BRICS již neexistuje

Obrázok od kirill_makes_pics z Pixabay

flag, china, brazil

Na čem se Sergej Lavrov a Si Ťin-pching dohodli za zavřenými dveřmi?
Andrej Perla        20230825
 
Nové země ve staré alianci – Etiopie, Argentina, SAE, Saúdská Arábie. K čemu to všechno Rusko potřebuje? Jaké výhody nám může přinést spolupráce s globálním Jihem a proč se naší spolupráce “sjednocený Západ” tolik bojí? A mimochodem, co s tím má společného Ukrajina? Velká mezinárodní politika v pořadu, kde o složitých věcech mluvíme velmi jednoduše a s čísly v ruce.
 
Pojďme si promluvit o zákulisí summitu BRICS. Jaké závěry lze zatím udělat, krom toho, že se podařilo přitlačit a zatlačit na Indii?
 
Nikoli přitlačit, ani zatlačit, ale natolik umírnit, aby se začala zabývat svými vlastními problémy a ne cizími. Já jsem dnes přišel jako školák s tahákem, tak si ho dovolím použít. V tomto taháku mám srovnání zemí G-7 a BRICS po jejím rozšíření, pár čísel z ekonomiky, která napoví, proč se tím Rusko zabývá a proč je to důležité:
 
·       Procentuální podíl obyvatelstva zemí BRICS na světové populaci je 45%; G-7 méně než 10% – bez ohledu na to, že do ní patří USA
·       Podíl BRICS na světovém HDP podle parity kupní síly k letošnímu roku je 37,3%; G7-29,9%
HDP se ale skládá z různých věcí – nejen z reálné ekonomiky, ale i ze sféry finančních a dalších služeb – Jak to vypadá ve reálu?
·       Například, zásoby ropy: – země BRICS 44,4%; G-7 méně než 4%
·       Průmyslová výroba: – země BRICS 38,3%     G-7 30,5%
Takových údajů je tam řada.
 
BRICS vlastně ani není korektní tak nazývat, protože ji tvoří počáteční písmena prvních pěti zemí. K nim ovšem přibylo dalších pět zemí světa, důležitých svým významem a vlivem.
 
Co znamenají například Brazílie a Argentina? Je to centrum života, kultury a těžiště zemí Latinské Ameriky, ohromné části obyvatel Země, které jsou dědici španělské a portugalské koloniálních říší. Je to sdružení lidstva v měřítku přinejmenším Jižní a Střední Ameriky – to je velmi důležité.
 
Co znamená vstup do BRICS Spojených Arabských Emirátů a Saudské Arábie (v jakémkoli pořadí)? Znamená to, že se BRICS stává těžištěm pro celý arabský a ve velké míře i muslimský svět. To „ve velké míře“ přestane platit po vstupu Turecka a Iránu a bude to znamenat absolutně, což je otázka nejbližší perspektivy, ne-li příští rok.
 
Co znamená vstup Etiopie – bez ohledu na všechny složitosti této země a dokonce i možnosti jejího politického rozpadu? Celá „černá“ Afrika, centrální a nemuslimská Afrika se k tomuto těžišti přirozeně táhnou. To neznamená, že Etiopie, Organizace africké jednoty a řekněme Argentina mají nějaký ustálený soubor společných zájmů, kromě jediného – nebýt satelitem Anglosasů. To neznamená, že se zájmy Etiopie vždy kompletně shodují s Ruskem, s Indií nebo Čínou – kromě onoho jediného: – nebýt satelitem Anglosasů.
 
To je první část celé záležitosti, a právě ta část, jíž se země G-7, přesněji řečeno USA a jejich vazalové, velmi silně obávají.
 
Na tomto místě je třeba zmínit, že Anglosasové přece jen zaznamenali jistý úspěch, když se jim podařilo zatím zabránit vstupu největší muslimské země, Indonésie – ten tlak byl obrovský, nicméně, čas pracuje proti nim. (pozn.překl.)
 
Další obavy Západu…
 
Záležitost má ale i druhou stránku, kterou vpředvečer summitu Bloomberg narovinu definoval jako obavu, že Rusko dostává další možnost představit globálnímu Jihu, jak to nazývají, svoje hledisko k problému Ukrajiny. Zajímavý je jejich vlastní přístup: – oni chtějí, aby Rusko vůbec žádnou takovou možnost nikdy a před nikým nemělo. Rusko tam skutečně tu možnost mělo a v podání prezidenta Putina i ministra zahraničí v průběhu několika dní dokonale využilo. To ale neznamená, že všichni účastníci summitu nadšeně zvedli ruku na podporu Ruska v této válce – ne. Indie není v této válce na straně Rusů. Tys řekla, že se ji podařilo přitlačit… Kdepak, Indie nechce být stranou žádného konfliktu. Je to země s politickou tradicí nevměšování se, země mající velmi složité politické, a ještě složitější ekonomické a územní vztahy s Čínou. Ale ze všeho nejméně chce Indie být částí koloniálního impéria – chce být sama sebou, jedním z center světa.
 
O čem jednal Lavrov s předsedou Si Ťin-pchingem za zavřenými dveřmi, nám neřeknou, ale jasně víme, že to byl rozhovor lidí a států, které mohou mít mezi sebou rozpory, kteří mají i dost podstatně odlišné názory na některé věci, které bojují o některé trhy, včetně afrických, a které předpokládájí, že oni dva i všichni ostatní mohou mít na tyto otázky různé názory.
 
A další obava Západu?
 
Během několika desítek let, přinejmenším od zhroucení SSSR, byla G-7 (nebo G-7+ s účastí Ruska) jakýmsi poradním orgánem, který určoval osudy světa, a všichni, kteří tam nebyli připuštěni, byli nuceni se rozhodnutím tohoto orgánu tak či onak řídit. Tento systém neměl dlouhého trvání a začal se docela rychle rozkládat, nicméně časem bylo jasné, že například RB OSN je věc poněkud odtažitá, zatímco v G-7, se přijímají skutečná rozhodnutí. Když se to začalo bortit, byla nejdřív vytvořena G-20, ale už na její úrovni bylo jasné, že Západ nemá většinu a nemá kontrolu. A dnes otevřeně píší, že BRICS v podstatě nahrazuje     efektivní orgány OSN. Tady je nutno říci, že to zatím, bohužel, není pravda. Zatím tomu tak není proto, že BRICS, na rozdíl od OSN, zatím nevytvořila řádné instituce výkonné moci – snad kromě Banky BRICS, která zatím, ve srovnání se Světovou bankou, příliš efektivní není.
Je ale naprosto zřejmé, že takové orgány vytvářeny budou a BRICS dalším rozšiřováním bude mít šanci zaměnit instituce OSN, nepřátelské vůči každé z těchto zemí.
 
A to znamená, že se BRICS může stát velmi efektivním sdružením k blokování agrese Anglosasů v různých zemích světa – aby se Libye, Jugoslávie, Irák a Sýrie nikdy neopakovaly.
 

Preklad: St. Hroch, 25. 8. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Návrat hore