zemního plynu, a tím i cenu elektřiny, což je pro Evropu v letošní zimě velký problém.”

Malta rovněž není spokojena s navrhovaným cenovým stropem. Ministryně energetiky Miriam Dalli uvedla, že drakonické podmínky mechanismu “téměř znemožňují”, aby vstoupil v platnost.

Poté, co Rusko v únoru zahájilo na Ukrajině speciální vojenskou operaci, uvalila EU spolu s USA na Moskvu hospodářské sankce. Evropa zažila rozsáhlou energetickou krizi a ceny zemního plynu se v srpnu vyšplhaly na rekordní hodnoty. Od té doby chce až 15 zemí EU zavést regulaci cen, aby kontrolovaly náklady na energie.

EU v posledních měsících schválila řadu opatření, která se snaží získat zpět část zisků výrobců energie a zmírnit energetickou krizi, od úspory spotřeby energie až po zavedení daně z neočekávaných zisků. V EU však panují neshody ohledně toho, zda a jak by měly být ceny plynu omezeny.

Německo, které je spolu s Nizozemskem, Švédskem, Rakouskem a Finskem největší ekonomikou EU, uvedlo, že cenové stropy by mohly přesunout nabídku jinam a poškodit klesající spotřebu energie. Nizozemský ministr Rob Jetten plán ostře kritizoval: “Tento návrh je chybný a hrozí, že ohrozí bezpečnost dodávek energie a stabilitu finančních trhů. “

Pouze estonský ministr uvedl, že pokud se jedná pouze o dočasné opatření, které má pouze vyřešit extrémní nárůst cen, a nikoliv o trvalé řešení, je plán “oukej”.

Moskva varovala, že nebude posílat plyn do zemí, které toto omezení přijaly.

https://www.guancha.cn/internation/2022_11_25_668522.shtml?s=zwyzxw

Kdo z Číny jel do USA “vyjednávat”?

20221125

Při analýze čínských zpráv je důležité jít do detailů: kdo jel do USA “vyjednávat” s Američany? A s jakými Američany bude vést dialog?

• Čínskou delegaci vedl Wang Chao – který po nástupu Chu Ťin-tchaa k moci vedl čínské ministerstvo obchodu v USA, za jeho vlády se stal náměstkem ministra obchodu, za Si Ťin-pchinga byl jmenován do funkce náměstka ministra zahraničních věcí (odsunut na půdu) a v roce 2019 ve svých 62 letech ukončil kariéru.

• Druhé místo z nějakého důvodu patří Čchenovi Demingovi, staršímu věkem i hodností, ministru obchodu za Chu Ťin-tchaa a rodákovi ze Šanghaje. Za Si Ťin-pchinga odešel do čela Asociace dvou břehů Tchaj-wanu. Je zjevně klíčovým neformálním vyjednavačem v delegaci.

• Bývalý velvyslanec v USA Cui Tiankai, hrdina Maovy provokace na Damanském ostrově, zastánce détente mezi Čínou a USA.

Nazývejme věci pravými jmény: zástupci Chu Ťin-tchaa, jehož chráněnci byli vyhozeni z politbyra, se za mlčení Si Ťin-pchinga vydali něco vyjednat s USA.

A co je důležitější, s kým letěli vyjednávat. Setkali se s nimi republikáni.

Skupina se setkala s bývalými představiteli USA v čele s Mauricem Greenbergem, bývalým předsedou představenstva a generálním ředitelem pojišťovny American International Group (AIG). 97letý Greenberg je známý svými úzkými vazbami na Čínu prostřednictvím skupiny Republican/Rockefeller-Shanghai Group.

Čínská delegace se setkala také s bývalým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem (99) (Republikáni/Šanghajská skupina), bývalým předsedou sboru náčelníků štábů za Obamy Michaelem Mullenem (76) – ideologem hybridní války na Tchaj-wanu, a bývalými velvyslanci v Číně za Obamy Maxem Bokusem (80) a za Trumpa Terrym Branstadem (76).

Lu Xiang, odborník na čínsko-americké vztahy z Čínské akademie sociálních věd, uvedl, že tato cesta je pozitivním znamením pro obnovení dialogu mezi Čínou a USA.

“Greenbergova výzva k obnovení vazeb s Čínou ve skutečnosti představuje převládající názor podnikatelského a obchodního sektoru v USA, protože pro americký byznys je velmi obtížné se od Číny zcela oddělit,” napsal SCMP.

Ve snaze navázat “nejdůležitější bilaterální vztah na světě” vytvořil Greenberg v červenci skupinu amerických podnikatelů a politických představitelů, kteří chtějí, jak řekl: – “usnadnit smysluplnou, ale upřímnou výměnu názorů mezi vládami USA a Číny“.

https://dzen.ru/a/Y3_vLcnd-lPtqO0Y

Domácí námořní větrná turbína s největším jednorázovým výkonem na světě sjela z montážní linky

20221124 Zdroj: Science and Technology Daily

V mezinárodním průmyslovém parku Fujian Three Gorges Offshore Wind Energy International Industrial Park sjela 23. listopadu z linky 16MW větrná turbína vyvinutá společně společnostmi China Three Gorges Group a Goldwind Technology. Tato jednotka je nyní větrnou turbínou s největším jednotlivým výkonem, největším průměrem oběžného kola a nejnižší hmotností na megawatt na světě, což představuje významný průlom ve výrobě vysoce kvalitního zařízení pro vysokokapacitní větrné turbíny na moři v Číně.

16MW větrná turbína na moři, která tentokrát sjela z linky, má průměr oběžného kola 252 metrů a obtékanou plochu přibližně 50 000 metrů čtverečních, což odpovídá velikosti sedmi standardních fotbalových hřišť; výška náboje je 146 metrů, což je přibližně výška 50patrové budovy. Za nominálních provozních podmínek může jedna jednotka vyprodukovat 34,2 kWh na jednu otáčku. Podle projektované hodnoty víceletého průměru výroby elektřiny může jedna jednotka vyrobit více než 66 milionů kilowatthodin čisté elektřiny ročně, což může pokrýt roční spotřebu energie 36 000 tříčlenných rodin, ušetřit přibližně 22 000 tun standardního uhlí a snížit množství oxidu uhličitého o 54 000 tun.

“Jednotka o výkonu 16 MW dosáhla významných technologických průlomů v konstrukci a výrobě klíčových základních komponent, jako jsou velká ložiska vřeten a velmi dlouhé lehké lopatky. Vysoká úroveň digitalizace monitorování stavu jednotky umožňuje inteligentní nastavení provozního režimu v případě nepříznivých povětrnostních podmínek, jako jsou tajfuny, aby byla zajištěna bezpečná a efektivní výroba energie větrnými turbínami“ řekl  Zhai Andy, hlavní inženýr společnosti Goldwind Technology Co., Ltd.

“Úspěšný start 16MW jednotky znamená, že čínský průmysl zařízení pro větrnou energii dosáhl historického skoku od “následování” k “běhu” a “vedení”, čímž vytvořil nejnovější měřítko pro vývoj globálních zařízení pro větrnou energii na moři.” – řekl k tomu předseda skupiny China Three Gorges Group a stranický tajemník Lei Mingshan a uvedl dále, že skupina China Three Gorges Group se bude řídit duchem 20. národního kongresu Komunistické strany Číny, zintenzivní úsilí o podporu využívání nezávislého výzkumu a vývoje “těžkých zbraní velké země” v Číně, podpoří rozvoj vyspělých strojů a reálné ekonomiky praktickými kroky a poskytne více zelené energie k realizaci modernizace v čínském stylu.

Před více než měsícem sjela z linky v průmyslovém parku Three Gorges International Offshore Wind Energy Industrial Park v provincii Fujian větrná turbína o výkonu 13,6 MW, která měla největší průměr oběžného kola na světě a největší v asijsko-pacifickém regionu. “16MW větrná námořní turbína, která tentokrát sjela z linky, opět ustanovila nový rekord, což je další milník ve vývoji využívání větrné energie na moři v Číně a další výrazný postup mezinárodního průmyslového parku Fujian Three Gorges Offshore Wind Power, který pomáhá koordinovanému rozvoji průmyslového řetězce a podporuje celkový pokrok předcházejících a navazujících podniků” – řekl Lei Zengchuan, výkonný ředitel a tajemník stranického výboru Fujian Three Gorges Group Energy Investment Company.

http://finance.people.com.cn/n1/2022/1124/c1004-32573300.html

Přeměna energie klíčem k čistému vytápění

20221124

Nahrazování fosilních paliv čistou energií se v Číně stalo nezvratným trendem a se zavedením řady opatření k dosažení maximálních emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060 se transformace nízkouhlíkové energetiky neustále zrychluje.

To ukazuje, že energetická transformace, která je součástí snahy aktivně reagovat na změnu klimatu, nabírá v Číně na síle.

Vzhledem k množství půdy, pracovní síly, kapitálu a podnikatelských aktivit, které má a může využívat k výrobě, svému postavení rozvojové země a stupni rozvoje zůstává Čína největším světovým producentem a spotřebitelem fosilních paliv. Vzhledem ke stále složitějším problémům v oblasti změny klimatu a energetiky však Čína podporuje energetickou transformaci s revolučním zápalem.

Od roku 2014, kdy prezident Si Ťin-pching navrhl důrazně podpořit revoluci ve výrobě a spotřebě energie, Čína urychlila reformy v oblasti dodávek a spotřeby energie, modernizovala své energetické technologie a energetický systém a urychlila ekologickou a nízkouhlíkovou transformaci čínských průmyslových odvětví a celého hospodářství.

Například v letech 2016-2020 Čína vyřešila 170 milionů tun nadbytečné kapacity výroby oceli, odstranila 1 miliardu tun nadbytečné kapacity těžby uhlí, uzavřela 300 milionů tun nadbytečné kapacity výroby cementu a snížila kapacitu výroby tabulového skla o 150 milionů m².

Podíl uhlí na celkové spotřebě primární energie v Číně klesl z 67 % v roce 2005 na 56,8 % v roce 2020, zatímco podíl nefosilních paliv na spotřebě primární energie vzrostl na 15,9 %. Čína je v investicích, instalovaném výkonu, výrobě energie a počtu technických patentů v oblasti obnovitelných zdrojů energie již řadu let na prvním místě na světě.

V loňském roce Čína zavedla systém politiky 1 + N – “1” je hlavní pokyn vydaný ústřední vládou a “N” znamená konkrétní akční plány nebo politiky pro různá průmyslová odvětví – s cílem dosáhnout minimálních emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. K realizaci těchto cílů země vydala akční plány pro iniciativu pro transformaci zelené energie, iniciativu pro špičkové emise uhlíku v průmyslu, opatření pro nízkouhlíkovou ekologickou dopravu, opatření pro snížení emisí uhlíku v hospodářství uzavřeného cyklu, dalších klíčových oblastech a plány pro realizaci omezení špičkových emisí v různých odvětvích, jakož i řadu podpůrných opatření.

Tyto politiky a opatření urychlily rozvoj čisté energie v Číně, zejména solární a větrné energie, a zrychlily tempo zelené nízkouhlíkové transformace, čímž daly nový impuls energetické transformaci Číny. Zároveň rozšiřuje prostor pro čistý rozvoj elektromobilů, vodíkové energie, skladování energie a různých distribučních zdrojů energie, včetně zimního vytápění, zajištění prostředků pro existenci lidí.

V posledních letech byly některé neefektivní způsoby vytápění, jako například lokální vytápění uhlím ve venkovských oblastech, postupně nahrazovány elektrickým vytápěním a účinnějším dálkovým vytápěním; elektrická topná zařízení pro decentralizované vytápění jsou v některých oblastech nahrazována účinnějšími zařízeními s tepelnými čerpadly pro domácnosti.

Zároveň některé kvalifikované městské a venkovské oblasti provedly energeticky úsporné renovace starých domů s cílem zlepšit izolaci, zvýšit energetickou účinnost a následně snížit poptávku po tepelné energii na zimní vytápění.

V některých odlehlých oblastech se díky nahrazení vytápění uhlím elektrickým vytápěním také účinně zlepšilo místní životní prostředí. Například Sanjiangyuan, což znamená Pramen tří řek, v provincii Qinghai v severozápadní Číně, je nejvýše položeným a největším mokřadem na světě a zároveň významným rezervoárem vody. Místní obyvatelé byli dlouho odkázáni na spalování uhlí a kravského trusu, což kromě nízké energetické účinnosti a kvality vytápění způsobovalo také znečištění ovzduší. V květnu 2020 tak byl zahájen projekt výstavby a renovace čistého vytápění Sanjiangyuan. V rámci postupně realizovaného pilotního projektu byly tradiční kotle na uhlí postupně vyměněny za účinné a čisté elektrické kotle. Provincie Čching-chaj také zavedla čisté vytápění ve veřejných prostorách, jako jsou školy a venkovské pastevecké oblasti.

Vzhledem k tomu, že Čína intenzivně podporuje energetickou transformaci, aby splnila své cíle v oblasti dvou uhlíkových emisí, bude se oblast výstavby těchto čistých systémů vytápění rozšiřovat. Mezi zdroji regionálního ústředního vytápění bude hrát dominantní roli technologie tepelných čerpadel, která se v Číně v posledních letech dostala do popředí zájmu. Tepelná čerpadla nahradí kotle na fosilní paliva a v kombinaci s elektřinou zajistí ekologický a nízkouhlíkový systém ústředního vytápění.

Stručně řečeno, díky přeměně energie bude její využívání  účinnější, čistší, cenově dostupnější a pohodlnější.

Autor je bývalým ředitelem Výzkumného ústavu energetiky Národní komise pro rozvoj a reformy.

http://www.chinadaily.com.cn/a/202211/24/WS637ead61a31049175432b84a.html

K růstu dodávek plynu do Číny

20221121

Hodnota plynovodních dodávek z Ruska do Číny v období leden-říjen 2022 činila 3,1 miliardy dolarů, což je o 182 % více než ve stejném období roku 2021.

Online systém agentury v posledních měsících neuvádí fyzický objem dovozu plynu z plynovodů. Příslušný sloupec zůstává u všech dodávajících zemí prázdný.

Mezi zeměmi, které dodávají palivo do Číny prostřednictvím plynovodu, je na prvním místě Turkmenistán s dodávkami v hodnotě 8,23 miliardy dolarů za posledních 10 měsíců (meziroční nárůst o 53 %), uvedl úřad. Na druhém místě je Rusko, následované Myanmarem (1,13 miliardy dolarů, minus 2,6 %). Na čtvrtém místě je Kazachstán s 996,5 milionu dolarů, což představuje nárůst o 15,2 %, a na pátém Uzbekistán s 916,7 milionu dolarů, což představuje nárůst o 52,5 %.

Podle oficiálních údajů se dodávky plynu z Ruska do Číny v roce 2021 zvýšily 2,54krát a přesáhly 7,53 milionu tun. Hodnota plynu, který Čína nakoupila od Ruska během 12 měsíců, dosáhla 1,51 miliardy dolarů (nárůst 2,37krát).

Izolace Číny?

20221120

V důsledku porážky proamerické skupiny na 20. kongresu se rovnováha globálních sil mění ve prospěch Číny. Před očima nám také selhává americká strategie izolace Číny a souběžně s tím se zintenzivňují nové procesy na ukrajinské trati.

Washington se zase zjevně nachází ve stavu strategické nejistoty – na pozadí demarše Pekingu, ze strany evropských zemí roste v reálném čase tlak republikánů na Bidenovu administrativu. Ten, i když se přiklání k radikálním scénářům na Ukrajině, nemá, jak vidíme, plnou podporu Pentagonu, ten také zaujal vyčkávací postoj k tomuto boji na dvou frontách.

Čínské vojenské a politické vedení učinilo bezprecedentní krok na základě svého pochopení procesů ve Washingtonu – předpovědělo dlouhodobé ochromení vůle amerického vedení. Jako první zachytil nový trend Olaf Scholz, který 4. listopadu navštívil Peking, a následovalo ho několik světových lídrů.

Není pochyb o tom, že Peking nezměnil svou vizi partnerství s Ruskem a bude pouze rozšiřovat své angažmá ve vztahu ke klíčovému spojenci, včetně dalšího zvyšování tlaku na USA a NATO s cílem přimět je k jednání s Ruskem.